Zjednodušení na obzoru
Nastává doba zjednodušování. Alespoň při pohledu na agendu evropských institucí to tak vypadá, změna v reálné praxi je však ještě na míle daleko.
Evropská komise přišla v květnu se zemědělským „omnibusem“, tedy legislativním balíčkem, který má osekat byrokracii, ulevit farmářům od kontrol a dát státům víc prostoru upravit si pravidla podle místních podmínek. Balíček se má dotknout již stávající společné zemědělské politiky EU – vyjednávání o jeho konkrétní podobě tak běží na plné obrátky.
V září se odehrál významný posun. Svou pozici k omnibusu schválili ministři zemědělství v Radě EU i europoslanci v agrárním výboru. Všichni slibují méně papírů a více flexibility. Co konkrétního se ale v pozicích skrývá?
Komise otevřela možnost rychle posílat pomoc farmářům zasaženým přírodní pohromou, nemocemi zvířat či jinou katastrofou. Rada by k tomu ráda ponechala dvě možnosti: jednak krizový nástroj v rozvoji venkova, jednak novou „rychlou injekci“ v rámci přímých plateb. Logika je zřejmá – když přijde průšvih, jde o dny, a kanál přes přímé platby může být pružnější. Parlament naopak trvá na tom, že krizová podpora patří výhradně do rozvoje venkova. Nechce přidávat další kategorii přímých plateb a drží se jednodušší architektury systému.
Druhá velká kapitola se týká podmíněnosti, tedy známých standardů GAEC (v češtině zkracované na DZES). Všechny instituce chtějí ulevit menším hospodářstvím a ocenit „zelené“ zemědělství, liší se však v rozsahu. Rada postupuje spíše opatrně: uznává automatické plnění pro ryze ekologické podniky a členským státům dává víc volnosti, jak přesně pravidla nastavit. Europarlament jde dál a navrhuje, aby se část povinností považovala za splněnou i u hospodářství, která mají ekologicky certifikovanou jen část půdy, případně hospodaří v chráněných územích. Cílem je méně razítek a méně zbytečných kontrol tam, kde už farmář prokazatelně plní vysoké standardy.
Podpora pro malé farmy je bod, kde se pozice mírně rozcházejí. Parlament navrhuje zvýšit paušální platbu až na 5 000 eur ročně a pro úlevy z podmíněnosti pracuje s jasnou referencí kolem 10 hektarů. Rada naopak drží strop na 2 500 eurech a nenechává z Bruselu pevně určovat, kdo je „malý“ – chce, aby si to členské státy nastavily samy ve svých plánech.
Zjednodušování se promítá i do kontrol a reportingu. Rada chce omezit kontroly na místě a zrušit každoroční zúčtování, které dlouhodobě zatěžuje jak farmáře, tak úřady. Parlament se soustředí na škrtání ustanovení, která souvisejí s novou krizovou platbou v přímých platbách – když ji nechce, mizí i přidružené tabulky, stropy a ukazatele. V souhrnu ale obě strany táhnou k menší administrativě a k rychlejším změnám strategických plánů, aby státy mohly pružně reagovat.
Pozice europarlamentního výboru musí ještě získat souhlas celého pléna, potom se bude moci vrhnout do vyjednávání se zástupci členských států. Až se dohodnou, tak teprve poté se bude moci zjednodušení projevit v praxi.
Co z toho plyne pro české zemědělce? Změny se dějí. Pomalu, pomaličku a drobnými krůčky.
Podcast: Česko bude mít na zemědělství asi o 20 % méně
Návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034 odhalil i obrysy a rozpočet budoucí zemědělské politiky. Jak to může dopadnout na české zemědělce? Dočkáme se zjednodušení? Jaká je česká pozice k návrhu? A co mohou přinést jednání? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá vrchní ředitel sekce pro fondy EU na ministerstvu zemědělství Pavel Sekáč.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
6,15 miliardy eur. Zhruba tolik by měla činit minimální národní alokace pro české zemědělce v rámci nového víceletého finančního rámce EU pro období 2028-2034. Vyplývá to z dat Evropské komise.
Já jsem přesvědčen, že pokud chceme napravit z mého pohledu největší problém současné společné zemědělské politiky, tak se zastropování nevyhneme, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz ministr zemědělství Marek Výborný. V rozhovoru hodnotí i další navržené změny v nové společné zemědělské politice.
Ministr Výborný se také účastnil Rady pro zemědělství v Bruselu, kde rovněž řekl, že zemědělství si v novém evropském rozpočtu zaslouží vyšší alokaci a samostatný fond.
Jak informoval server Seznam Zprávy, ministr Výborný jen dva dny před volbami oznámil, že kvůli střetu zájmů Andreje Babiše začalo vymáhání dotací po Agrofertu. Místo miliard chce zatím resort miliony.
Rada EU formálně přijala směrnici o monitorování půdy, která stanoví historicky první celounijní rámec pro hodnocení a monitorování půdy.
Rakousko na zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost vyzvalo Evropskou komisi, aby omezila nekalé praktiky obchodních řetězců, které podle něj zvyšují ceny potravin. Rakouskou iniciativu podepsala skupina osmi zemí, včetně Česka.
Evropská komise navrhne odložit účinnost nařízení o odlesňování. Ministr Výborný to označil jako úspěch. Mezitím se ale v Komisi objevil i opačný názor, podle kterého by se měly zvážit i alternativní kroky. Jasno tedy zatím není, Komise se musí nejprve dohodnout.
Evropští zemědělci se digitalizují, ukazuje průzkum Evropské komise. Zhruba 93 % evropských zemědělců používá alespoň jeden IT nebo software nástroj. Zemědělci jsou také většinou optimističtí ohledně dopadu digitalizace: 76 % respondentů očekává, že povede k ekonomickým přínosům, 72 % předpokládá přínos pro životní prostředí a 67 % očekává pozitivní sociální dopady.
Zemědělské organizace sedmi zemí včetně České republiky vyzvaly Radu EU, aby odmítla návrh příští evropské zemědělské politiky. Podle nich mimo jiné skokově zdraží produkci potravin. Menší zemědělci to vidí opačně. Asociace soukromého zemědělství ČR, která zastupuje rodinné farmy, vyzve příští vládu k tomu, aby podpořila návrh společné zemědělské politiky po roce 2027. Podle Asociace představuje návrh příležitost, jak podporu směřovat hlavně k menším a středním podnikům.
Paragrafem zemědělce neomladíme
Evropská komise má 21. října představit „Sdělení o generační obměně v zemědělství“. Co od něj očekávat? Náznaky vidíme už v červencovém návrhu nové společné zemědělské politiky EU.
Na papíře to zní slibně: každý stát si má připravit vlastní strategii, která popíše, kolik je na venkově mladých a starších, jaké překážky brání těm prvním vstoupit do oboru a jak je odstranit.
Součástí má být i „startovací balíček“ pro mladé zemědělce. Ten má spojit známé nástroje do jedné, srozumitelné nabídky: podpora rozjezdu, dočasná příjmová pomoc na hektar pro začínající, vyšší míra podpory u investic, přístup k úvěrům a poradenství, a také „záskoky“ na farmě, když je potřeba jet na školení, řešit nemoc nebo rodinu.
Pravda je však taková, že velký důraz na generační obměnu měla klást i ta aktuální společná zemědělská politika. Obsahuje to i strategický plán českého zemědělství.
Český plán dnes stojí na dvou nohách: doplňkové příjmové podpoře pro mladé a grantu na zahájení činnosti navázaném na podnikatelský plán. Vyšší platba na hektar má po startu stabilizovat cash flow, investiční programy přidávají body i vyšší podporu na jednotlivé projekty. Smysl je zřejmý: motivovat mladé lidi k tomu, aby začali podnikat v zemědělství, či aby na sebe vzali podniky svých rodičů či prarodičů. Pomáhá tomu poradenství, vzdělávání, místní rozvojové programy a také zvýhodněné financování pro farmáře do čtyřiceti let či daňové úlevy při převodech majetku v rodině.
Zda se plán projevil v praxi, je zatím brzy soudit. Pravda je ale taková, že mladí čeští zemědělci zrovna nadšeni nejsou – svědčí o tom i fakt, že se Společnost mladých agrárníků připojila k masivním farmářským demonstracím na začátku letošního roku.
Kromě motivace mladých se ale zdá, že chce Komise tentokrát zatáhnout i za druhý konec provazu. Přestat motivovat starší k tomu, aby v oboru zůstali.
Hovoří o tom návrh článku 6 nařízení o nové společné zemědělské politice po roce 2027, který se věnuje přímým platbám. Ten uvádí: „nejpozději do roku 2032 nemají podporu z tohoto článku dostávat ti, kdo dosáhnou důchodového věku a pobírají starobní důchod.“
Znamená to odstřižení starších farmářů od přímých plateb. Možná tak zůstane více peněz pro mladé? Jenže vezmete-li starším finanční „berlu“ a přitom nezjednodušíte začátek těm mladším, riskujete prázdná hospodářství. Zatím jde pouze o návrh Evropské komise a je dost možné, že europoslanci a členské státy tento odstavec škrtnou, přesto je dobré vědět, jaké opatření je nyní na stole.
V současné době je průměrný věk evropských farmářů 57 let. Třetina manažerů zemědělských podniků v EU byla v roce 2020 starší 65 let.
Dokud bude zemědělství vnímané jako dřina svázaná byrokracií a nekonečným bojem o dotace, žádný „startovací balíček“ mladé masově nepřiláká. Mladí chtějí vědět, že se budou moct v oboru rozvíjet, budovat úspěšné podniky a mít alespoň trochu stability.
Omladit české zemědělství nepůjde jednou větou v nařízení. Dokonce ani jedním článkem. Půjde to tehdy, když mladým dáme důvod začít a starším zachováme respekt a jistotu. Teprve potom začne „generační obměna“ znamenat víc než pěkný slogan.