Hraboši, hraboši a zase ti hraboši. Krátké poohlédnutí včetně vyjádření ÚKZÚZ

ČTVRTEK 1.8 a PONDĚLÍ 5.8.

Vyvěšeno oznámení o aplikaci přípravku pro hubení hlodavců

nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) k povolení aplikace Stutox II v dávce až 10 kg na hektar do nor (od 1.8. 2019) a k povolení aplikace Stutox II v dávce až 10 kg na hektar za využití plošné aplikace (rozmetání), a to od 5.8. 2019 do 2. 12. 2019.

viz. https://cmszp.cz/mze/2019/oznameni-aplikace-pripravku-pro-hubeni-hlodavcu/


PONDĚLÍ 5.8.2019

Reakce MŽP na rozhodnutí ÚKZUZ k plošné likvidaci hrabošů rodenticidem Stutox II

Reakce MŽP na rozhodnutí ÚKZUZ k plošné likvidaci hrabošů rodenticidem Stutox II

V souvislosti se zvýšeným výskytem hraboše polního vydal 5. srpna 2019 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který je rezortní organizací Ministerstva zemědělství, povolení k plošné aplikaci (rozhozem na povrch půdy) výrazně toxického rodenticidu Stutox II na území řady okresů po celé České republice. A to i přesto, že už dříve povolil aplikaci přípravku STUTOX přímo do nor, což by bylo v tomto kalamitním případě vhodnější řešení oproti plošné aplikaci. Plošná aplikace jedů na zemědělské půdě výrazně ohrožuje různé druhy živočichů, zejména ptáků, a je tak v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí proto upozorňuje, že již aktivizovalo Českou inspekci životního prostředí, která bude případná porušení tohoto zákona důsledně šetřit a následně případně postihovat.

„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů zemědělské krajiny, jako jsou zajíci polní, srnčí zvěř, bažanti nebo koroptve. Po pozření takto otrávených hrabošů pak může docházet i k sekundárním otravám, a to zejména u dravců, sov, ale také čápů, volavek a řady dalších, kteří jsou přirozenými predátory hlodavců,“ upozorňuje Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany na Ministerstvu životního prostředí.

Všechna tato rizika jsou o to závažnější, že plošná aplikace jedu směřuje do období, kdy již od srpna dochází k shromažďování ptáků před tahem a jejich přesunům právě na místa zvýšeného výskytu hlodavců.

„Pokud tímto neuváženým krokem snížíme populaci přirozených predátorů hlodavců, v následujících letech se bude situace opakovat nebo bude dokonce ještě horší. Už dnes jsou stavy některých dravců a ptáků v zemědělské krajině kritické, a Ministerstvo životního prostředí zvýšení jejich počtu podporuje různými dotacemi a záchrannými programy. Plošná aplikace jedů na polích je krok o 50 let zpět,“ doplňuje ředitele Šímu tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Na rizika plošné aplikace upozorňuje MŽP ve svém stanovisku, o které Ministerstvo zemědělství v souvislosti s aplikací přípravku Stutox II požádalo. Na odpověď však MZe nijak nečekalo a ÚKZUZ bez konzultace s Ministerstvem životního prostředí povolení vydal.

Ministerstvo životního prostředí musí tak v souvislosti s povolením plošné aplikace rodenticidu upozornit, že povolení vydaná ze strany ÚKZUZ podle zákona o rostlinolékařské péči nijak nenahrazují nezbytná povolení či jiné správní akty, která musí zemědělci při aplikaci STUTOXu dodržovat.

Z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny je používání biocidů zakázáno na území národních parků, první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti a v přírodní rezervaci, chemizace je zakázána též v národní přírodní rezervaci.

Dopady aplikace přípravku je pak nutné velmi důsledně zvažovat i ve vazbě na územní ochranu přírody a krajiny, a to nejen ve zvláště chráněných územích, ale i ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000. V případě použití jedů, a tak i možného významného ovlivnění evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, je nutné příslušný orgán ochrany přírody požádat o stanovisko, zda je nutné aplikaci biocidu v konkrétním území podrobit hodnocení autorizované osoby.

Z hlediska ochrany volně žijících živočichů pak platí jak povinnost fyzických a právnických osob omezit nadměrný úhyn živočichů, tak ochrana ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů.

Česká inspekce životního prostředí proto bude věnovat zvýšenou pozornost kontrole dodržování těchto povinností vyplývajících ze zákona o ochraně přírody a krajiny, při jejichž porušení může uložit sankce až do výše 100 tis. Kč v případě fyzických osob a 2 mil. Kč v případě právnických osob.

