Tématem pondělního vysílání pořadu 90′ ČT24 byla slintavka a kulhavka. Do studia na Kavčích horách přijali pozvání ministr zemědělství Marek Výborný, ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád a ředitel ČSCHMS Kamil Malát. Ten mj. na dotazy moderátora uvedl, že chovatelé mají ze zavlečení nákazy obrovské obavy a že současná celorepubliková preventivní opatření státu na hranicích při kontrolách jsou podle něj nedostatečná. Celý pořad si můžete přehrát v archivu České televize.
Náhrada nákladů v souvislosti se SLAK
01.04.2025, Kamil Malát |
Se sílící hrozbou zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky se množí obavy chovatelů z nařízené likvidace celých chovů, pokud by u nás nemoc skutečně propukla. V této souvislosti proto padají dotazy nejenom na případnou preventivní vakcinaci (proč vakcinace není řešením píšeme v tomto článku), ale také jak by to bylo s náhradami za utracená zvířata. SLAK patří mezi nebezpečné nákazy vyjmenované v příloze veterinárního zákona, z čehož chovateli vyplývá nárok na náhradu nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami.
Náhrady se poskytují na základě § 67 zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), v platném znění. Je však potřeba dodržet několik jednoduchých pravidel.
Jaké náklady stát hradí?
V případě náhrady nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění MVO nařízených pro likvidaci nákazy SLAK v ohnisku nákazy má chovatel nárok (samozřejmě při splnění nařízených MVO) na náhradu prokázaných účelně vynaložených nákladů na jednotlivá nařízená opatření, tj. zejména nákladů na očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářství a jeho zařízení a vybavení, případná nařízená veterinární vyšetření či jiná opatření nařízená v MVO.
Jak je to s náhradou za plemenná zvířata v případě nařízeného utrácení?
V § 68 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) je uvedeno „Jde-li o náhradu za utracené nebo poražené zvíře …., poskytuje se ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete téhož druhu a kategorie v místě a době vzniku škody…“. To v praxi znamená, že stát by měl hradit nejenom jatečnou, ale i plemennou hodnotu zvířete podloženou například znaleckým posudkem.
Jak je to s náhradou za ušlý zisk?
Tato náhrada („za prokázané ztráty způsobené výpadkem produkce hospodářského zvířete v době provádění nařízených mimořádných veterinárních opatření a v souvislosti s nimi“) je poskytována podle § 67 odst. 3 písm. b) veterinárního zákona pouze „jde-li o nákazu nebo nemoc přenosnou ze zvířat na člověka….“, což nákaza SLAK není a tudíž není možné očekávat, že by je chovatelům stát proplácel.