Monitoring sucha pomáhá snižovat jeho ekonomické a environmentální dopady tím, že umožňuje včasná varování a lepší plánování hospodaření se zdroji. V Evropě existuje několik operačních monitorovacích systémů fungujících na národní i regionální úrovni. Tyto systémy jsou však jen zřídka validovány, což komplikuje rozhodovací proces.
📰 V nové studii pod vedením N. Luintela v rámci projektu Clim4Cast autoři provedli kvantitativní srovnání šesti národních produktů monitoringu sucha ve střední Evropě (AT, CZ, HR, PL, SK, SI) s využitím nové databáze dopadů odvozené z národních novinových archivů za období 2000–2023. Dopadová databáze obsahuje 1395 záznamů dopadů sucha (s prostorovým určením až na úroveň, kerá v Česku odpovídá přibližně krajům). Dominují dopady v zemědělství (530) a dále v hydrologii (276) či zásobování vodou (136). Výrazné „špičky“ dopadů se objevují zejména v letech 2003 (307) a 2022 (202).
🔎 Výsledky pomáhají identifikovat silné a slabé stránky jednotlivých systémů a podporují vznik společného rámce monitoringu sucha ve střední Evropě.
❓Studie se zaměřuje na to, jak dobře indexy sucha (SPI, SPEI, půdní vlhkost) zachycují výskyt dopadů (AUC) a jak přesně odrážejí jejich závažnost (Spearmanovo r).
👏 Český systém monitoringu sucha pod správou CzechGlobe v porovnání s dalšími podobnými středoevropskými systémy dopadl velmi dobře ➡️
📊 Nejlepší schopnost detekce dopadů vykázaly právě produkty Česka, Chorvatska a Slovinska (AUC > 0,8), zatímco Rakousko vykazuje nejslabší detekční schopnost (AUC < 0,7).
📈 Zachycení závažnosti dopadů vychází nejlépe v Polsku (u některých indexů r > 0,6) a nejslaběji ve Slovensku, Slovinsku a Rakousku (r < 0,4).