Evropský Egalim“– pojmenovaný podle francouzských zákonů – je jednou z pák navržených Francií k zaručení příjmu pro evropské farmáře a obnovení rovnováhy obchodních jednání se supermarkety a výrobci.

Pravidla EU uvádějí černou listinu 10 zakázaných praktik (například platby po 30 dnech za zemědělské a potravinářské produkty podléhající zkáze, jednostranné změny smluv ze strany kupujícího, retroaktivní změny smluv nebo odmítnutí závazku na písemné smlouvy), které jsou na úrovni EU zakázány za účelem vyvážení smluvní síly mezi malými (často, zemědělci) a velcí provozovatelé (nákupci).

pozn. malý dodavatel – ty s obratem nižším než 360 milionů EUR

Francouzský zákon jde nad rámec toho a vyžaduje, aby hospodářské subjekty při obchodních jednáních zohlednily zvýšení výrobních nákladů zemědělců (suroviny, energie atd.).

Zemědělská krize zachvátila Evropu.

Zástupci FNSEA a Jeunes agriculteurs (Mladí zemědělci) představili předsedovi vlády pět hlavních oblastí pro překonání zemědělské krize. Chov hospodářských zvířat, skladování vody a používání pesticidů, konkurenceschopnost, opatření peněžních toků a důchody zemědělců. Vláda předloží ve středu 3. dubna orientační návrh zákona o zemědělské suverenitě. Vyjednávání má na starost Marc Fesneau, francouzský ministr zemědělství a soběstačnosti

Ve Francii francouzským farmářům dochází dech. Problémy s napětím narůstají po celá desetiletí. Dnes musí zemědělský systém zajistit generační obnovu a poskytnout konkrétní odpovědi na změnu klimatu.

Zemědělství je však dnes zpět v centru debat: Vodní hospodářství, regulace rostlinolékařských produktů, evropská konkurence, omezení dovozu ukrajinských obilovin, atd….

Francie, Polsko, ČR a další volají po větší ochraně pšenice a stanovení průměrných objemů dovozu od roku 2021 do roku 2023 jako prahu pro spuštění automatických ochranných opatření.

Členské státy se však částečně dohodly pouze na referenčním období 2021–23, pšenice však mezi citlivá odvětví zařazena na Radě nebyla. 9.4. bude slyšení na půdě Evropského parlamentu.