Rada se dnes dohodla na svém vyjednávacím postoji (obecném přístupu) k balíčku reforem společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020.

Tato dohodnutá pozice předkládá některé silné závazky členských států k vyšším ambicím v oblasti životního prostředí s nástroji, jako jsou povinné ekologické režimy (novinka ve srovnání se současnou politikou) a lepší podmíněnost. Dohodnutá pozice zároveň umožňuje členským státům mít potřebnou flexibilitu v tom, jak by mohly dosáhnout environmentálních cílů. Například by existovala dvouletá pilotní fáze pro ekosystémy a členské státy by se těšily flexibilitě, jak alokovat finanční prostředky v rámci různých ekologických postupů.

Obecný přístup znamená, že Rada má nyní politický mandát zahájit jednání s Evropským parlamentem, jakmile se spoluzákonodárce rovněž dohodne na svém vnitřním postoji s cílem dosáhnout celkové dohody.

Julia Klöckner, spolková ministryně pro výživu a zemědělství v Německu
„Dnešní dohoda je milníkem pro evropskou zemědělskou politiku. Členské státy prokázaly své ambice v oblasti vyšších environmentálních standardů v zemědělství a zároveň podpořily potřebnou flexibilitu při zajišťování konkurenceschopnosti zemědělců. Tato dohoda splňuje přání zelenější, spravedlivější a jednodušší SZP.“

Julia Klöckner, spolková ministryně pro výživu a zemědělství v Německu
Reforma SZP předpokládá, že ačkoli bude členským státům poskytnuta větší flexibilita při formování pravidel a přidělování finančních prostředků prostřednictvím vypracování národních strategických plánů, budou povinny prokázat vyšší environmentální ambice ve srovnání se současným obdobím. Takzvaný „nový model provádění“ by upřednostňoval výkon před dodržováním předpisů: umožnil by zemím vybrat si nejlepší nástroje a opatření, které mají k dispozici (a také s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých států), aby dosáhly dohodnutých cílů a norem platných v celé EU.

Některé konkrétní příklady členských států splní vyšší environmentální standardy, o nichž se diskutovalo a bylo dohodnuto během dvoudenního zasedání Rady, zahrnují:

Zemědělci by dostali finanční podporu pod podmínkou, že přijmou postupy prospěšné pro klima a životní prostředí, aby byla SZP ještě zelenější než dříve.
Zemědělci, kteří překračují základní požadavky na životní prostředí a klima, by získali další finanční podporu zavedením „ekologických režimů“. Tyto nové nástroje pro ochranu životního prostředí a klimatu by byly spojeny s vyhrazeným rozpočtem, který by byl součástí rozpočtu přímých plateb. Bylo by účelově vázáno na 20%, což znamená, že by byly odemčeny pomocí ekologických schémat. Počáteční dvouletá pilotní fáze by zajistila, aby se členské státy při seznamování s novými nástroji vyhnuly ztrátě tolik potřebných finančních prostředků. Indikativní příklady ekologických režimů zahrnují postupy, jako je přesné zemědělství, agrolesnictví a ekologické zemědělství, členské státy by si však mohly navrhnout vlastní nástroje na základě svých potřeb.
Všichni zemědělci by byli vázáni vyššími environmentálními standardy; i ty menší. Aby jim v tomto ekologickém přechodu pomohli, měli by drobní zemědělci podléhat jednodušším kontrolám, což by snížilo administrativní zátěž a zároveň by zajistilo jejich příspěvek k environmentálním a klimatickým cílům.
Postoj Rady je výsledkem jednání a prací provedených za poslední dva a půl roku a za pěti předsednictví.

