Jak se mění veřejné stravování v Česku?
Až 4,5 milionu lidí v České republice se stravuje v institucích, jako jsou školy, nemocnice či domovy pro seniory. Jak zajistit, aby jídlo na jejich talířích bylo nejen zdravé a chutné, ale také šetrné k přírodě a místním farmářům? Odpovědi a příklady z praxe přinesl Tematický den pro udržitelné institucionální stravování.
Veřejné stravování má obrovský potenciál měnit trh s potravinami. Podle nových pravidel a metodik Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství by se měl ve veřejných zakázkách klást stále větší důraz na odpovědné zadávání. To v praxi znamená upřednostňování potravin s certifikací ekologického zemědělství (BIO), sezónních surovin, produktů od lokálních dodavatelů či Fairtrade výrobků.
Konec plýtvání a projekt Zachraň oběd Velkým tématem je plýtvání. Měření organizace Zachraň jídlo ukázala, že ve školních jídelnách končí v koši průměrně téměř 34 % uvařeného jídla, přičemž často jde o porce, pro které si žáci vůbec nepřišli. Řešením, které se již úspěšně testuje v několika desítkách zařízení, je projekt Zachraň oběd. Ten umožňuje jídelnám bezpečně darovat nevydané porce charitativním organizacím, azylovým domům nebo znevýhodněným seniorům.
Inspirace z Francie i z českých regionů Že změna je možná, ukazuje například francouzský departement Dordogne, který si dal za cíl do roku 2028 vařit ve školách ze 100% lokálních, sezónních a BIO surovin. Propojili zde místní farmáře přímo se školami a vytvořili vlastní odbytové sdružení.
Skvělé příklady ale najdeme i u nás. Město Brno začalo aktivně mapovat regionální dodavatele a propojuje je se svými školami. Fakultní nemocnice Motol nebo Nemocnice Na Homolce zase dokazují, že i ve velkém zdravotnickém provozu lze do jídelníčků úspěšně a ekonomicky zařadit BIO obiloviny, vejce či kvalitní mléčné výrobky od regionálních farmářů.
Důstojné podmínky i pro pěstitele ve světě Udržitelnost se ale netýká jen lokální produkce. Suroviny, které u nás nevypěstujeme – typicky kávu, kakao nebo banány – bychom měli nakupovat s ohledem na podmínky, ve kterých vznikají. Stanislav Komínek z organizace Fairtrade Česko a Slovensko na konferenci připomněl, že certifikace Fairtrade zaručuje pěstitelům z globálního Jihu spravedlivější výkupní ceny a zákaz dětské práce, čímž pomáhá řešit extrémní chudobu a omezuje kácení deštných pralesů.
Změna veřejného stravování není snadná a vyžaduje spolupráci úřadů, dodavatelů, personálu kuchyní i samotných strávníků. Ukazuje se však, že promyšlený nákup potravin může mít pozitivní dopad nejen na zdraví lidí, ale i na celou naši planetu.