Vážená paní předsedkyně,
Vážený pane předsedo,
dovolte, abychom Vás v návaznosti na jednání Monitorovacího výboru Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro Přímé platby, které se uskutečnilo 18. června 2024, oslovili se žádostí o změnu nastavení podmínek pro další období rámce národní zemědělské politiky.
I přes veřejně vyslovené sliby, i přes přísliby dané na společných jednáních s členy i zástupci vlády k nenavyšování českých environmentálních a administrativních požadavků nad rámec evropské legislativy, je na mezi výstupy Monitorovacího výboru návrh Ministerstva zemědělství, který je v nesouladu s výše uvedenými sliby a tímto vznášíme jménem členské základny našich organizací, tento zásadní nesouhlas.
Právě s předpokladem záruky splnění slibů ministrů vlády ČR, mimo jiné právě nejít nad rámec evropských opatření, naše organizace urychleně pozastavily přípravy na veřejné protesty, přestože nálady zemědělců jsou trvale výbušné. Pokud by mělo dojít k přijetí návrhu Monitorovacího výboru, opětovně dojde k nadstavbě zpřísnění národních podmínek, aniž by mimo jiné, tyto újmy na hospodaření byly jakkoliv kompenzovány. Musíme zdůraznit, že už nyní patříme mezi země EU s nejvyššími ekologickými požadavky na agrární podnikatele, například v Programu rozvoje venkova máme enviromentální a klimatická opatření na úrovni 54 % rozpočtu, EU při tom nařizuje minimum 35 %.
Konkrétně nám jde o odmítnutí zavedení povinnosti 2 % ploch zcela zařazených mimo produkci v rámci povinných 5 % v omezeném režimu hospodaření v tzv. celofiremní ekoplatbě. Díky nejvyšší redistributivní platbě a nejvyšší ekoschématům v EU máme nejnižší základní podporu (67 EUR/ha), což je méně než polovina průměru EU. Proto je pro zemědělce ekonomickou nutností splnit dané podmínky, nad které však není možné dávat větší překážky, než nařizuje EU. Na uvedených 2 % ztrácíme tržby, ale stále na ně máme náklady, jako je pachtovné nebo daň z pozemku. V rozporu se zásadami správné zemědělské praxe z neošetřovaných pozemků dochází k šíření chorob a škůdců do okolí, potýkáme se s nepochopením vlastníků půdy a jsou tu i velké rozdíly v rámci ČR. Zároveň ale chceme podtrhnout, že souhlasíme s novými nadstavbami v ekoschématech, která dávají smysl, jako je pásové střídání plodin, nebo management krajinných prvků.
Zásadně ale odmítáme argument, který také zazněl, že tato 2 % nahradíme například výše zmíněnými krajinnými prvky. Pro vysvětlení, veřejná ambice MZe je vymezit 100 hektarů půdy krajinných prvků, přitom ale 2 % orné půdy mimo produkci tvoří plochu 50 tisíc hektarů a tuto povinnost by žádná jiná země EU neměla. A naopak, z pohledu odbytu tržních komodit jde o minoritní plochu, která na ceny plodin, například obilí, vliv mít nikdy nebude. Jde tedy o základní nepochopení principů zemědělské praxe, o kterých se nesmyslně rozhoduje úřední formou.
Další nepochopení vidíme v nastavení investičních podpor. Návrh bodového hodnocení a přímé vyloučení pícninářské technologie pro zemědělce s travními porosty znemožňuje účast na investičních pobídkách z dotačních titulů všem, kteří provozují pastevní odchovy hospodářských zvířat v horských a podhorských oblastech (ANC). Ti hrají klíčovou roli v enviromentální péči v nehostinných a méně produkčních lokalitách zejména v příhraničních oblastech. Tento druh hospodaření, který je příznivý pro welfare zvířat i životní prostředí, se bez potřebných technologií stává dlouhodobě neudržitelným. Tyto stroje jsou nezbytné pro zajištění krmiva a udržení kulturní krajiny bez zvýšení výskytu toxických bylin a invazivních rostlin v oblastech s nižším produkčním potenciálem, a tudíž i nižší ekonomickou výnosností. I proto je vhodné nastavit tak, aby mohli mít možnost vůbec žádat, jelikož aktuální nastavení je diskriminuje.
Je potřeba, aby také zaznělo, že neplněním slibů vlády ČR a krácením podpor pro zemědělce přišel sektor za roky 2022, 2023 a 2024 o zhruba 10-12 mld. Kč, o další desítky miliard nás na straně příjmů připravil propad tržních cen základních komodit, včetně vlivů dovozů komodit z Ukrajiny, Ruska a Běloruska, ale i vysokých vstupů jako jsou energie, lidská práce, navýšení daně z nemovitosti v rámci vládního Konsolidačního balíčku, aj. Nehledě na to, že z důvodu změn vyplývajících z otevření nového rámce Společné zemědělské politiky došlo ke zpoždění plateb mířících do sektoru ve výši 8-10 mld. Kč. Souběhem všech těchto faktorů se zemědělský sektor propadl do značně obtížných ekonomických podmínek, které se negativně propisují i do výsledku hospodaření celého sektoru, který je letošní rok odhadován na cca 8 mld. Kč, tedy jen v třetinové výši obvyklého objemu hospodářsky úspěšných let minulosti. Podle informací našich členů, pokrývající celé spektrum zemědělských podnikatelů, byly takto byly poškozeny společnosti všech velikostí a forem, tedy malé, střední i větší podniky, ale i rodinné farmy či družstva a obchodní společnosti.
Vážená paní předsedkyně,
Vážený pane předsedo,
dovolte tedy, abychom Vás jménem naprosté většiny zemědělských podnikatelů České republiky požádali o dodržení veřejně daného slibu nepřistoupit k dalšímu zpřísňování národních požadavků na naše podnikání nad rámec pravidel EU a v tomto konkrétním případě tedy o nezařazování 2 % mimo produkci v rámci tzv. ekoschémat.
Děkujeme za vstřícné posouzení této žádosti, kterou jsme připraveni kdykoliv osobně obhájit,
Určeno předsedům K5
Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09
Petr Fiala, předseda ODS
Vít Rakušan, předseda STAN
Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL
Ivan Bartoš, předseda Piráti
Na vědomí
Marek Výborný, ministr zemědělství
Zbyněk Stanjura, ministr financí
Marek Kučera, předseda Zemědělského výboru PSP
Vážení členové ČMSZP,
Dovolte mi, abych Vás informovala o aktuálním jednání Monitorovacího výboru PRV. Tak jak na úterním jednání zaznělo, je vůle, aby investiční dotace byly zejména čerpány v produkčních oblastech v rámci nadcházejícího kola investičních dotací.
Dle navržených preferenčních kritérií je nerealistické, aby si ekologický subjekt v ANC oblasti střední velikosti mohl technologie pořídit. I přes naše připomínky se domníváme, že není politická vůle to změnit. Nicméně stále monitorujeme výsledek jednání.
I z tohoto důvodu jsme se přidali k další iniciativě směřující k úpravám Strategie SZP, která je v ČR oproti ostatním státům EU specifická a originální.