Zdroj: https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/10/21/council-agrees-its-position-on-the-next-eu-common-agricultural-policy/

Z úvodního slova komisaře WOJCIECHOWSKÉHO na tiskové konferenci AGRIFISH:

„Parlament přijal kompromis v klíčových otázkách – hlavních otázkách, které byly velmi důležité pro německé předsednictví a pro Komisi. Těmito klíčovými tématy jsou ekologické režimy, které by byly v prvním pilíři účelově vázány. To je zásadní změna v SZP, protože první pilíř spočíval spíše v přerozdělování přímých plateb a nyní bude rozšířen.Pokud EP a Rada přijmou takové řešení, bude třeba určit pouze částku: tedy 20% nebo 30%……. Přijetí ekologických systémů bude velmi pozitivní: pozitivní pro klima, pro životní prostředí; jde o pozitivní změnu, kterou naši občané, kteří očekávají takovou reformu, dobře přijali“.

Zdroj: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/SPEECH_20_1965

Ministři zemědělství zemí Evropské unie se po dlouhém nočním jednání shodli na reformě základních pravidel, podle nichž by se v příštích sedmi letech měly rozdělovat zemědělské dotace.

Nový systém má motivovat farmáře k ekologickému hospodaření a nejméně pětinu peněz z hlavního balíku přímých plateb státy povinně vyhradí na jeho podporu. Oznámila to dnes ráno německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, která dohodla s kolegy kompromisní pozici pro další vyjednávání s Evropským parlamentem.

Dotace pod hlavičkou Společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v příštích sedmi letech jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období klesne, stále půjde asi o 350 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Členské státy vedly o podmínkách jejich rozdělování debaty už od předloňského výchozího návrhu Komise a přely se mimo jiné o to, zda má být úroveň ekologických závazků pro země povinná, či dobrovolná.

„Dnešní shoda je milníkem v evropské zemědělské politice. Členské státy ukázaly, že jim jde o vyšší ekologické standardy v zemědělství a zároveň podpořily potřebnou flexibilitu, která zajistí konkurenceschopnost farmářů,“ řekla na ranní tiskové konferenci německá ministryně, jejíž země teď Unii předsedá.

Podpora ekologického zemědělství

Státy budou podle schváleného kompromisu muset vyhradit na podporu ekologických opatření 20 procent přímých dotací. Pokud začnou zemědělci hospodařit šetrněji, budouzároveň moci dostat peníze navíc. Kvůli zmírnění dopadu nových pravidel na jednotlivé farmáře bude na začátku platit dvouleté zaváděcí období se zvýšenou tolerancí. Členské státy budou mít i flexibilitu v tom, jaká ekologická opatření chtějí podporovat.

„Za důležité považuji, že financování takzvaných citlivých komodit zůstane minimálně na stejné úrovni, jako v současném období, i když původně mělo být sníženo. Vítám také, že zavedení definice skutečného zemědělce bude pro členské země dobrovolné. To zemědělcům uleví od zbytečné byrokracie,“ uvedl v tiskové zprávě český ministr zemědělství Miroslav Toman.

Některé státy včetně České republiky požadovaly, aby země mohly o podílech, které na přechod k ekologickému zemědělství vyhradí, rozhodovat samy. S tím ale konečný kompromis nepočítá.

Tento týden vyjednávají o své pozici k reformě SZP také europoslanci. Hlasovat budou o stovkách pozměňovacích návrhů a konečný postoj bude znám až v pátek. Už z prvních úterních hlasování je ale patrné, že mají dostatečnou podporu společné návrhy tří nejsilnějších parlamentních skupin. Ty počítají mimo jiné s tím, že by do přechodu ke klimaticky udržitelnému hospodářství měly státy místo 20 investovat 30 procent přímých dotací.

České ministerstvo zemědělství požádalo Evropskou komisi (EK), aby předložila hodnocení strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Praze se například nelíbí budoucí plošné snižování ve využívání pesticidů. Zatímco jiné evropské státy spotřebu v posledních letech zvýšily, Česko ji už naopak snižovalo.

Zdroj: http://api.traq.li/story/viewall3/22082/174348169:303787697,303770520?sig=eee29ac01b356f0522ac8c24e0fca0bc6930ffb4d6774263f974e96532d6752d&order=0