Motivací k sepsání monografie „Podnebí, počasí a zemědělství“ byl zvyšující se zájem zemědělské prvovýroby o problematiku spojenou s meteorologickými jevy a dlouhodobým klimatickým vývojem.
Jsou to právě stále častější a extrémnější projevy počasí, které se stávají klíčovými a rozhodujícími limity úspěšnosti zemědělského roku. Kromě extrémů pozorujeme v naší krajině i dopady dlouhodobých klimatických trendů, které postupně mění podmínky pro pěstování našich plodin.

Kniha obsahuje sedm kapitol, které jsou však sepsány tak, aby se daly číst i samostatně. To je důvod, proč se některá témata otevírají z různých úhlů pohledů vícekrát.

První kapitola je věnována podnebí a objasňuje jeho vymezení, klimatotvorné faktory, ale i popis základních planetárních cyklů a oscilací, včetně mediálně nejznámějšího jevu El Niño.

Druhá kapitola, která má rovněž didaktický charakter seznamuje čtenáře s počasím a je pojata jako základní (agro)meteorologický slovníček, neboť právě nesprávné použití terminologie vede k řadě nejasností a nepochopení vlivu počasí na zemědělství. Fenoménem současnost je poměrně rychle se měnící klima, a i z toho důvodu se následující kapitoly věnují klimatickému vývoji.

Třetí kapitola je věnována fenologii a vysvětluje, jak na změny podnebí reaguje příroda a zemědělství z pohledu vývoje rostlin. Právě v dlouhodobých fenologických řadách lze vyčíst reakce přírody na měnící se klima, aniž bychom k tomu využili data z meteorologických přístrojů.

Ve čtvrté kapitole se dozvíme, jak se na našem území změnilo klima a jaké byly trendy základních meteorologických prvků s důrazem na poslední desetiletí. V páté kapitole se dozvíme příčiny těchto změn, včetně důvodů změn klimatu v dávné minulosti. Důležitou částí této kapitoly je popis příčin nárůstu skleníkových plynů a jejich emise ve vztahu k zemědělství, neboť jak v současnosti, tak i v budoucnu nás čeká řada opatření směrem k jejich monitorování a snahy o snížení. I tato tzv. mitigační opatření jsou v páté kapitole detailně rozebrána. Jak se klima na našem území bude vyvíjet a popis jednotlivých variant vývoje nabízí šestá kapitola, zatímco v sedmé jsou z velmi širokého úhlu pohledu rozebrány současné a očekávané dopady měnícího se klimatu na zemědělství.

V Brně 20. 12. 2024

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D