KANADA
Asijský trh jako největší obchodní příležitost pro kanadské farmáře
Komplikované politické a regulační prostředí, extrémní počasí nebo obchodní překážky jsou největší problémy pro kanadské zemědělce. Vyplývá to ze společné zprávy o rizicích v kanadském zemědělsko-potravinářském odvětví, kterou vypracovaly společně Kanadský institut pro zemědělskou a potravinářskou politiku (Canadian Agri-Food Policy Institute) a Globální institut pro potravinové zabezpečení na univerzitě Saskatchewan.
Zpráva přináší výsledky první fáze výzkumu, který by měl poskytnout politická doporučení k řešení problémů v celém sektoru. Průzkum byl proveden mezi více než 500 zemědělci, zpracovateli potravin, pracovníky státní správy a dalšími subjekty.
Ze zprávy vyplývá, že mezi třemi hlavními prioritami kanadské vlády by měla být obchodní politika, přizpůsobení se změně klimatu a dále výzkum a vývoj. Podle 41 % respondentů je asijský trh (kromě Číny) považován za největší obchodní příležitost. Domácí kanadský trh pak zmínilo 21 %, USA a Mexiko 20 %. Problémy v oblasti regulatorního prostředí, vliv extrémního počasí a obchodní překážky nejsou pro účastníky průzkumu nic nového a považují je spíše za chronické problémy. Alespoň třetina účastníků průzkumu zařadila mezi další rizika dostupnost zemědělských vstupů, příjmy a zadlužení zemědělských podniků a lidské zdroje. Méně než 15 % respondentů zmínilo, že má důvěru v kanadskou vládu, že vyřeší některý z těchto problémů. Méně než 22 % uvedlo, že má důvěru spíše v soukromý sektor.
Navzdory určité rezignaci vyjádřilo 62 % respondentů obecný optimismus ohledně směřování kanadského zemědělství. Zpráva popisuje, že tento optimismus částečně pramení z toho, že Kanada má dobrou výchozí pozici, aby využila rostoucí zahraniční trhy. Vědecká skupina se nyní zaměří na druhou fázi zprávy, která bude tyto problémy dále analyzovat a doporučí další kroky a opatření.
Výroční setkání 11 ministrů zemědělství Kanady
Řízení rizik a řešení krizí, udržitelné používání pesticidů nebo připravenost na nákazy zvířat patřily mezi hlavní témata jednání 11 ministrů zemědělství Kanady. Každoroční setkání na úrovni federální vlády a jednotlivých provincií a teritorií se letos uskutečnilo v teritoriu Yukon ve dnech 17. až 19. července 2024.
Zasedání se také zaměřilo na zvýšení odolnosti a konkurenceschopnosti odvětví a posílení potravinového řetězce. K tomu by měl přispět nový kodex chování, který nakonec podpořily i zbývající dva velké řetězce Walmart a Costco. Podle ministrů by kodex měl přinést větší spravedlnost, transparentnost a předvídatelnost v kanadském dodavatelském řetězci. Jeho účinnost se předpokládá od konce června 2025. Ministři na zasedání rovněž diskutovali aktuální problémy a výzvy sektoru, kterými jsou zejména vyšší provozní náklady a nedostatek pracovních sil.
JAPONSKO
Zrušení vyhlášky japonského ministerstva zdravotnictví stanovující přísnější režim
dovozu destilátů s původem v ČR
Dne 19. července 2024 japonské ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí (MHLW) oznámilo zrušení vyhlášky č. 0920/1 ze dne 20. září 2012. Týkala se přísnějšího režimu na dovoz destilátů s původem v České republice.
MHLW opatření přijalo v návaznosti na případy otravy metylalkoholem v ČR, jež byly zaznamenány v září 2012. Veškeré do Japonska dovážené lihoviny s obsahem alkoholu vyšším než 20 %, vyrobené v ČR, musely být laboratorně testovány na přítomnost metanolu při každém jednotlivém dovozu, byť se jednalo o stejného výrobce a stejnou šarži nápoje.
