Český statistický úřad zveřejnil 8. srpna první předběžná data o zahraničním obchodě za 1. pololetí roku 2022.
SHRNUTÍ:
Přestože agrární export z ČR rostl v EU i do třetích zemí, v 1. pololetí roku 2022 se záporná bilance agrárního zahraničního obchodu (AZO) ČR meziročně zhoršila o 21,2 %. Schodek AZO se zvýšil z 18,4 mld. Kč na 22,3 mld. Kč, přičemž vzrostl se třetími zeměmi a se zeměmi EU 27 se mírně snížil.
Záporná bilance AZO ČR se třetími zeměmi se meziročně zhoršila z 8,7 mld. Kč na 12,9 mld. Kč. Se zeměmi EU-27 se bilance naopak zlepšila, a to z 9,4 mld. Kč na 9 mld. Kč. Zhoršení salda na straně AZO se třetími zeměmi jde zejména na vrub poklesu vývozu přípravků k výživě zvířat a piva do Ruské federace a nárůstu dovozu čerstvých a chlazených ryb z Norska a slunečnicového oleje z Ukrajiny.
Nejvýznamnější zlepšení bilance v celkovém AZO ČR vykázala v prvních šesti měsících roku 2022 řepková semena, pšenice, mléko a smetana, tabákové výrobky a kukuřice, meziroční zhoršení naopak nastalo u cigaret, řepkového oleje, pokrutin, vepřového masa a tuků a olejů.
Při meziročním nárůstu celkového agrárního exportu ČR v 1.pololetí roku 2022 došlo v zemích, kde působí agrární diplomaté ČR[1], převážně k meziročnímu nárůstu agrárního exportu ČR. Nejvíce pak v případě Spojených států o 142,4 %, Japonska o 44,1 % a Srbska 25,7 % (ostatní státy – Spojené arabské emiráty o 14,8 % a Libanon o 13,4 %). Naopak došlo v 1. pololetí roku 2022 (ve srovnání se stejným obdobím roku 2021) k poklesu vývozu agrárního zboží do Číny o 37,3 %.
TERITORIÁLNÍ POHLED
Agrární zboží směřovalo v prvních šesti měsících roku 2022 zejména do Německa (25,4 %) a na Slovensko (20,2 %). Třetí nejvýznamnější destinací zůstalo Polsko (10,1 %). Dále následovaly Rakousko (6,4 %), Itálie (5,2 %) a Maďarsko (4,2 %). Hlavním odběratelem v rámci třetích zemí byly Spojené království (2,0 %), Rusko (0,9 %), USA (0,8 %), Japonsko a Ukrajina (shodně 0,7 %), Egypt (0,4 %) a Švýcarsko (0,3 %).
Český agrární dovoz pocházel v 1. pololetí roku 2022 zejména z Německa a Polska, jejichž podíly činily 19,5 % a 15,4 %. Dalšími významnými dovozci byly Nizozemsko a Itálie (shodně 6,9 %), Slovensko (6,8 %), Španělsko (6,7 %) a Maďarsko (4,5 %). Z třetích zemí byly hlavními dodavateli Čína (1,5 %), Norsko (1,3 %), Ukrajina (1,2 %), Spojené království (1,1 %), Turecko (0,9 %), Spojené státy a Brazílie (shodně 0,8 %).
K nejvýraznějšímu meziročnímu zlepšení bilance českého AZO v teritoriálním pohledu došlo v 1. pololetí roku 2022 v obchodě s Německem (o 7,2 mld. Kč), kdy došlo ke změně záporné bilance na kladnou (zejména výraznějším zvýšením vývozu řepkových semen, pšenice a mléka a smetany, na druhé straně snížením dovozu ostatní zeleniny, citrusových plodů, ostatního ovoce a vinných hroznů, a to jak čerstvých tak sušených), Slovenskem (nárůst kladné bilance o 1,4 mld. Kč), Rakouskem (nárůst kladné bilance o 1,04 mld. Kč) a Spojenými státy (zlepšení záporné bilance o 462,2 mil. Kč). Významnější zhoršení bilance zaznamenal zejména obchod s Itálií (zhoršení záporné bilance o 3,3 mld. Kč, především poklesem vývozu cigaret), dále pak Španělskem (o 2,2 mld. Kč), Polskem (o 1,7 mld. Kč) a Ruskem (snížení kladné bilance o 1,2 mld. Kč).
KOMODITNÍ POHLED
Nejvíce vyváženými českými agrárními položkami[2] byly v 1. pololetí roku 2022 přípravky k výživě zvířat, pšenice, potravinové přípravky jiné[3], pekařské zboží a cigarety. Hlavními dováženými agrárními produkty do ČR byly vepřové maso, pekařské zboží, potravinové přípravky jiné, přípravky k výživě zvířat a sýry a tvaroh.
Údaje o zahraničním obchodu za 1. pololetí 2022 zveřejnil Český statistický úřad 8. srpna 2022. Data za 1. pololetí roku 2022, ale i rok 2021 jsou předběžná.
Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě za 1. pololetí roku 2022 naleznete v příloze.
[1] Čína, Spojené arabské emiráty, Srbsko, USA, Libanon a Japonsko.
[2] Řazeno dle hodnoty vývozu ve finančním vyjádření, a to na základě 4místných, ale i podrobnějších kódů celní nomenklatury.
[3] Potravinové přípravky jiné, v celním sazebníku pod kódem HS 2106.