Name: NAP/pesticidy
Start: 2026-10-01T10:00:00+02:00
End: 2026-10-01T17:00:00+02:00

1. Reforma Společné zemědělské politiky (SZP) a rozpočet

Tlak na podzimní termíny: Irské předsednictví v Radě EU usiluje o to, aby členské státy do konce října 2026 dosáhly tzv. částečného obecného přístupu k budoucí SZP. Následně se rozběhnou trialogy s Evropským parlamentem. Pozici si připravuje také Zvláštní zemědělský výbor (SCA) a výbor COMAGRI, který bude o pozici parlamentu hlasovat v prosinci.
Boj o peníze: Ministr zemědělství Irska Martin Heydon upozornil na silnou konkurenci o evropské finance. Zemědělství bude muset v budoucím Víceletém finančním rámci (VFR) soupeřit o zdroje s obranou, výzkumem, inovacemi nebo klimatickými opatřeními.
Hlavní priority: Diskutuje se o tom, jak vyvážit společný charakter politiky EU s dostatečnou flexibilitou pro členské státy. Důraz je kladen na generační obměnu (podporu mladých farmářů) a na odolnost vůči krizím.

2. Dopady sucha a klimatické výzvy

Bez přímé mimořádné pomoci EU: Přestože ministři zemědělství v Dublinu rozsáhlé škody po letošním letním suchu a vlnách veder (problémy s krmivem, nižší výnosy, propad produkce mléka či poškozené ovoce) detailně řešili, žádný nový mimořádný balíček peněz z Bruselu nepřišel.
Odpověď Komise: Evropská komise odkazuje na již existující nástroje – státy mohou využít flexibilitu v rámci SZP (např. dřívější vyplácení záloh či výjimky při přírodních katastrofách) a upravit termíny aplikace statkových hnojiv podle nitrátové směrnice.
Rozdílný přístup států: Zatímco například Francie schválila obří národní balíček podpory přesahující 1 miliardu EUR (na kompenzace ztrát, daně, krmiva i naftu), české podniky se musí spoléhat na národní dotační tituly a investice do dlouhodobé adaptace (zavlažování, hospodaření s vodou a zlepšení půdy).

Podpora domácích krmiv: Probíhala debata o Strategii pro živočišnou výrobu a Proteinovém akčním plánu. Státy (např. Finsko a Švédsko) shodně označují závislost EU na dovozu rostlinných proteinů za strategickou zranitelnost a požadují posílení domácí produkce.
Ochrana chovů před omezováním: Země jako Lucembursko či Polsko odmítají, aby se snižování emisí metanu a amoniaku řešilo plošným snižováním stavů hospodářských zvířat nebo extenzifikací, která by ohrozila potravinovou bezpečnost.
Požadavky organizací: Copa-Cogeca a CEJA tlačí na to, aby evropské strategie doprovázelo reálné financování, dlouhodobá investiční jistota, podpora výzkumu (např. odolných proteinových plodin) a evropský „Starter Pack“ pro mladé farmáře.

Konec diktátu nejnižší ceny: Evropská komise představila nová pravidla pro veřejné zakázky. Klíčový článek 53 umožňuje veřejným zadavatelům (školy, nemocnice, úřady) nakupovat potraviny na základě kvality, nikoliv pouze nejnižší ceny.
Co lze zohlednit: Zadavatelé mohou do podmínek zakázek zahrnout spravedlivé odměňování zemědělců, ekologickou produkci, regionální jakost (zeměpisná označení), čerstvost, sezónnost a welfare zvířat.
Zemědělská reakce: Zemědělské organizace návrh vítají jako šanci podpořit lokální a evropskou produkci, kritizují však, že samotná kritéria kvality jsou pro zadavatele zatím převážně dobrovolná.

Růst cen potravin: Globální ceny potravin v srpnu meziměsíčně vzrostly o 1,9 %. Nejvýrazněji zdražil cukr (o 11,9 %) kvůli špatnému výhledu úrody cukrové řepy v EU i ve světě. Rostly také ceny obilovin a mléčných výrobků, k čemuž v Evropě přispěla omezená produkce mléka způsobená horkem a suchem.
Obchodní dohoda EU–Indie: Komise předložila ke schválení dohodu o volném obchodu s Indií. Ta přinese snížení cel na evropský export, přičemž citlivé komodity jako hovězí maso, cukr a rýže zůstaly z liberalizace zcela vyloučeny, což chrání evropský trh. Cla naopak výrazně klesnou u vína, lihovin nebo olivového oleje.