Tak jako fungování všech jiných organizací v ČR a zahraničí i činnost Státní veterinární správy (SVS) výrazně v loňském roce ovlivnila celosvětová pandemie COVID-19. Přesto se podařilo udržet rozsah a úroveň dozoru na úrovni předchozích let. Veterinární dozor se začátkem roku vypořádal s dvěma ohnisky ptačí chřipky, která se po třech letech vrátila na území České republiky. Významným úspěchem je zařazení ČR mezi země prosté infekční bovinní rinotracheitidy (IBR), které je důležité zejména pro české vývozce. Celkový objem vybraných pokut dosáhl téměř 33 milionů korun, což je srovnatelné s úrovní roku 2019.
Pro ilustraci, jak koronavirová pandemie ovlivnila chod úřadu, lze uvést, že se do izolace na základě pozitivního vyšetření postupně dostalo okolo 120 zaměstnanců SVS, což odpovídá bezmála desetině všech pracovníků. Okolo 180 dalších pracovníků se na základě rizikového kontaktu s nakaženým dostalo v průběhu roku do karantény. SVS se v maximální možné míře snažila snížit riziko šíření nákazy mezi pracovníky. Během podzimní druhé vlny nákazy více než třetina pracovníků využívala možnosti pracovat z domova. Vzhledem k náplní své práce, která spočívá ve vykonávání dozorové činnosti v provozech, chovech či na jatkách, téměř dvě třetiny zaměstnanců této možnosti využívat nemohly.
Jedním z klíčových úkolů SVS je dlouhodobě zajištění veterinárního dozoru na jatkách a tím zdravotní nezávadnosti masa a dalších živočišných produktů na domácím trhu. I v době nouzového stavu dozorovalo v celé ČR již od časných ranního hodin každý den bezmála 500 úředních veterinárních lékařů a techniků na 300 českých jatkách a zvěřinových závodech. Ve srovnání s rokem 2019 celkové porážky na českých jatkách byly na podobné úrovni.
Celkový počet kontrol v oblasti veterinární hygieny loni meziročně klesl zhruba o 15 procent na přibližně 41 000. Výjimkou, kde počet kontrol rostl, byly kontroly zásilek vyvážených do třetích zemí, kontrol za účelem a schválení registrace nových provozů a také kontrol potravin nesoucích značku kvality Klasa. Všech ostatních kontrol bylo kvůli nepříznivé epidemické situaci méně.
V loňském roce se na našem území vyskytla dvě ohniska ptačí chřipky, a to na Vysočině a v Pardubickém kraji. Zaznamenán nebyl žádný případ Newcastleské choroby drůbeže ani Afrického moru prasat (AMP). V říjnu 2020 Evropská komise schválila Českou republiku jako zemi prostou infekční bovinní rinotracheitidy (IBR). „Zařazení ČR mezi země IBR prosté přináší výhody pro české chovatele skotu při vzájemném obchodování s ostatními zeměmi. Znamená jednak zvýšení záruk a usnadnění obchodování se skotem se zeměmi EU, které již status získaly (zejména Německo, Rakousko nebo Dánsko), ale i obecné zvýšení prestiže a postavení ČR z nákazového hlediska,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Jako pozitivní lze hodnotit fakt, že se České republice podařilo udržet všechny ostatní v minulosti získané příznivé nákazové statusy. Vzhledem k nepříznivé nákazové situaci zejména v Polsku a Německu a s tím spojeným rostoucím rizikem znovuzavlečení AMP do ČR, byla v listopadu 2020 v části Ústeckého a Libereckého kraje vymezena oblast s intenzivním odlovem prasat divokých. V této oblasti jsou v rámci zvýšeného dozoru vyšetřována na AMP také všechna ulovená prasata divoká, všechna vyšetření na AMP byla doposud negativní.
Úřední veterinární lékaři SVS každý rok uskuteční tisíce kontrol zaměřených na dodržování podmínek welfare u hospodářských i zájmových zvířat. V roce 2020 provedli v této oblasti více než 6800 kontrol, meziročně přibližně o 700 méně. Procento zjištěných závad mírně meziročně kleslo. Zatímco u hospodářských zvířat z 22 procent na 19 procent, u zájmových zvířat z 32 na 30 procent. Nejčastějšími nedostatky byly zejména nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nezabezpečení zvířete proti úniku, opuštění zvířete či nevhodné způsoby uvazování. SVS dále na základě zjištění z kontrol předala obecním úřadům obcí s rozšířenou působností celkem 570 podnětů vyplývajících z porušení předpisů v oblasti ochrany zvířat. Ve 13 nejzávažnějších případech předala Policii ČR podnět pro podezření ze spáchání trestného činu.
Neméně důležitá je úloha veterinárního dozoru při odbavování zásilek živých zvířat a živočišných produktů při vývozu. Za loňský rok úřední veterinární lékaři vydali a potvrdili po provedené veterinární kontrole více než 11 000 zásilek živých zvířat a živočišných produktů do třetích zemí, což je navýšení o desetinu. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery. V loňském roce nově vyjednali či aktualizovali 37 vývozních osvědčení pro vývoz do třetích zemí, což je srovnatelné s rokem 2019.
Vzhledem k omezení letového provozu došlo k poklesu počtu zásilek odbavených na Pohraniční veterinární stanici na pražském Letišti Václava Havla, v loňském roce jich přišlo 700 (zatímco v roce 2019 jich bylo přes 900). Zamítnutých a nevpuštěných do země bylo jen osm zásilek (oproti předloňským 32). Důvodem pro nevpuštění bylo ve většině případů chybějící veterinární osvědčení. Mezi nejčastěji dovážené komodity patří dlouhodobě akvarijní ryby a terarijní zvířata, zvířata v zájmovém chovu, produkty zpracované k lidské spotřebě a produkty rybolovu.
„Mezi priority pro letošní rok patří zachování příznivých nákazových statusů. Ve světle zhoršené nákazové situace s africkým morem prasat v sousedních se budeme intenzivně snažit bránit opětovnému zavlečení AMP do ČR,“ řekl Semerád. Dlouhodobými zásadními úkoly zůstává rovněž zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu a ochrana spotřebitelů před klamáním a také dozor nad dobrými životními podmínkami zvířat.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS