Používání nelegálních pesticidů v EU roste. Odhady uvádějí, že jde o 14 % evropského
trhu a ztrátu průmyslových výrobců ve výši 1,3 mld. EUR. V některých zemích a regionech jsou hodnoty výrazně vyšší. Po pandemii CoV vzrostly celoevropské policejní záchyty nelegálních pesticidů na čtyřnásobnou úroveň.
Snižování nákladů se nevyhýbá ani zemědělství. Přípravky na ochranu rostlin představují v těchto nákladech podstatnou část, která se může výrazně lišit mj. v závislosti na plodině, místních klimatických a půdních podmínkách nebo způsobu hospodaření. V dekádě před pandemií došlo v ČR k největšímu poklesu (-38 %) nákupů pesticidů v Evropské unii.
Současně se postupně potvrzují identifikovaná zdravotní a environmentální rizika, která s těmito přípravky a jejich aplikací souvisejí, a z toho vyplývá důslednější omezování používání těchto přípravků (viz zákazy některých pesticidů v EU a zpřísňování aplikačních pravidel).
Přijetí uvedených omezení je obtížné. Přispívá k tomu situace, kdy vysoké ceny vstupů
ohrožují obživu v zemědělství i samotné potravinové zabezpečení, kdy i největší světoví hráči porušují elementární dohodnutá pravidla v hospodářských vztazích uplatňováním diskriminačních praktik a kdy mnoho signatářských průmyslově vyspělých zemí neimplementuje konsensuálně odsouhlasené mezinárodní rámce.
Cena nelegálních pesticidů může být až o 30-40 % nižší oproti legálním produktům a běžný spotřebitel je od sebe mnohdy nemá šanci rozpoznat. S ohledem na toxicitu je obtížná jejich kontrola i na hranicích, a i pro inspektory jsou připravována specializovaná vodítka pro jejich identifikaci.
Bez ohledu na nejrůznější hodnocení velikosti černého trhu s pesticidy v jednotlivých zemích nebo hodnocení pokroku v implementaci právních předpisů lze konstatovat, že po započtení přímých i nepřímých dopadů způsobují nelegální pesticidy ekonomice EU jako celku ztrátu cca 2,8 mld. EUR z prodejů. Tento stav má za následek více než 11 tisíc ztracených pracovních míst a pokles vládních příjmů o cca 240 mil. EUR. Omezení zmíněných ztrát a zvýšení bezpečnosti (z ekonomického, zdravotního i environmentálního pohledu) vyžaduje vzájemnou důvěru mezi státy, podniky, investory a veřejností. Tuto důvěru posiluje spolupráce mezi příslušnými dozorovými a donucovacími orgány na vnitrostátní i mezinárodní úrovni (kdy jsou např. zakládány sítě orgánů činných v trestním řízení posilující budování kapacit a vyšetřování v oblasti environmentálních trestných činů se zaměřením na nelegální obchod s chemickými látkami). Uvedené kooperační aktivity pomáhají řešit mimo jiné i regulatorní fragmentaci (např. situace, kdy pesticidy zakázané v EU jsou v EU legálně vyráběny a exportovány do rozvojových zemí, což zpětně reflektuje vyšší výskyt kontaminací pesticidy v dovozech potravin ze třetích zemí) nebo harmonizaci postupů (např. uplatňování přísných sankcí včetně trestních opatření v jedné zemi a spoléhání na administrativní pokuty v zemi druhé). Cílem je ve všech případech chránit zdraví, životní prostředí i efektivní fungování trhu.
Zpracoval: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 4. 12. 2025
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz