Obrat agrárního zahraničního obchodu Vietnamu dosáhl v první polovině roku 2025 hodnoty 57 miliard USD
Podle vietnamského ministerstva zemědělství a životního prostředí činil vývoz produktů zemědělství, lesnictví a rybolovu (AFFP) 33,5 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 14,3 %, zatímco dovoz dosáhl 23,5 miliardy USD, což je o 12,8 % více než ve stejném období loňského roku. Samotný červnový vývoz AFFP se odhaduje na 5,9 miliardy USD, což je o 5,3 % více než loni, a celkový vývoz za prvních šest měsíců roku tak dosáhl 33,8 miliardy USD. Výrazný růst zaznamenalo několik klíčových zemědělských komodit, včetně čaje, kávy, manioku, pepře, kešu oříšků, živočišných produktů, mořských plodů a dřeva a výrobků ze dřeva. Naopak pokles vývozu zaznamenaly dvě komodity: rýže s vývozem v hodnotě 2,6 miliardy USD, což je pokles o 9,8 % meziročně, a ovoce a zelenina s hodnotou 2,7 miliardy USD, což představuje pokles o 17,1 %. Současně s růstem vývozu vzrostl i dovoz. Dovozní hodnota AFFP za červen se odhaduje na 4,21 miliardy USD, což je meziročně o 11 % více. Celkový dovoz za prvních šest měsíců roku dosáhl 24 miliard USD, což představuje nárůst o 15 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2024. Z hlediska regionů Vietnam dováží většinu AFFP z Asie a Ameriky, které tvoří 31 %, resp. 24,7 % tržního podílu. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl dovoz z Asie o 21,8 % a z Ameriky o 11 %.
Zdroj: www.vietnamnews.net
Vietnam urychluje zavádění principů oběhového hospodářství s cílem modernizovat zemědělství, zvýšit svou konkurenceschopnost na globálním trhu a podpoření udržitelnosti
Podle řečníků na Zemědělském fóru 2025 v Hanoji se kruhové modely – kdy jsou odpady přeměňovány na vstupy – stávají nezbytnými pro zvyšování produktivity, zlepšení příjmů a ochranu životního prostředí. Tyto přístupy zahrnují například přeměnu rýžové slámy a plev na biohnojiva nebo krmivo pro zvířata a zpracování živočišného odpadu pro opětovné využití. Zemědělci, kteří tyto metody zavedli v Mekongské deltě a severních hornatinách, zaznamenali nárůst příjmů a úspory nákladů přibližně o 15 %. Cílem vlády je, aby do roku 2030 alespoň 20 % projektů v oblasti zemědělské vědy a technologií zahrnovalo prvky oběhového hospodářství. Překážky však přetrvávají – slabá regulace, omezené možnosti ekologického financování, malovýroba a krátkodobé uvažování brzdí pokrok. Řečníci na fóru zdůraznili potřebu integrovaného politického rámce, který by zahrnoval daňové pobídky, zelené úvěry, zjednodušené technické normy, silnější poradenské služby a podporu místních pilotních modelů vedených samotnými zemědělci.
Zdroj: https://vietnamagriculture.nongnghiep.vn/
Kanadské zemědělství na digitální křižovatce
Nová zpráva vydaná kanadskou výzkumnou institucí CAPI (Canadian Agricultural Policy Institute) a technologickým akcelerátorem EMILI upozorňuje na přetrvávající nedostatky kanadského zemědělství v digitalizaci.
Ačkoliv zpráva potvrzuje postupné rozšíření digitalizace u velkých až středních farem, menší farmy výrazně zaostávají. 81 % podniků s výměrou více než 2 tis. hektarů uvedlo, že již zavedly, anebo plánují zavést alespoň jeden nástroj digitálního zemědělství. Nejčastěji se jedná o GPS zařízení, aplikace na sledování živin s variabilním dávkováním nebo mapování výnosů. U středně velkých farem s výměrou mezi 800 – 2000 ha došlo k digitalizaci u 76 %, zatímco u menších farem to bylo pouze u 36 %. Podle jiného průzkumu kanadského Ministerstva zemědělství 64 % farem s ročními tržbami přesahujícími 1 mil. kanadských dolarů používá technologie precizního zemědělství, ve srovnání s pouze 24 % farem s tržbami pod 100 tis. dolarů.
Hlavní překážkou rozvoje digitalizace se ukazuje nedostatek finančních prostředků. Průzkum Univerzity v Guelphu odhalil, že 72 % respondentů z prérijních provincií (Alberta, Manitoba, Saskatchewan) omezují zejména nízké příjmy. Současně 42 % považovalo náklady na digitální technologie za vyšší než jejich přínosy. V případě provincie Ontario označilo 53 % respondentů nízké příjmy za hlavní překážku využití nových technologií, přičemž 44 % rozporovalo jejich přidanou hodnotu vůči nákladům. Mezi další překážky byl identifikován nedostatek důvěry v agronomická doporučení, časové omezení, obavy o ochranu dat anebo nedostatek kvalifikované pracovní síly. Kromě toho zpráva upozorňuje na přetrvávající problémy s nedostatečným internetovým připojením ve venkovských oblastech, což brání rozšíření digitálních technologií.
Zpráva navrhuje pět klíčových doporučení, jak posunout kanadské zemědělství vpřed:
1. Prioritizace digitálního zemědělství
2. Vytvoření digitálních zemědělských center
3. Koordinované programy podpory
4. Rozvoj trhu s daty
5. Národní datová strategie
Klíčovým nástrojem by měl být kanadský dotační rámec Sustainable Canadian Agricultural Partnership, jehož nové podmínky s účinností od roku 2028 se na úrovni vlády a nevládního sektoru již začínají diskutovat.
Zdroj: The Western Producer, zpráva CAPI
Priority Cyklu dobrých potravin britské vlády
Pod názvem „Cyklus dobrých potravin“ představila britská vláda v červenci 2025 soubor deseti prioritních cílů, ke kterým je potřeba směřovat v rámci potravinové strategie Velké Británie. Byly vypracovány ve spolupráci s vládními experty, poradním výborem pro potravinovou strategii a dalšími subjekty a jejich účelem je vybudovat odolnější potravinový řetězec a dosáhnout tak vyššího potravinového zabezpečení. Národní svaz zemědělců (NFU) to vítá jako potřebný krok, ale upozorňuje, že za ním musí stát propojená a pragmatická politická opatření.
Mezi klíčové cíle patří:
Vytvoření prostředí, které podporuje prodej zdravějších a ekologicky udržitelnějších
potravin.
Přístup všech k bezpečným, cenově dostupným, zdravým a atraktivním potravinám.
Zajištění podmínek pro prosperitu a udržitelný růst potravinářského odvětví, včetně
investic do inovací a produktivity a spravedlivějších a transparentnějších dodavatelských řetězců.
Zvýšení atraktivity potravinářského sektoru tak, aby přitahoval talenty a rozvíjel kvalifikovanou pracovní sílu v každém regionu.
Zajištění ekologicky udržitelného zásobování potravinami společně s vysokými
standardy dobrých životních podmínek zvířat a omezením plýtvání.
Zapojení obchodního sektoru do podpory ekologicky udržitelného růstu, dodržování
britských standardů a rozšiřování exportních příležitostí.
Odolná domácí produkce pro zabezpečení zásobování zdravějšími potravinami.
Větší připravenost na otřesy, narušení a dopady chronických rizik v dodavatelském
řetězci.
Dosažení stavu, kdy budou britské regionální a místní potraviny oceňované a proslulé.
Větší propojení spotřebitelů s místními potravinovými systémy a zvýšení jejich znalostí a dovedností v oblasti přípravy jídla a zdravého stravování.
Zdroj: https://www.nfuonline.com/
Maso, káva a mango – ztráty brazilského agrobyznysu po zavedení
amerických cel
Brazilské masokombináty zastavily výrobu masa určeného pro USA a v ohrožení je také vývoz 2 500 kontejnerů manga určeného pro tuto zemi. Na schůzce s viceprezidentem Geraldem Alckminem zdůraznili mluvčí subjektů zastupujících zemědělský průmysl potřebu, aby Brazílie diplomaticky jednala s USA s cílem pozastavit 50% navýšení cla oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která vstoupí v platnost 1. srpna.
Prezident Brazilské asociace exportérů masa (Abiec) Roberto Perosa na tiskové konferenci po schůzce zdůraznil, že brazilské masokombináty přestávají vyrábět maso určené pro USA, jelikož dodávky z tohoto odvětví jsou již aktuálně procleny sazbou 36 % a navýšení by obchodní jednání mezi oběma zeměmi znemožnila.
„V přístavech nebo na cestě do USA je přibližně již 30 000 tun brazilského hovězího masa, což představuje celkovou hodnotu 150 milionů dolarů. Jednáme s tamními dovozci. Naším původním návrhem je možné odložení změny cla, protože existují probíhající smlouvy a do 1. srpna není čas je zrušit.“ Perosa zdůraznil, že produkce masa v USA je v současnosti na nejnižší úrovni za 80 let a brazilská výroba toto „vakuum“ zaplňuje, přičemž místní produkce, zejména hovězí přední čtvrti, se používá k výrobě hamburgerů, což je produkt zakořeněný v severoamerické kultuře.
Prezident Brazilské rady vývozců kávy (Cecafé) Marcio Ferreira uvedl, že Brazílie v roce
2024 vyvezla do USA 8,2 milionu pytlů tohoto produktu. „Brazílie dodává 33 % veškeré kávy spotřebované v USA. Brazilská káva – arabica i robusta – je nejkonkurenceschopnější a má chuťové vlastnosti, na které je americká veřejnost již zvyklá a které preferuje.“
Dále prezident Národní asociace vývozců citrusových šťáv (CitrusBR), Ibiapaba Netto,
poskytl čísla prokazující význam USA pro toto odvětví – 40 % brazilského vývozu pomerančových šťáv je určeno pro trh USA. Z hlediska tržeb představuje tento objem přibližně 1,3 miliardy USD. „70 % džusu spotřebovaného v USA pochází z Brazílie. Stále máme čas na vyjednávání, ale průmysl je velmi znepokojen. Máme před sebou celou sklizeň, aniž bychom věděli, zda bude náš největší trh k dispozici, nebo ne, protože navrhované clo spolu s 415 dolary za tunu, které průmysl již platí – dokonce více než jeho hlavní konkurenti – činí obchod mezi oběma zeměmi neproveditelným.“
Nakonec prezident Brazilské asociace producentů a vývozců ovoce (Abrafrutas) Guilherme Coelho informoval o dalším problému – vývozu manga do USA. „Údolí São Francisco, které produkuje 90 % veškeré brazilské mangové produkce, panikaří, protože nevíme, co dělat.
Tato sklizeň znamená pro USA 2 500 kontejnerů manga. Aktuální sklizeň byla plánovaná před šesti měsíci, stejně jako každý rok. Nemůžeme tato manga poslat do Evropy, na to neexistuje logistika, a domácí brazilský trh je nepojme.“