Omezování dopadů změny klimatu patří mezi nejdůležitější výzvy, kterým čelí české zemědělství a lesnictví. Klíčem k úspěchu adaptačních strategií je efektivní přenos znalostí a spolupráce mezi výzkumem a praxí. Shodli se na tom členové Pracovní skupiny pro přenos znalostí v adaptaci na změnu klimatu, která zasedala ve středu 11. května v Domě zemědělské osvěty. Pracovní skupinu založilo Ministerstvo zemědělství v roce 2020 a jejím vedením pověřilo Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Celkem se sešlo 42 účastníků. Zastoupena byla jak státní správa, výzkumné ústavy, univerzity, Česká akademie zemědělských věd, odborné instituce, zástupci zemědělské a lesnické praxe, Státní pozemkový úřad, Komora poradců a zástupce demofarem.
Cílem jednání bylo posílení spolupráce a vytváření nových mechanizmů přenosu znalostí mezi partnery v podmínkách nově připravované Společné zemědělské politiky (SZP) a Zelené evropské dohody. Efektivní přenos znalostí je nástrojem ke zvýšení kapacity zemědělců a lesníků ve spolupráci s poradci, s podporou výzkumu a univerzit čelit dopadům změny klimatu a realizovat adaptační opatření v krajině. Zde sehrává důležitou roli právě Zemědělský znalostní a inovační systém, tzv. AKIS, který jepředpokladem pro plnění všech cílů stanovených ve Strategickém plánu SZP. AKIS prosazovaný rámci SZP předpokládá spoluutváření znalostí a inovací skrz síť aktérů. Jak uvedl Ing. Štěpán Kala, MBA, Ph.D., ředitel ÚZEI: „Pro naplňování environmentálních ambicí je nezbytné posílit poradenství, včetně environmentálního faremního poradenství, rozvíjet nové formy poradenství, zkvalitnit vzdělávání a vytvářet inovační ekosystémy propojující vědu a výzkum s praxí“.
Kromě plánovaných změn v AKIS, účastníci diskutovali současně o připravovaných intervencích Strategického plánu SZP pro klima a nové zelené architektuře. Dále se experti věnovali uhlíkovému zemědělství a lesnictví. Jedná se o hospodářské postupy, které pomáhají odstranit skleníkové plyny z atmosféry, dlouhodobě se snaží uložit tento vázaný uhlík v půdě nebo biomase. „Evropská komise v souvislosti s uhlíkovým zemědělstvím mluví o novém obchodním modelu, který má potenciál přinést do zemědělství a lesnictví dodatečné finanční prostředky, ale zároveň má i svoje limity“ uvedl Ing. Vlastimil Zedek – ředitel odboru enviromentálního a ekologického zemědělství MZe. Vlesním hospodářství je za součást adaptačních opatření považováno i přírodě blízké hospodaření, které je zaměřené na pěstování lesů s diferencovanou věkovou, druhovou a prostorovou strukturou. O těchto postupech se budou na základě doporučení pracovní skupiny vzdělávat učitelé a studenti středních lesnických škol, odborní lesní hospodáři i poradci v lesním hospodářství. Ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze budou připravené i názorná instruktážní videa.
V rámci panelové diskuse účastníci konstatovali, že zemědělští poradci budou v budoucnu plnit důležité role. Měli by být prostředníkem mezi výzkumem a praxí a měli by pomáhat při formulaci problémů praxe, které by mohli řešit výzkumné organizace. Multi-aktérový přístup prosazovaný Evropskou komisi přímo vyžaduje spolupráci a zapojení praxe. Tento přístup je založený na partnerství aktérů z různých oblastí (zemědělců, lesníků, poradců, vědců, akademické sféry, soukromého sektoru).
Multi- aktérový přístup je podstatou projektů Horizon Europe i operačních skupin Evropského inovačního partnerství. Výzvou zůstává, jak lépe využívat výstupy těchto mezinárodních projektů a sítí v českém zemědělství a lesnictví.
Kontakt a informace:
Ing. Ľudmila Marušáková, PhD.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Odbor vzdělávání, certifikace a Knihovna Antonína Švehly Mobil: +420 724 586 377
marusakova.ludmila@uzei.cz