Obecné legislativní pravidlo stanoví, že povinnost prokázat přípustný limit metanolu v lihovině laboratorním testem (1,2 mg/ml) se vztahuje pouze na ovocné pálenky (z důvodu uvolňování metylalkoholu z peckovin). V případě ČR však byla tato povinnost vyhláškou MHLW rozšířena na veškeré alkoholické nápoje s obsahem více než 20 % alkoholu.
Uvedená legislativní změna se týkala zejména českých exportérů lihovin, kteří byli v dotčeném režimu povinni tyto dodatečné testy provádět na svoje náklady. Ve výsledku se tím dovoz do Japonska výrazně prodražoval a snižoval konkurenceschopnost na japonském trhu. Ovlivnilo to rovněž obecné vnímání ČR coby bezpečného státu původu z hlediska nápojů a potravin.
Zrušení tohoto režimu předcházelo vyjednávání mezi českou a japonskou stranou v rámci zemědělské diplomacie, které trvalo několik měsíců.
VIETNAM
Japonské mlýny Nippn expandují do Vietnamu
Společnost Nippn Corp. (jeden z největších japonských dodavatelů mouky) oznámila, že ve Vietnamu postaví továrnu, která bude dodávat suroviny a přísady domácím výrobcům potravin. Do konce srpna 2024 firma plánuje založení vietnamské pobočky.
Továrna bude v blízkosti Ho Či Minova Města a bude se specializovat na produkci premixů na výrobu pečiva a těsta na smažená jídla. Po dokončení v roce 2027 bude mít továrna kapacitu 4 300 tun ročně. Nippn rozsah své investice ve Vietnamu nezveřejnil. Společnost Nippn se snaží využít poptávku japonských nadnárodních společností i místních podniků, které vyrábí mražené potraviny. Během výstavby vietnamské továrny bude Nippn dovážet do Vietnamu premixy ze svých továren v Thajsku a Indonésii.
Vietnam je po Thajsku a Indonésii třetím trhem jihovýchodní Asie, na který společnost Nippn expanduje. Společnost Nippn chce využít rostoucí poptávku v regionu. Stanovila si za cíl zdvojnásobit své zahraniční příjmy do fiskálního roku 2026. V současnosti společnost rozšířila své působení do pěti zemí a to včetně Vietnamu. „Máme v úmyslu dosáhnout našich cílů aktivní expanzí do zámoří, pokud budou vhodné podmínky,“ poznamenal mluvčí společnosti Nippn.
BRAZÍLIE
Čipy a satelitní snímky pro sledování původu masa v brazilské Amazonii
V oblasti brazilské Amazonie, která zahrnuje státy Acre, Amazonas, Rondônia, Mato Grosso, Tocantins, Pará, Roraima, Amapá a část státu Maranhão, se dnes chová 44,3 % celkové populace masného skotu v Brazílii. Jedná se o oblast s nejvyšší koncentrací skotu v této zemi.
Stejně jako celá Brazílie, čelí producenti v oblasti Amazonie rostoucímu tlaku na prokázání původu masa. Především dokládají, že produkce není z odlesňovaných oblastí. Od roku 2025 nebudou moci firmy sídlící v EU nakupovat maso pocházející z oblastí odlesňování.
Podobnou politiku, i když zatím bez jasného termínu, plánuje zavést také Čína, hlavní odbytiště brazilského masa. Organizace Greenpeace publikovala v roce 2009 zprávu, ve které poukázala na firmy nakupující maso z oblastí, které jsou předmětem deforestace.Velké zpracovatelské firmy následně podepsaly v roce 2009 dohodu s vládou, ve které se zavázaly nenakupovat maso pocházející z těchto oblastí. Dnes tato dohoda zahrnuje více než 85 % firem v oblasti Amazonie. Dohoda kromě původu masa zahrnuje povinnost prověřovat to, zda dodavatel nevytěžuje půdu z indiánských nebo přírodních rezervací a nevyužívá nelegální pracovní sílu.
