Tento můj dopis navazuje na články zveřejněné v týdeníku Zemědělec –
06/2022 Hrozí zákaz zimní orby? A v Zemědělci 09/2023 Je opravdu
nutné zcela zrušit orbu? Chci tímto novým dopisem – Zachraňme orbu –
apelovat na úředníky, vysokoškolské učitele, pracovníky výzkumných
ústavů, politiky, poslance Parlamentu ČR a zástupce tzv. nevládních
organizací – na Agrární komoru ČR, Zemědělský svaz ČR, Asociaci
soukromých zemědělců, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů,
Společnost mladých agrárníků a dalších, aby pomohli přehodnotit
chystaný zákaz orby na uhlíkově bohatých půdách v rámci DZES 2
v České republice.
Proč se musí orba omezit?
Orba v ČR byla v průběhu roku 2023 v rámci implementace právních norem z EU omezena v rámci DZES 7 – Minimální pokryvnost půdy, kdy mají zemědělci možnost zorat do konce října každého roku jen maximálně 20 % dílů ze všech půdních bloků orné půdy pro následné jařiny. Zbylé plochy pro jařiny lze orat až po 1. listopadu každého roku, kdy ovšem již často vlhkostní podmínky půdy nedovolují ideálně zapravovat organická hnojiva tekutá podle nitrátové směrnice podle oblastí zpravidla jen do 14. listopadu, a nastává často zbytečné zhutnění půdy. Od 15. listopadu nastává období zákazu hnojení těmito hnojivy. Do té doby musí zemědělci vyprázdnit své jímky. Radličky se vlivem zvýšené vlhkosti půdy ucpávají, proto jedině orbou lze zapravit tato aplikovaná tekutá hnojiva.
Dále v rámci implementace norem z EU ohledně snižování erozí došlo v rámci použitelných půdoochranných technologií u DZES 5 k výraznému omezování možnosti použití orby, neboť řada půdoochranných technologií vyžaduje zachovat posklizňové rostlinné zbytky až do založení následných plodin, tj. u jařin až do jara, a i po jejich založení je pokryvnost kontrolována. Orbou se pochopitelně veškeré zbytky zapraví do půdy. Zde se jeví pro plodiny jako kukuřice, sója použít efektivně technologii pásového zpracování půdy (strip-till) s využitím meziplodin, která je ovšem silně závislá na opakovaném použití herbicidů včetně účinné látky glyfosátu.
Ovšem pro plodiny, jako je cukrovka, mák a sladovnický ječmen, se rozhodně nehodí, protože tyto plodiny vyžadují tzv. drobtovitou strukturu půdy v době založení, která se vytvoří jen po zimní orbě.
Dalším důvodem pro omezování až zákaz orby je pohled některých pseudoekologů, výzkumných pracovníků a úředníků v čele s doc. Ladislav Miko a Ing. Růžkem. Vyznávají názor, že při orbě a vůbec při veškerém kypření půdy se navyšuje poměr bakterií v půdě na úkor hub, kdy je výsledkem větší rozklad organické hmoty v půdě a tím i větší úniky CO2 do ovzduší. Toto je pravda, ale zvýšení úniku CO2 v porovnání s exhalacemi skleníkových plynů z průmyslu a dopravy je zcela marginální. Tato teorie vychází z Ameriky, kde je ovšem dost odlišné zrnitostní složení půdy proti České republice.
V ČR je větší podíl půd s větším podílem jílnatých částic. Dále má velký vliv odlišnost průběhu a úhrnu srážek v období vegeta- ce. Rovněž snaha hodnotit zemědělce pouze podle obsahu Cox. v půdě je chybná metoda – viz reference a odborné argumentace prof. Ladislava Koláře z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, prof. Tomáše Lošáka z Mendelovy univerzity v Brně, prof. Jiřího Balíka a prof. Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity v Praze.