Poznámka: Kompletní znění všech povolení ÚKZUZ najdete zde.

Kontakt pro média:
Tiskové oddělení MŽP
Tel.: 267 122 534, 267 122 835
E-mail: tiskove@mzp.cz


ČTVRTEK 8.8. 2019

 

Vyjádření ÚKZÚZ k dotazům souvisejícím s vydáním nařízení o výjimečném použití rodenticidního přípravku STUTOX II

8.8.2019

Tisková zpráva – S ohledem na zcela mimořádný stav přemnožené populace hraboše polního na značném území ČR vydal ÚKZÚZ v souladu s právními předpisy EU a se zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, dvě nařízení o výjimečném použití rodenticidního přípravku STUTOX II, která jsou zveřejněna na úřední desce ÚKZÚZ.

1. Bylo nutné výjimku vydat?

Plošná aplikace přípravku STUTOX II je nyní nutná proto, že rok 2019 je z pohledu výskytu hraboše polního výjimečný tím, že poslední mírná zima podpořila zdárné přezimování hraboše, a masivní nárůst populace způsobilo i suché léto 2018 a suché roky předchozí. Dosavadní povolená aplikace tohoto přípravku do nor není dostačující pro zvládnutí zcela mimořádné kalamity hraboše v letošním roce. Přes využívání stávajících metod ochrany včetně agrotechnických opatření (orba, střídání plodin) a berliček pro dravé ptáky, je populace hraboše stále na velmi vysoké úrovni. ÚKZÚZ se proto nyní rozhodl k vydání této výjimky, kdy je zřejmé, že kalamitně přemnožená populace hraboše může velmi negativně ovlivnit nejen současné porosty řepy nebo kukuřice, ale následně i porosty letos vysetých ozimých plodin.

 

2. V čem výjimka vlastně spočívá?

Jde o výjimku na použití přípravku STUTOX II ve vyšší dávce, než jaká byla dosud povolena. Výjimka umožňuje, aby se dávka přípravku na 1 ha přiblížila přibližně poloviční dávce přípravku STUTOX I, který byl povolen do roku 2013, resp. zásoby přípravku se používaly až do roku 2015, a který obsahuje stejnou účinnou látku. STUTOX II je přípravek, který je povolený již v současné době. Vzhledem k obrovskému přemnožení hrabošů ale dosud povolená hektarová dávka nepostačuje v nejvíce postižených místech k účinnému boji s tímto škůdcem. Plošná aplikace je výjimečně povolena proto, že počty hlodavců a jejich nor již prakticky neumožňují jiný postup.

 

3. Bude se nyní na všech polích masivně používat chemická ochrana proti hrabošům?

Tato výjimka pochopitelně nenařizuje zemědělcům tento přípravek aplikovat ve vyšší dávce anebo rozhozem, ani ji nedoporučuje, ale pouze umožňuje použití tímto způsobem na pozemcích s kalamitním výskytem hraboše.

Přípravek STUTOX II tak může být výjimečně použit ve vyšší dávce při aplikaci pouze do nor hraboše po celém území ČR a ve vyšší dávce při aplikaci rozhozem pouze v okresech ČR, kde je výskyt hraboše hodnocen jako kalamitní. Výčet těchto okresů je součástí výjimky, která je omezena jen na dobu 120 dnů a platí tedy pro období od 1. srpna do 28. listopadu 2019, resp. od 5. srpna do 2. prosince 2019.

 

4. Jak přípravek STUTOX II působí a jaké je riziko pro necílové organismy?

Účinnou látkou přípravku STUTOX II je fosfid zinečnatý, který je obsažen v množství 25 g účinné látky na 1 kg přípravku. V rámci povolené výjimky při aplikaci rozhozem jej lze použít v dávce 2–10 kg přípravku/ha, přitom v minulosti byla stejná účinná látka povolena rovněž rozhozem v dávce 5x vyšší.

Již působením malé vlhkosti (večerní či ranní rosa) dochází k rozpadu granule na prášek, čímž se významně omezuje možnost náhodných otrav necílovými organismy. Hydrolýzou fosfidu zinečnatého se uvolňuje fosfan, který má charakteristický silný, štiplavý česnekový zápach. Zápach láká hlodavce, ale odpuzuje jiné živočichy.

Po pozření jedné pelety hrabošem dojde k úhynu během několika hodin (3-5 hodin). Účinná látka se po pozření hrabošem hromadí až z 90 % v gastrointestinálním traktu, především v žaludku. U sekundárních konzumentů je zaznamenáno přirozeně ochranné chování, při němž se při případném požírání mršiny vyvarují konzumaci gastrointestinálního traktu. Pokud uhynulého hraboše sežerou celého, dochází k zvracení a vyvrhnutí kontaminované potravy, a jen ve zcela výjimečných případech může dojít i k jejich úhynu.