Skutečné prokázání původu je obrovskou výzvou i kvůli tomu, že býk často projde třemi různými farmami, než se dostane do zpracovatelské firmy. Řešením je proto čipování a individuální identifikace každého zvířete v kombinaci se satelitními daty a databázemi.
Do roku 2030 chce mít brazilská vláda všechny chovy s individuální identifikací zvířat a dohledatelností jejich původu. Cenově dostupné technologie pro monitorování a management chovu skotu jsou proto v Brazílii relativně novou příležitostí s obrovským
potenciálem pro exponenciální růst.
MEXIKO
Mexiko přechází na digitální hospodaření s vodou v zemědělství
Po návratu z konference OSN o změně klimatu COP 28 představil ministr zemědělství
a rozvoje venkova plán rozšířit inovativní digitální systém pro sledování a vyhodnocování spotřeby vody a hnojiv v mexickém zemědělství. Cílem tohoto projektu, který byl zahájen jako pilotní v Michoacánu, je podpora udržitelné produkce potravin.
Systém v současné době funguje na 30 000 hektarech patřících 4 000 producentům a do konce roku 2024 se plánuje jeho zavedení v Sinaloa a dalších státech země. Iniciativa usiluje o technologický skok prostřednictvím využití informačních technologií ke zlepšení efektivity využívání vody a zajištění správného hospodaření s hnojivy monitorováním půdy.
Ministr zdůraznil, že v úvahu je nutno vzít nejen množství tun potravin vyprodukovaných na hektar, ale také množství použité vody a možnost snížení její spotřeby. Kromě toho plán zahrnuje strategie pro udržitelné hospodaření s půdou, podporuje zapojení mikroflóry a mikrofauny tak, aby se zlepšilo vstřebávání živin. Zároveň odrazuje od škodlivých praktik, jako je vypalování strnišť.
Ministr přiznal naléhavou potřebu snížit spotřebu vody v zemědělském sektoru, která
v současné době představuje 75 % celkového objemu spotřebované vody v Mexiku. Navrhl zlepšení infrastruktury a opatření, jako je obložení kanálů betonem a zavlažování vodou z trubek. Mexiko jako šestá nejvíce zavlažovaná země na světě čelí výzvě snížit plýtvání vodou o 40 %. Ministr varoval před nadměrným využíváním podzemních vod, což zemi řadí na čtvrté místo v těžbě vody z podloží (po Číně, Spojených státech a Indonésii).
V závěru zmínil potřebu modernizace zákonů a revize dotací. Zároveň zdůraznil, že klíčem k řešení vodní krize jsou moderní technologie. Pracuje se i na různých iniciativách, jako je odsolování vody v okrsku San Quintín v Baja California, i když se objevují problémy spojené s likvidací vzniklé soli.
SRBSKO
Proběhla změna vlastnické struktury chorvatské společnosti FORTENOVA
Společnost FORTENOVA GRUPA (dříve AGROKOR), která patří mezi největší regionální
zemědělsko-potravinářské komplexy, má podle informací chorvatského tisku od 9. července 2024 nového většinového majitele, kterým se stala společnost Open Pass. Za touto společností stojí chorvatský byznysmen Pavao Vujnovac, který transakcí získal podíl 93,8 % v holandské společností Inter BidCo B.V., jež je vlastníkem FORTENOVA GRUPA. Složitou právní a obchodní operací se FORTENOVA GRUPA očistila především od bývalých ruských podílníků (SBERBANK a VTB), na něž jsou uvaleny sankce. FORTENOVA GRUPA tak nyní může volně nakládat se svým majetkem a soustředit se na další rozvoj podnikání. Jedná se o velkého regionálního zaměstnavatele, pro kterého pracuje v celém regionu západního Balkánu více než 45 tisíc zaměstnanců. Mezi známé firmy, které jsou ve vlastnictví FORTENOVA GROUP, patří například obchodní řetězce Konzum a Mercator, potravinářské podniky Zvijezda a Dijamant (jedlé oleje a majonézy), Jamnica (minerální voda a nealkoholické nápoje), PIK Vrbovec (masný průmysl) a také zemědělské podniky Belje, PIK Vinkovci, Vupik nebo Belje Agro-Veta. Dle vyjádření Pavao Vujnovce stála celá transakce 660 mil. EUR, k čemuž je však třeba připočíst ještě dluh ve výši 1,2 mld. EUR, který má FORTENOVA vůči americkému investičnímu fondu HPS.
