Nejvážnějším současným nákazovým rizikem pro Českou republiku je šíření afrického moru prasat (AMP) v sousedním Německu a Polsku. Nejproblematičtější region v Německu představuje příhraniční oblast Sasko – Liberecký kraj, kde se v období 4. 5. – 3. 6. 2022 nalezlo 24 kusů uhynulých pozitivních divokých prasat. Nejbližší místo výskytu se nachází pouze ve vzdálenosti 6 km od české hranice. Podobná situace je i v sousedním Polsku, kde byl zastřelen a následně pozitivně testován na AMP divočák jen pouhé 4 km od české hranice.
Navíc polské dozorové orgány na začátku června nahlásili nové ohnisko u města Valbřich v Dolnoslezském vojvodství, kde byly nalezeny 2 kusy uhynulých divočáků. Tento nález je jenom 15 km od hranic ČR, avšak větší problém představuje, že nejbližší ohniska se v Polsku se vyskytují cca 50 km od tohoto nálezu a jsou navíc oddělena dálniční sítí.
Dalším potvrzením „přeskočení“ nákazy je nový výskyt na západě Německa. Koncem května se ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko (poblíž hranic s Francií) potvrdilo ohnisko AMP v chovu domácích prasat. Jednalo se o venkovní ekologický chov domácích prasat s dvojitým oplocením. V chovu se nacházelo 35 kusů výkrmových domácích prasat. Alarmující je skutečnost, že nejbližší případy AMP u divokých prasat v Německu se vyskytují více než 500 km ve východních spolkových zemích.
„Všechny uvedené nálezy potvrzují, že AMP je stále v sousedních zemích v blízkosti české hranice na vzestupu. Proto v oblasti s intenzivním odlovem na severu ČR monitorujeme a vyšetřujeme všechny uhynulé a odlovené divočáky. Zatím jsou všechna vyšetření negativní, ale i přesto AMP v současnosti představuje nejvážnější nákazové riziko,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Pro ČR je prioritou udržení statusu země prosté AMP. Proto již přijala některá opatření v příhraničních oblastech Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského kraje byla vymezena oblast s intenzivním odlovem prasat divokých, ve které od listopadu 2020 probíhá vyšetřování všech ulovených a nalezených uhynulých nebo sražených kusů. V období 16. 11. 2020 – 6. 6. 2022 bylo v celé této oblasti uloveno a vyšetřeno více než 14 800 prasat divokých, všechna vyšetření byla AMP negativní. Další opatření jsou připravena a budou přijata v případě zavlečení AMP na naše území.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Publikováním článku je informace oficiálně přístupná všem 182 členským zemím WOAH (dříve OIE)*. Státní veterinární správa (SVS) v následujících dnech kompetentním autoritám všech zemí, které letos ČR oficiálně oznámily, že v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na jejím území omezily dovoz drůbeže a drůbežích produktů z ČR, zašle oficiální dopisy s touto novou informací.
„Věříme, že třetí země na tuto informaci rychle zareagují a v krátké době dojde k postupnému uvolňování obchodu s drůbeží a drůbežími produkty. Čeští vývozci by se tak mohli vrátit na zahraniční trhy v takové míře, jak tomu bylo před výskytem nákazy,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
V letošním roce bylo na území České republiky postupně vyhlášeno 10 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže. První dvě letošní ohniska byla potvrzena 4. ledna v malochovech drůbeže v Bojanovicích na Znojemsku a v Blažimi na Lounsku. Postupně přibylo 8 dalších ohnisek v chovech, která se nacházela jak v neevidovaných malochovech, tak v komerčních chovech. Poslední ohnisko v obci Plánice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji bylo potvrzeno 14. dubna.
* Světová organizace pro zdraví zvířat donedávna používala zkratku OIE z francouzského názvu Office International des Épizooties. Nyní organizace již používá zkratku WOAH z angličtiny.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS