Aktuality nejen z EU

Kontroverzní změna pravidel dotací pro nákup zemědělské techniky v Kazachstánu

Vláda Kazachstánu poskytne zvýhodněnou finanční podporu výrobcům zemědělské techniky působící na území Republiky Kazachstán. V prosinci 2023 došlo v Kazachstánu ke změnám Pravidel pro dotování investic do zemědělství ohledně nákupu zemědělských strojů a zařízení.

V reálu to znamená, že zemědělci, kteří nakoupí zemědělské stroje a zařízení od tuzemských firem, budou mít lepší finanční podmínky, tzn. zvýšenou sazbu financování (30 %) ze strany státu než při nákupu totožných zařízení z dovozu, jejichž dotační sazba byla snížena na 15 %.

Vláda do budoucna plánuje úplně zrušit dotace na dovážené zařízení, avšak odborné asociace v Kazachstánu tuto iniciativu ministerstva tvrdě zkritizovaly. Mimo jiné, více než 100 zemědělců z Kazachstánu zaslalo během veřejné diskuse o návrhu nových pravidel výzvu premiérovi Olzhasovi Bektenovovi a členům parlamentu žádost, aby nebyla omezována státní podpora pro nákup dovážených zařízení.

Zpracoval:
Artyom Lukasov
zahraniční spolupracovník Ministerstva zemědělství v Kazachstánu
Tel: +7 701 515 0541, E-mail: artom.lukasov@mzv.gov.cz


Spojené státy vidí velké příležitosti pro americký export agrárních produktů do Vietnamu

Podle nedávné analýzy USDA (US Department of Agriculture) existují ve Vietnamu pro americké agrární produkty obrovské příležitosti, a to díky předpokládanému růstu trhu a silné preferenci vysoce kvalitních a bezpečných produktů.

Podle zprávy USDA dovezl Vietnam v roce 2023 zemědělské produkty v hodnotě 32 mld. USD. Během posledních let se dovoz zvyšuje. Spojené státy vyvezly do Vietnamu v roce 2023 zemědělské produkty za 3,1 mld. USD a po Číně a Brazílii byly Spojené státy třetím největším vývozcem zemědělských produktů do Vietnamu.

K hlavním vývozním položkám zemědělských produktů z USA do Vietnamu patří bavlna, sójové boby, obiloviny pro výrobu destilátů, sójová moučka, ořechy, krmiva, mléčné výrobky, pšenice, drůbeží maso, masné výrobky a čerstvé ovoce.

Řada produktů je zaměřena na spotřebitele, což dokazuje, že Vietnam má rychle rostoucí střední třídu a preferuje vysoce kvalitní produkty z USA, uvádí zpráva: „Vietnamští spotřebitelé požadují vysoce kvalitní a bezpečné produkty. Američtí exportéři jsou dobře připraveni uspokojit poptávku rostoucí populace i střední třídy. Americké produkty se prodávají na různých úrovních jako je maloobchod, pohostinství (hotely, kavárny, restaurace atd.) i zpracování potravin. Všechny tyto oblasti ve Vietnamu rostou.“

V roce 2023 vyvezly USA do Vietnamu mléčné výrobky v hodnotě 146 mil. USD, včetně sušeného odtučněného mléka a čerstvého sýra.

Vývoz čerstvého ovoce z USA dosáhl v roce 2023 hodnoty 105 mil. USD (zejména jablka, třešně a hrozny), což je 13% pokles oproti roku 2022.

Vietnam povolil import sedmi druhů čerstvého ovoce amerického původu: jablek, třešní, hroznů, hrušek, borůvek, pomerančů a grapefruitů. „Dovážené ovoce bude stále populárnější, protože se jeho cenová dostupnost zlepšuje v důsledku ekonomického růstu a přístupu vietnamských spotřebitelů ke zdravému životnímu stylu,“ uvádí zpráva USDA.

Vietnam je dynamický trh, který nabízí bohaté příležitosti pro dodavatele bezpečných a vysoce kvalitních agrárních produktů.

Zpracoval:
Luboš Marek
místní spolupracovník Ministerstva zemědělství ve Vietnamu
Tel: +84 904 099 562, E-mail: commerce.hanoi@mzv.gov.cz


Zpráva o stavu potravinového zabezpečení v UK

Premiér Rishi Sunak představil zemědělcům Index potravinového zabezpečení, což je pravidelná výroční zpráva, která informuje o stavu potravinového zabezpečení v Británii. Upozornil přitom, že Velká Británie by neměla být příliš závislá na dovozu zemědělských komodit ze zahraničí.

Zpráva sleduje různé indikátory zaměřující se na oblasti ovlivňující potravinové zabezpečení, jako je produktivita zemědělství, globální produkce, využití půdy, ceny energií a hnojiv atd. Zpráva konstatuje, že britské zemědělství je sice aktuálně velmi produktivní, ale některé sektory výrazně zaostávají. Mezi sektory s nejmenší mírou soběstačnosti patří v Británii produkce ovoce a zeleniny.

Podle vlády je potřeba, aby se britští zemědělci více zaměřili právě na tento sektor, a proto oznámila, že zdvojnásobí financování britské produkce ovoce a zeleniny z veřejných financí na 80 mil. liber. Podle BBC však kritici tvrdí, že toto posílení programu není ani tak dostatečné. Přichází v době, kdy britské zemědělství několik posledních měsíců čelí nepříznivému počasí (dešťové srážky a bouřky), což ovlivnilo jak odvětví chovu dobytka, tak i rostlinnou výrobu včetně ovocnářství a zelinářství v celé zemi. Národní unie zemědělců (NFU) dodala, že podle jednoho z jejích nedávných průzkumů 65 % respondentů z řad britských zemědělců uvedlo, že u nich došlo k poklesu zisků.

Míra soběstačnosti Británie u některých zemědělských komodit:

Mléko – 105 %, drůbež – 96 %, obiloviny – 92 %, vejce – 90 %, hovězí – 87 %, vepřové – 69 %, řepka olejná – 64 %, brambory – 63 %, cukrová řepa – 57 %, čerstvá zelenina – 55 %, čerstvé ovoce – 17 %.

Zdroj

Zpracoval:
Paul Wilkins
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství ve Velké Británii
Tel.: +44 749 533 9811, E-mail: uktrade@mze.gov.cz


Ztráty ve sklizni rýže, rekordní export, digitalizace na vzestupu v Brazílii

Celková ztráta sklizně rýže v Rio Grande do Sul kvůli povodním se odhaduje na 114 tis. tun rýže, což odpovídá osázené ploše, která byla několik dní zaplavena vodou, celkem 22,9 tis. hektarů.

Pro zajištění koncových cen rýže pro spotřebitele vyhlásila brazilská vláda tendry na nákup rýže, a to především v rámci zemí MERCOSUR. První tendr je na 104 tis. tun a rýže bude směřovat do států São Paulo, Minas Gerais, Rio de Janeiro, Pernambuco, Ceará, Pará a Bahia.

Brazilský zemědělský export dosáhl v prvním čtvrtletí hodnoty 37,44 mld. USD, což je rekord za toto období, s nárůstem o 4,4 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2023. Tento nárůst je výsledkem ještě většího růstu exportovaného fyzického objemu, kdy exportovaná kvantita (kvantový index) rostla v tomto období o 14,6 %, ale pokles cen komodit v tomto období o 8,8 % omezil růst finančního objemu brazilského zemědělského exportu (zdroj: Mezinárodní sekretariát pro obchod a vztahy Ministerstva zemědělství BFR).

Výzkum prováděný společnostmi Embrapa (Brazilská zemědělská výzkumná společnost), Sebrae (Brazilská podpůrná služba pro mikro a malé podniky) a Inpe (Národní institut pro výzkum vesmíru) uvedl, že 84 % brazilských zemědělců již používá alespoň jednu digitální technologii jako nástroj na podporu zemědělské produkce. Brazilští zemědělci vědí, že používání inovativních řešení v tropickém zemědělství může výrazně zvýšit efektivitu a poskytnout značné ekonomické zisky. Příkladem spojení zemědělců s moderní technologií jsou zemědělské stroje obsahující integrovaná řešení, která snižují spotřebu paliva a degradaci půdy a umožňují zemědělcům dosáhnout maximální produktivity udržitelně.

Zpracoval:
Martin Lošťák
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Brazílii
Tel.: +5 511 989 411 211, E-mail: martin.lostak@evolversolutions.com


Ukrajina dosáhla historického rekordu ve vývozu borůvek do EU

Ukrajina vytvořila historický rekord ve vývozu borůvek a v roce 2023 poprvé dodala na zahraniční trhy více než 4 tis. tun čerstvých borůvek.

Vývoz borůvek z Ukrajiny do Polska se snížil o 39 %, ale do Německa se zvýšil 18krát. Také vývoz ukrajinských borůvek do Nizozemska se zvýšil o 37 %, do Španělska a dalších zemí EU více než 4krát. Ukrajinské borůvky jsou nově i v nabídkách evropských obchodních řetězců.

Taras Vysockij byl dočasně pověřen vedením Ministerstva agrární politiky a výživy Ukrajiny

Kabinet ministrů Ukrajiny pověřil Tarase Vysockého, aby dočasně působil jako ministr agrární politiky a výživy Ukrajiny. Ukrajina v současné době zvažuje dvě varianty budoucího osudu Ministerstva agrární politiky a výživy Ukrajiny. Uvažuje se možnost zániku tohoto ministerstva a jeho sloučení s Ministerstvem hospodářství Ukrajiny. Pokud jde o kandidáty na post ministra, zvažuje se několik kandidátů.  Velmi pravděpodobná je varianta zvolení Tarase Vysockého, který byl do odvolání ministra Solského prvním náměstkem ministra agrární politiky a výživy.

Zpracoval:
Petr Sochor
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Kyjevě
tel: +380 506 138 519, e-mail: petr.sochor@mzv.gov.cz


Japonská vláda hodlá propagovat vyšší konzumaci sýra a mléčných výrobků

Několik nedávno zveřejněných studií zjistilo, že japonská populace se dlouhodobě potýká s nedostatečným příjmem vápníku ve stravě.

Zatímco doporučená denní dávka tohoto prvku odpovídá 800mg/den u zdravého dospělého člověka, v Japonsku lidé v průměru konzumují přibližně 400-500 mg vápníku denně. U některých věkových skupin tvoří denní příjem dokonce méně než 50% doporučeného denního množství. Naprostá většina minerálu pochází zejména ze sójových produktů, jako například tofu, malých ryb jedených s kostmi (makrely, sardinky) či z listové zeleniny.

Panující stav ohrožuje zejména starší osoby, které tvoří čím dál tím početnější procento japonského obyvatelstva. Nedostatečný příjem vápníku má totiž neblahý vliv nejen na zdraví kostí a s tím související onemocnění, kupříkladu osteoporózy, ale rovněž na rozvoj demence, zdraví svalstva či na prevenci kardiovaskulárních chorob.

Na shora uvedené chce japonská vláda reagovat větší propagací konzumace mléčných výrobků (již nyní se na základních školách v rámci vládního programu povinně rozdává žákům mléko) a sýrů. Pokud se jedná o sýry, má být cíleno jak na podporu domácí produkce, tak na větší propagaci dovážených zahraničních výrobků a jejich využití v japonské kuchyni, resp. kombinování těchto produktů s tradičními japonskými chutěmi. Oproti jiným zdrojům vápníku v japonské stravě mohou navíc sýry obsahovat méně soli a být tak pro mnoho lidí zdravější volbou. Nezanedbatelný je také vyšší podíl bílkovin.

Podle dat Asociace japonských dovozců sýrů se spotřeba zahraničních výrobků v této oblasti za posledních 15 let zdvojnásobila a lze očekávat pokračující stoupající trend. Rovněž trvale klesá intolerance na laktózu napříč společností. Ve fiskálním roce 2021 se v Japonsku zkonzumovalo více než 355 tis. tun sýra, z toho více než 85 % tvořily importované výrobky. Oproti roku 2012, od kterého asociace shromažďuje detailnější informace o spotřebě zahraničních sýrů, to představuje 18% nárůst u dováženého taveného a 22% nárůst u čerstvého sýra.

Na japonském trhu se již dnes můžeme setkat rovněž s českými sýry – prodávanými především pod privátní značkou. Vzhledem k naznačenému vývoji na tomto segmentu trhu se však českým producentům mohou naskytnout nové exportní příležitosti.

Zpracovala:
Veronika Vanišová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu
Mobil CZ: +420 603 350 236, E-mail: veronika.vanisova@mzv.gov.cz