Protiargumentem této teorii Cox. je také fakt, že EFSA a Eurostat nedávno zveřejnily, že se zemědělci na celém světě podílí na úniku skleníkových plynů zhruba z pěti procent včetně úniku plynů při přežvykování skotu. Rozhodující jsou exhalace z průmyslu Číny a USA, které se však distancují od doktrín pro snižování těchto plynů.
Z těchto několika slov je zřejmé, že omezovat kypření půdy včetně nařizování zákazu orby je z pohledu snižování úniku CO2 do ovzduší zcela minoritní. Nahrává to jen nástrojům a systémům nesmyslných emis- ních uhlíkových povolenek v zemědělství, kdy finance z těchto odpustků skončí u pár úředníků a zájmových lobbistických skupin včetně určitého spektra strojařů. Protože při přechodu na zcela jinou výrobní technologii si řada zemědělců bude muset zakoupit vysoce nákladné stroje a zařízení.
Posledním stupněm a cestou, jak orbu v ČR omezit až zakázat, je chystaná změna v DZES 2 – zákaz orby na uhlík bohatých půdách. Tento zákaz se dotkne i těch nejkvalitnějších půd ČR prakticky na rovině, z pohledu eroze na stupni Neohrožená půda. Bohužel i někteří zástupci nevládních zemědělských organizací argumentují, že u řady podniků tento zákaz orby bude vyžadován „jen“ například na třech hektarech z daného půdního bloku, který má celkem 20 hektarů? Zcela určitě ale tento flek bude mít nepravidelný tvar, tak jak bude zemědělec dodržovat zákaz orby jen v tomto fleku? Ale nejdůležitější je si říci proč? Vždyť je to odborný nesmysl. Navíc nikde ve světě toto dělat nebudou.
Nástroj ke snižování pesticidů
Kvalitní orbou rozhodně potlačujeme až hubíme mechanicky plevele, a tím snižujeme používání herbicidů. Toto je jedním z úkolů tzv. Green Dealu. Navíc orba působí fytosanitárně tím, že ničí a potlačuje choroboplodné zárodky nežádoucích houbových onemocnění kulturních rostlin. Obdobně potlačuje škůdce kulturních plodin v různých vývojových stadiích jako například zavíječe kukuřičného, kdy nejúčinnější ochranou vůči němu je zaorání posklizňových zbytků slámy po sklizni kukuřice na zrno. Podobně funguje eliminace ostatních škůdců, kdy tito škůdci přežívají na posklizňových zbytcích a orbou jsou po zapravení do půdy zneškodněni.
Souhrnně, orba patří mezi základní preventivní pilíře integrované ochrany rostlin, která je uzákoněna i v ČR v tzv. Národním akčním plánu udržitelného používání pesticidů.
V případě, že orba bude zakázána, je zcela jednoznačně dokázáno v praxi, že se výrazně zvyšuje spotřeba pesticidů včetně herbicidů, ale často i 3 až 5násobně! Navíc je třeba zdůraznit, že v zemích, kde je rozšířen systém zakládání plodin no-till, jsou fytosanitární účinky orby nahrazeny pěstováním tzv. GMO plodin, které do velké míry nahrazují nutnost použít insekticidy či fungicidy. Obdobně u Roundup ready plodin jsou drahé herbicidy nahrazeny levnými herbicidy s účinnou látkou glyfosát v dávkách několikanásobně většími, než je registrace v ČR, ovšem s rizikem vzniku rezistencí. GMO plodiny jsou v ČR prakticky zakázány.
