Vlk obecný do naší přírody patří. Jeho přirozený návrat s sebou však může přinášet i komplikace, zejména pro chovatele hospodářských zvířat. Ministerstvo životního prostředí se spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR této problematice dlouhodobě věnuje. Chovatelům se hradí případné škody na hospodářských zvířatech, na jejich minimalizaci se poskytují dotace z Operačního programu Životní prostředí, hradí se i náklady na jinou organizaci pastvy. V některých specifických případech může docházet i k problematickému chování u jedinců vlka a rizikům pro bezpečnost obyvatel. Resort životního prostředí se proto zaměřuje na informování o tom, jak takovým situacím předcházet. Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadný zdroj potravy – ať už jsou to nedostatečně zabezpečená stáda či vyhozené zbytky jídla. Nyní MŽP ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství představuje dokončený Pohotovostní plán pro řešení situací při výskytu jedinců vlka s problematickým chováním.
„Vlk se v posledních letech vrací do české krajiny, kam také patří. Jako vrcholný predátor pomáhá například k regulaci přemnožené spárkaté zvěře, která poškozuje lesy a působí škody zemědělcům. Do české přírody tak navrací rovnováhu. Je ale nutné, abychom byli připraveni i na případy, kdy někteří vlci mohou představovat riziko. S Ministerstvem zemědělství jsme se proto shodli na Pohotovostním plánu, který specifikuje kritéria pro posouzení chování konkrétního vlka na škále od přirozeného po problematické, a především stanovuje další postup. Vlk patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů v ČR i EU, proto jsou v Pohotovostním plánu popsány nezbytné administrativní kroky, které je třeba přijmout, aby bylo možné situace při výskytu problematických jedinců operativně řešit,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Pohotovostní plán a jeho naplnění by měly zajistit podmínky pro řešení krizových situací při výskytu problematického vlka. MŽP ve spolupráci s AOPK ČR nyní zahájí jednotlivé kroky k jeho naplňování. Pohotovostní plán předpokládá ustavení pohotovostních štábů v každém regionu. Ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody MŽP následně zajistí vydání povolení, které umožní v kritických situacích operativně reagovat.
„S ohledem na zařazení vlka mezi zvěř podle zákona o myslivosti, je v návaznosti na kroky orgánů ochrany přírody stanoven postup také orgánů státní správy myslivosti tak, aby byly naplněny podmínky obou zákonných předpisů. Zákon o myslivosti je národní legislativou stanovený legální způsob regulace živočichů, která je prováděna prostřednictvím výkonu práva myslivosti. Případní problematičtí vlci budou loveni ve veřejném zájmu, aby se předešlo případným kritickým situacím, které by mohli tito jedinci způsobit. V Plánu je jasně definována spolupráce obou resortů na nalezení efektivního řešení a připravenost na případ, že problematická situace skutečně nastane,“ doplňuje ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Problematické chování konkrétních jedinců vlka může mít různý charakter, intenzitu i příčiny. Proto je nezbytné vyhodnotit chování konkrétního jedince, zintenzivnit monitoring a přijmout opatření odpovídající riziku. V pohotovostních štábech budou zastoupeni všichni, kterých se to týká – AOPK ČR, orgány ochrany přírody i myslivosti na úrovni krajských úřadů, Českomoravská myslivecká jednota, Policie ČR a podle konkrétního místa, kde by byl výskyt problematického jedince řešen, budou přizváni zástupci dotčených obcí, mysliveckých sdružení i odborníci na danou problematiku. Pohotovostní štáb podle charakteru nastalé situace operativně rozhodne o vhodných opatřeních, od odstranění nevhodných podnětů a zamezení vznikajícího problematického chování prostřednictvím prevence, přes odstrašení až po případné odstranění problematického jedince.
„Pohotovostní plán zítra podepíší zástupci obou ministerstev. Ihned zahájíme jednotlivé navržené kroky, jako je ustavení pohotovostních štábů v jednotlivých regionech a zajištění potřebných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny i zákona o myslivosti,“ uzavírá ministr Hladík.
Aktuálně na naše území zasahuje 18 teritorií vlčích smeček (a několik dalších teritorií je obsazeno jednotlivými jedinci či páry) především v pohraničních oblastech. Protože vlci putují na velké vzdálenosti (zaznamenány jsou přesuny na vzdálenosti stovek kilometrů, denně je vlk schopen urazit i několik desítek kilometrů) není vyloučen výskyt vlků prakticky na celém území. Nejčastěji se může jednat o mladé jedince vyhledávající nová teritoria. Právě u nich je možné se setkat se sníženou ostražitostí vůči lidem. Navíc, pokud by byli lákáni snadným získáním potravy, jako jsou nedostatečně zabezpečená stáda hospodářských zvířat, živočišné odpady a zbytky pohozené v okolí sídel, pak si na přítomnost lidí mohou vybudovat přímo návyk. Tím dojde k narušení přirozených vzorců chování i nárůstu bezpečnostních rizik pro obyvatele.
MŽP již od počátku současného šíření vlka na naše území usiluje o snížení souvisejících socioekonomických dopadů, financuje prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí opatření k ochraně hospodářských zvířat. Nově je od letošního roku poskytována také náhrada zvýšených nákladů, které s ochranou hospodářských zvířat v oblastech výskytu vlka vznikají ve formě újmy za ztížené zemědělské hospodaření. Hrazeny jsou také přímé škody na hospodářských zvířatech a systém poskytování těchto náhrad je postupně zlepšován. MŽP v těchto věcech spolupracuje s MZe i chovatelskými organizacemi a pro jednotlivé zemědělce i další zájemce poskytuje informace a poradenství prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a webu navratvlku.cz.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz