Evropská komise svolala v Bruselu ministry zemědělství členských států EU do neobvyklého formátu jednání, jehož hlavním tématem bylo posílení potravinové bezpečnosti a potravinové suverenity EU v nejistém globálním prostředí. Diskuse se soustředila jak na aktuální krizová opatření, tak na dlouhodobé směřování Společné zemědělské politiky (SZP) v kontextu vyjednávání o víceletém finančním rámci EU na období 2028–2034.

Potravinová bezpečnost a suverenita jako politická priorita

Evropská komise představila probíhající iniciativy reagující na rostoucí geopolitická, klimatická a ekonomická rizika. V této souvislosti se opakovaně zdůrazňovala potřeba zajistit stabilní produkci potravin v EU, omezit závislost na dovozech a posílit odolnost zemědělského sektoru. Tyto debaty se odehrávají na pozadí obchodních jednání, včetně dohody s Mercosurem, která zvyšuje tlak na evropské producenty.

Hnojiva: dočasné uvolnění cel a reakce na CBAM

Jedním z nejkonkrétnějších výstupů jednání bylo oznámení Komise o dočasném pozastavení zbývajících cel doložky nejvyšších výhod (MFN) na dovoz amoniaku, močoviny a případně dalších hnojiv. Cílem je snížit ceny hnojiv na vnitřním trhu EU a zmírnit tlak na zemědělce.

Toto krátkodobé opatření bude doprovázeno úpravami v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). V legislativním návrhu přijatém 16. prosince 2025 byl nově zaveden článek 27a, který umožňuje sledovat dopady CBAM na vnitřní trh. Na základě tohoto monitoringu může Komise rozhodnout o dočasném pozastavení CBAM pro sektor hnojiv, a to i se zpětnou platností od 1. ledna 2026.

Reciprocita a přísnější pravidla pro dovoz potravin

Komise rovněž oznámila záměr posílit princip reciprocity v obchodě s potravinami. Připravuje se změna právního rámce, která by znemožnila dovoz produktů obsahujících rezidua nejnebezpečnějších pesticidů. Návrh nařízení počítá se snížením maximálních reziduálních limitů na technickou nulu u látek karbendazim, benomyl a thiophanate-methyl a se zákazem dovozu potravin s jejich obsahem. Opatření se dotkne zejména dovozu citrusů, manga a papáji.

Posílení kontrol dovozů

Dalším krokem je vznik specializované evropské pracovní skupiny pro kontroly dovozů, která má být spuštěna koncem ledna. Komise plánuje zvýšit počet auditů ve třetích zemích o 50 % a na hraničních kontrolních stanovištích EU o 33 % v letech 2026–2027. Členské státy mají získat větší podporu při provádění těchto kontrol, aby byla zajištěna rovná pravidla pro evropské zemědělce.

Rozpočet SZP v kontextu MFF 2028–2034

V posledních dnech se řada politických představitelů vyslovila pro zachování rozpočtu SZP alespoň na současné úrovni v rámci vyjednávání o MFF 2028–2034. Tento postoj vychází z rostoucích globálních rizik, potřeby zajistit potravinovou suverenitu EU a ochrany evropských zemědělců.

Debata se však netýká pouze absolutní výše rozpočtu, ale také jeho struktury. Návrh na sloučení jednotlivých fondů do jednoho celku je z pohledu SZP problematický, protože by mohl oslabit výkonnostně orientovanou politiku s jasnými cíli, indikátory a samostatným rozhodovacím procesem v rámci Rady AGRI a výboru AGRI Evropského parlamentu. Proto zaznívá požadavek, aby Komise předložila autonomní výkonnostní rámec SZP.

Kolik prostředků je skutečně potřeba

Pro zachování hodnoty SZP na úrovni období 2021–2027 by bylo zapotřebí minimálně 387 miliard eur. Po zohlednění inflace od roku 2020 by však skutečná potřeba dosahovala přibližně 481 miliard eur.

V této souvislosti se navrhuje, aby Evropská komise formálně aktualizovala svůj návrh alespoň o tyto prvky:

335 miliard eur zajištěných na přímou podporu příjmů zemědělců,
transformaci současného 10% cíle pro venkov na skutečný cíl rozvoje venkova se zaměřením na zemědělce, s minimálně 48,7 miliardy eur vyčleněnými členskými státy,
potvrzení a posílení krizové rezervy ve výši 6,3 miliardy eur, aby fungovala jako efektivní bezpečnostní síť.

Investice do konkurenceschopnosti a bioekonomiky

Vedle rozpočtu SZP se navrhuje vyčlenit alespoň 30 miliard eur z Fondu konkurenceschopnosti EU specificky pro řešení výzev zemědělského sektoru. Tyto prostředky by měly směřovat například do digitalizace, vodního hospodářství, zvyšování odolnosti vůči suchu a transformace živočišné výroby.

Celkově by tak balíček představoval přibližně 420 miliard eur, což by odpovídalo závazku Komise zajistit maximálně 2% reálné snížení rozpočtu budoucí SZP.

Současně je nutné rozvíjet skutečné tržní příležitosti pro zemědělství v rámci bioekonomiky, a to prostřednictvím podpory bioproduktů a vytvoření funkčních trhů pro zemědělské uhlíkové kredity, které mohou pomoci reagovat na ekonomické i klimatické výzvy.