Evropská komise zveřejnila v listopadu 2025 podzimní hospodářskou prognózu, která ukazuje, jak se ve střednědobém horizontu vyvíjí celková ekonomická aktivita, inflace, zaměstnanost a veřejné finance v EU a eurozóně. (Economy and Finance) I když prognóza není zemědělcům cíleně určena, její dopady zasáhnou i agrární sektor – nejen v Česku, ale v celé EU.

Makroekonomický rámec: mírný růst, stabilizace inflace

Růst HDP je skromný, ale stabilní

V celé EU má reálný růst HDP (real-GDP) činit $1,4 \%$ v letech 2025 a 2026, a $1,5 \%$ v roce 2027. (Economy and Finance)
V eurozóně se očekává růst $1,3 \%$ v 2025, $1,2 \%$ v 2026 a $1,4 \%$ v 2027. (Economy and Finance)

To znamená, že ekonomická aktivita se bude rozvíjet jen pomalu. Pro zemědělce to může znamenat, že široká spotřeba domácností (ta, která nekupuje jen základní potraviny) poroste pomalu — a s tím i poptávka po prémiových zemědělských či potravinářských produktech.

Inflace se uklidní — vstupy se mohou stabilizovat

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) pro EU má podle prognózy klesnout na $2,5 \%$ v roce 2025, $2,1 \%$ v roce 2026 a zůstat na $2,2 \%$ v roce 2027. (Economy and Finance)
V eurozóně má inflace klesnout na $2,1 \%$ v 2025, a dále na cca $1,9 \%$ v 2026 a $2,0 \%$ v 2027. (Economy and Finance)

Pro zemědělství to může znamenat příznivější prostředí pro plánování — nižší riziko prudkého zdražení vstupů (hnojiva, energie, krmiva), lépe odhadnutelné náklady při rostlinné i živočišné výrobě.

Pracovní trh a mzdy: stabilita, ale vyšší náklady na práci

Zaměstnanost v EU má růst o $+0,5 \%$ v 2025 a 2026, a $+0,4 \%$ v 2027. (Economy and Finance)
Míra nezaměstnanosti se má snížit z $5,9 \%$ v letech 2025 a 2026 na $5,8 \%$ v 2027. (Economy and Finance)
Podle EK mzdy v EU dál porostou — ale tempo růstu se má zpomalit: z cca $4,0 \%$ v 2025 na zhruba $3,3 \%$ v 2026 a $3,1 \%$ v 2027. (Economy and Finance)

Co to znamená pro farmáře:

Očekávej další tlak na náklady práce — nedostatek sezónních pracovníků a růst mezd zůstávají výzvou.
Pro udržení konkurenceschopnosti to znamená zvažovat efektivitu práce, automatizaci, případně vyšší přidanou hodnotu produkce, která ospravedlní vyšší mzdové náklady.
Na druhé straně — lepší mzdy v EU znamenají, že spotřebitelé si mohou dovolit kvalitnější potraviny, což může vytvářet prostor pro domácí producenty.

Veřejné finance a investice: tlak na konsolidaci, ale investiční podpora zůstane

Deficit veřejných financí EU má podle prognózy vzrůst z $-3,1 \%$ HDP (2024) na $-3,3 \%$ v 2025 a 2026, a $-3,4 \%$ v 2027. (Economy and Finance)
Poměr dluhu EU k HDP má vzrůst zhruba z $82 \%$ na $85 \%$ do roku 2027; v eurozóně z cca $88 \%$ na $91 \%$ . (Economy and Finance)

Dopady pro české zemědělství: stabilizace, ale k tomu adaptace a inovace

Na základě uvedených trendů lze pro české zemědělce očekávat následující:

Příznivé signály

Stabilnější ceny vstupů — nižší inflace by mohla znamenat menší tlak na náklady.
Postupné zlepšení kupní síly obyvatel — vyšší reálné mzdy mohou zvýšit poptávku po čerstvé, kvalitní a lokální produkci.
Možnost investic — díky fondům EU a nižší inflaci se investice do moderních technologií může vyplatit.
Relativní stabilita — EU není na pokraji hluboké recese, což dává čas a prostor plánovat.

Výzvy a rizika

Pomalejší celkový ekonomický růst znamená, že růst spotřeby a investic bude umírněný. Nelze počítat s rychlým boomem.
Náklady na pracovní sílu porostou — a to udržuje tlak na zvyšování produktivity.
Fiskální konsolidace v členských státech může omezit veřejnou podporu (nebo zpřísnit její podmínky).
Stále přetrvává globální nejistota — geopolitika, obchodní napětí, tlak na ceny komodit, klimatické riziko.

Zdroj: https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-forecast-and-surveys/economic-forecasts/autumn-2024-economic-forecast-gradual-rebound-adverse-environment_en