Přípravek STUTOX I byl v ČR do roku 2015 povolen zcela standardně k aplikaci rozhozem na plochu, aniž byly zaznamenány otravy necílových živočichů. Již při jeho povolení v minulosti byla tak pochopitelně zvážena možná ekotoxikologická rizika a vyhodnocena jako akceptovatelná.

Není třeba se ani obávat kumulace „jedu“ v životním prostředí. Účinná látka se rychle odbourává na neškodné látky a v půdě ani jinde v prostředí se v žádném případě nehromadí.

 

5. Existuje nějaké riziko pro člověka?

Přípravek je zakázáno používat v oblastech navštěvovaných širokou veřejností a je také nutno dodržet ochrannou vzdálenost 5 metrů od těchto oblastí. Navíc musí dle podmínek výjimky zemědělci aplikaci v blízkosti oblastí navštěvovaných širokou veřejností oznamovat dotčenému městskému nebo obecnímu úřadu. Nelze jej tedy ani výjimečně aplikovat na plochách v intravilánu obcí, v parcích, na golfových nebo fotbalových hřištích apod. Pravděpodobnost, že by granule pozřel člověk, je díky výše uvedeným vlastnostem přípravku zcela mizivá. Historicky není známý žádný takový případ.

Stejně tak je vyloučen jakýkoli negativní dopad na produkované plodiny a následně krmiva a potraviny. Účinná látka se do rostlin nepřenáší a její přítomnost ve sklizené produkci či dokonce v potravinách je zcela vyloučena.

Jednou z podmínek výjimečného použití přípravku je také povinnost denně sbírat mrtvé hlodavce a bezpečně je likvidovat. Tímto opatřením se dále snižují rizika sekundární otravy pro predátory. Dle aktuálního sdělení Krajské hygienické stanice Brno mohou být přemnožení hlodavci zdrojem závažných nákaz pro lidi – leptospiróza, salmonelóza apod. Je třeba zabránit kontaktu s těly uhynulých zvířat, jejich močí nebo tkáněmi. Proto nelze veřejnosti doporučit vstupovat na pozemky s přemnoženými hraboši, a to ani v případě, že zde neproběhlo jejich hubení přípravky na ochranu rostlin.

 

6. Bude se aplikace přípravku nějak kontrolovat?

Zemědělci jsou povinni tři dny před zamýšlenou aplikací přípravku rozhozem oznámit majiteli honitby a také ÚKZÚZ místo a datum aplikace. ÚKZÚZ bude výše uvedené a další výjimkou nařízené podmínky aplikace přísně kontrolovat a v případě jejich porušení zahájí sankční správní řízení.

 

Bc. Lucie Pytlíková, Public Relations

tel.: 543 548 368, mobil: 734 695 250, Lucie.Pytlikova@ukzuz.cz


PÁTEK 9.8.

Pozastavena platnost povolení pro aplikaci přípravku na hubení hrabošů rozhozem – dle ÚKZUZ nikdo nenahlásil jeho plošné použití.

 


PONDĚLÍ 12.8.

 

Povolení na cílenou aplikaci přípravku na hubení hrabošů rozhozem zůstane nadále pozastaveno.

 

Rozhodnutím ministra zemědělství byla v pátek pozastavena platnost povolení pro aplikaci přípravku na hubení hrabošů rozhozem, pozastaveno zůstává i po dnešním jednání, kterého se účastnili mj. zástupci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva životního prostředí, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, zástupci zemědělských organizací, ochránců přírody i ornitologů.

Například Ministerstvo zdravotnictví navrhovalo modifikovat povolení pro aplikaci prostředku na hubení hraboše tak, aby se co nejvíce snížilo riziko pro necílové organismy. Šlo by například vymezit oblasti, kde hnízdí vybraní ptáci a zde látku neaplikovat, nebo vyjmout místa odpočinku tažných ptáků, či přizpůsobit dávkování přípravku míře zamoření dané oblasti hrabošem.

 

Zemědělci nyní mohou přípravek Stutox II aplikovat pouze cíleně do nor. S případným udělením individuální výjimky pro rozhoz se mohou obrátit na místně příslušný odbor ochrany přírody a krajiny, který žádost posoudí. V případě kladného stanoviska pak ÚKZÚZ žádost vyhodnotí a může poté vydat výjimku pro rozhoz.

 

Zdroj:  Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství