Vládní představitelé z osmi zemí východní části Evropské unie včetně Česka pondělí jednali ve Varšavě o společném stanovisku k podpoře zemědělství z unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. V prohlášení zdůraznili odmítavý postoj k jakýmkoli škrtům ve společné zemědělské politice (CAP), která by podle nich měla zůstat „na úrovni let 2014 až 2020“. Spory ohledně tradičních dotačních programů byly minulý týden jednou z hlavních překážek na rozpočtovém summitu unijních lídrů.
Pondělního jednání v polské metropoli se kromě místního ministra zemědělství účastnili představitelé Maďarska, Rumunska, Bulharska a trojice pobaltských států, ČR zastupoval náměstek z ministerstva zemědělství Pavel Sekáč. Přítomen byl také polský eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
Podle vlád střední a východní Evropy budou zemědělci v příštích letech čelit ekonomickým výzvám plynoucím z dlouhodobých ekologických cílů EU. Přísnější standardy ochrany životního prostředí přinesou potřebu investovat do „ekologických technologií, udržitelných řešení a nových pracovních míst a budou generovat vyšší náklady“.
„Klíčovým problémem je způsob financování těchto nových úkolů. Vyšší požadavky se musí odrazit ve víceletém finančním rámci (MFF). (…) Proto odmítáme škrty v rozpočtu CAP u příštího MFF. Trváme na tom, že ten by měl zůstat na úrovni let 2014 – 2020,“ píše se ve společném prohlášení zástupců ČR, Polska a dalších šesti zemí. Kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého zároveň na twitteru uvedla, že Varšava usiluje o „zvýšení rozpočtu v rámci společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti“.
Neshody ohledně výše prostředků pro tyto dva klíčové unijní programy přispěly k tomu, že lídři zemí EU se na konci minulého týdne nedohodli na podobě nového víceletého rozpočtu. Například francouzský prezident Emmanuel Macron po summitu prohlásil, že nemohl přistoupit na upravený návrh šéfa Evropské rady Charlese Michela, protože trvá na vyšším objemu financí na platby zemědělcům.