Orba potlačuje hraboše
Účinná chemická ochrana na hraboše prakticky v ČR neexistuje, kdy plošná aplikace byla jen na určitou časovou výjimku. Navíc je málo preparátů, takže vzniká velké riziko vzniku resistence. U zemědělců, kteří vsadili na minimalizaci kypření půdy, např. v systému pásové ho zpracování (strip-till), a někteří dokonce zakládají všechny plodiny technologií bez zpracování půdy, to je systém no-till, tak po pár letech mají neřešitelný problém vlivem přemnožení hrabošů, kdy dosahují výnosy proti systémům s orbou úrovně jen 25 až 40 procent. Toto je pro řadu farem likvidační a znovu se
vrací k systémům s orbou a kypřením půdy. V roce 2022 jsem se zúčastnil semináře o regenerativním zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde mi renomovaný profesor Timothy LaSalle z California State Univerzity na můj dotaz, co máme dělat s hraboši v no-till technologii, odpověděl, že alespoň vlivem výrazně snížených výnosů plodin nebudeme muset platit tak velké daně ze zisku. Toto nechám bez komentáře. To je zcela v rozporu se zdravým selským rozumem a rentabilitou výroby.
Nenahraditelná pro cukrovku a sladovnický ječmen
Pro cukrovku, sladovnický ječmen, mák a některé další jarní plodiny je nutné vytvořit tzv. drobtovitou strukturu půdy zvláště na půdách s větším podílem jílnatých částic. Této drobtovité struktury je dosaženo prakticky jen po hluboké zimní orbě, kdy vlivem mrazu dochází ke koagulaci či vyvločkování půdních koloidů. V takové půdě je dostatek vzduchu a proces klíčení a vzcházení probíhá ideálně. Uvedu dále příklad z naší firmy AGRO Rubín. Při zakládání porostů ozimé řepky jsou zpravidla sušší podmínky a vysoké letní teploty. Proto volíme pro zdárné založení řepky podmítku disky po sklizni předplodiny – ozimého ječmene, poté s odstupem aplikaci kejdy prasat a podrývání úzkými radličkami do hloubky asi 16 centimetrů a podruhé před výsevem řepky do hloubky 24 centimetrů. Pro založení raných pšenic zpravidla vzhledem k podobným půdně-klimatickým podmínkám jako u řepky používáme stejný systém. Kdežto před založením ozimého ječmene zpravidla přichází období s častějšími dešťovými přeháňkami, a i kvůli výdrolu pšenice, která je zpravidla předplodinou ozimého ječmene, používáme seťovou orbu s okamžitou úpravou brázdy pěchy. Výdrol pšenice tedy potlačíme orbou, potlačíme fytosanitárně houbové choroby jako Fusarium a jiné a hlavně, i za vlhčího počasí má následně vysetý ozimý ječmen dostatek půdního vzduchu. Dále ozimou pšenici zakládáme zpravidla po ozimé řepce po radličkách, kdy výdrol řepky a plevelů ničíme přípravky na bázi glyfosátu. Kdežto pro ozimou pšenici, kterou zakládáme po sóje a cukrovce, musíme zpravidla dané pozemky zorat, jednak protože je vlhká půda, jednak musíme před výsevem pšenice efektivně naaplikovat kejdu prasat, abychom si současně do 14. listopadu vyprázdnili jímky na zimu. Ale pokud bychom zvolili radličky, tak se nám již díky větší vlhkosti půdy zalepí a nebudou zdárně pracovat. Domníváme se, že máme velice funkční osevní postup s velkým podílem ozimů, které zajišťují dlouhý pokryv půdy a absorpci uvolňovaných živin i přes zimu. No a pro jařiny – kukuřici, sóju a cukrovku zpravidla ořeme, protože jednak tyto plodiny pěstujeme téměř na rovině.
Pro kukuřici zapravujeme na podzim kejdu a snažíme ji kombinovat se zaorávkou slámy a meziplodinami. Orbou pro cukrovku a sóju si zajišťujeme ideální drobtovitou strukturu. Pokud máme plán rozšířit v budoucích letech kukuřici na zrno a i sóju, pak pro dosažení střídání plodin budeme nuceni tyto plodiny zařazovat i na mírné svahy v rámci MEO, takže pro preventivní eliminaci rizika eroze použijeme výsev těchto plodin do zbytků meziplodin. Což si budeme moci dovolit i díky nákupu nového secího stroje zhruba za 2,5 milionu korun. Ale orbu musíme mít možnost použít podle průběhu počasí, a ne že nám to nějaký úředník či pseudoekolog zakáže třeba na polovině pozemků. Neboli bratranci Veverkové dobře věděli, proč vynalezli ruchadlo a proč je dobré orat. Toto novodobí lobbisticky zaměření výzkumníci nezmění, to nemůžeme dopustit.
Zemědělci chtějí dotace za výrobu kyslíku?
Pokud budou zemědělci omezováni uhlíkovými povolenkami, pak musí dostat dotace za to, že vyrábí kyslík fotosyntézou, při které se spotřebovává CO2 . Pochopitelně v závislosti na druhu a zastoupení pěstovaných plodin. Rovnice fotosyntézy je sice obecně známá již ze základní školy, ale u řady vrcholných představitelů nejen v EU je její význam nedoceňován. Takže 6 CO2 + 6 H2O =C6H12O6+ 6O2. Jinak řečeno, při fotosyntéze se spotřebovává velké množství CO2 a vytváří se žádoucí kyslík. Na celé zeměkouli se ročně při fotosyntéze spotřebuje 3,7–4,2 x 1011 tun CO2 a zároveň se uvolní 2,7–3,1 x 1011 tun O2. Samozřejmě chtít dotace za to, že zemědělci vyrábějí fotosyntézou kyslík, je nadsázka. Ale zrovna tak se nedají uplatňovat restrikce či nutit zemědělce, aby si kupovali uhlíkové povolenky, když budou kypřit či orat půdu! Připomenu znovu, že se zemědělci podílejí na exhalaci všech skleníkových plynů, tedy nejen CO2 , dohromady maximálně pět procent. Je zároveň smutné, že EU i ČR musí čekat na to, až pan Trump a Merz vyhrají volby ve svých zemích a budou chtít měnit Green Deal do reálného a ekonomického „nastavení“.
Green Deal se musí přehodnotit nejen u elektroaut, ale i u orby Konkurenceschopnost českých zemědělců je velice slabá již dnes a dalšími nesmyslnými restrikcemi i v oblasti omezování až zákazu orby bude klesat až na samé dno. Jinak řečeno, pro udržitelnost nejen českého zemědělství je třeba urychleně revidovat nastavení Green Dealu (Zelený úděl). Například, pokud by se úředníci zvedli ze svých kanceláří a projeli si třeba Rakousko, zjistí, že řada půdních bloků je sice zpracována podle průběhu počasí radličkami, ale vedle toho je řada půdních bloků zvláště za mokra zpracována hlubokou zimní orbou, před kterou byla aplikována tekutá statková hnojiva.
Současně zhruba na polovině půdních bloků pro jařiny, zvláště pod kukuřici, popřípadě sóju, jsou přes zimu ponechány směsi vhodných meziplodin.
Ale vše je ponecháno na akreditovaných poradcích a sedlácích, nikdo jim direktivně nenařizuje systém zpracování půdy, jako je tomu u nás. Příčinou tohoto stavu u nás je také dlouhodobá roztříštěnost jednotlivých nevládních zemědělských svazů, kdežto v Rakousku a v Německu je vždy Agrární komora ČR jednotným zastřešujícím orgánem. Rovněž uvedu příklad absence odborníků v oblasti agronomie v ČR. Nedávno jsem byl se svým synem na dni otevřených dveří na Fakultě přírodních a potravinových zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. K mému údivu se v 10:30 hod rozcházeli uchazeči po obecném úvodu na exkurzi jednotlivých odborných pracovišť a studijních oborů podle zájmu takto: agronomů bylo do pěti, potravinářů deset, kynologů 25, na chov exotických zvířat 20 zájemců, na ekologii úctyhodných 45!
Ptám se sám sebe, a i vás všech, je toto společenská objednávka? Kdo za to může? Odpověď je jednoduchá, každý z nás, protože jsme si nedokázali vychovat své nástupce a na polích nebudou odborníci, ale jen kontroloři? Ale o tom až někdy jindy.