Na české firmy může mít zmíněná změna vlastnické struktury různé dopady. Například pro některé české veřitele FORTENOVA GRUPA by to mohlo znamenat vyplacení alespoň části přiznané pohledávky z dob AGROKORu (na uhrazení pohledávek je vyčleněno 86 mil. EUR).
V samotné společnosti FORTENOVA GRUPA navíc proběhnou také strukturální změny,
které s sebou přinesou i rozprodej části stávajícího majetku tak, aby mohl být servisován dluh ve výši 1,2 mld. EUR vůči fondu HPS. V tisku se již v těchto dnech objevila informace, že FORTENOVA odprodá své zemědělské podniky Belje, PIK Vinkovci, Vupik, Energije Gradec, Belje Agro-Veta a Felix. Zájem o ně již projevilo několik chorvatských společností.
Mezi nimi je i Podravka, která je známá českým spotřebitelům svojí potravinářskou produkcí (ajvary, Vegeta, luštěniny Lagris apod.). Podravka tak rozšíří svoji surovinovou základnu a bude méně závislá na nákupech zeleniny a obilovin, které potřebuje pro svoji produkci. Dá se také očekávat, že časem bude na prodej i chorvatská firma Zvijezda nebo srbský Dijamant. Již delší dobu se také spekuluje o prodeji výrobce minerálních vod Jamnica. Zde by se mohly investičně realizovat i některé již v regionu působící české společnosti, které by tak dále posílily své postavení na trhu zemí západního Balkánu.
VELKÁ BRITÁNIE
Velká Británie schválila použití laboratorně kultivovaného masa jako krmiva pro
domácí zvířata
Britské regulatorní orgány povolily britskému start-upu Meatly používat laboratorně pěstované maso v krmivech pro domácí mazlíčky, přičemž první šarže takovéhoto kuřecího masa se budou prodávat již v letošním roce. Informoval o tom deník The Telegraph. Británie se tak stala první zemí v Evropě, kde bude možné takovéto produkty koupit.
Krmivo pro domácí zvířata, které využívá laboratorně kultivované maso ze zvířecích buněk, se bude zpočátku používat v krmivu pro psy. Již prošlo „chuťovými testy“ také u samotných psů. Šéf a spoluzakladatel společnosti Meatly Owen Ensor uvedl, že regulatorní orgány v EU jsou tradičně konzervativní a USA mají složitou politiku v potravinářství. Po odchodu Velké Británie z EU se naskytla příležitost pro inovativní řešení. Start-up Meatly nyní plánuje poskytnout licenci na svou technologii dalším společnostem, které by ji mohly využít také k výrobě masa pro lidskou spotřebu.
Dopad laboratorně pěstovaného masa na životní prostředí je některými vědci zpochybňován. Svou roli zde však mají také etická hlediska. Lidé, kteří mají rádi zvířata a chtějí si pořídit domácí mazlíčky, se mohou potýkat s tím, že jejich krmení vyžaduje zabíjení jiných zvířat. Pro tento segment zákazníků mohou takovéto produkty nabídnout alternativní řešení.