MŽP: přijetí Programu péče o vlka obecného vč. postupu nahlášení škody

Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o přijetí Programu péče o vlka obecného

VLK

Ministerstvo životního prostředí jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody ve smyslu § 79 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, posoudilo a dne 16. března 2020 přijalo „Programu péče o vlka obecného“ (č.j. MZP/2020/630/535), zpracovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Ústavem biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a dalšími institucemi a odborníky.

Program péče o vlka obecného v ČR vychází z potřeby řešit problematiku ochrany tohoto specifického druhu v kontextu hospodářského využívání krajiny člověkem a rychlého návratu vlků do české krajiny, který kopíruje evropský trend. V posledních letech došlo k obnovení výskytu vlka obecného na území ČR a jeho počty jsou na našem území na vzestupu. Vlk obecný je zařazen mezi zvláště chráněné živočichy a Směrnicí 92/43/EHS je vyžadováno jak zajištění ochrany vybraných území s jeho výskytem v rámci soustavy Natura 2000, tak tzv. přísné ochrany na celém území státu.

S přítomností vlků však souvisí také vznik škod na majetku, především hospodářských zvířatech. Z těchto důvodů je nezbytné hledat řešení, která zajistí možnost koexistence zájmů na ochraně vlka i hospodářských zájmů v krajině.

Program péče představuje souhrn kroků a opatření, jež by měly přispět k dosažení takové rovnováhy. Kompletní text výše uvedeného dokumentu je uveřejněn na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR:

https://www.navratvlku.cz/download/439/program_pece_o_vlka.pdf

http://www.zachranneprogramy.cz/vlk-obecny/program-pece-pp/

ZDROJ:

Ing. Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP


Postup nahlášení škodní události krok za krokem

Klíčové je škodu nahlásit nejpozději do 48 hodin a to na příslušný orgán ochrany přírody – příslušné regionální pracoviště AOPK ČR pro území CHKO (s výjimkou CHKO Šumava spadající pod správu NP Šumava a CHKO Labské pískovce spadající pod správu NP České Švýcarsko), správu příslušného národního parku pro území národních parků nebo obec s rozšířenou působností v případě škody mimo tato chráněná území (ve dnech pracovního volna zavádí AOPK ČR pohotovost i pro tyto oblasti – viz níže). Do deseti dnů je pak třeba odeslat žádost příslušnému krajskému úřadu. Podrobný popis najdete níže.

Pro účely šetření škod ve dnech pracovního volna zavádí AOPK ČR pohotovosti, a to i na území mimo CHKO (na území národních parků jsou místní šetření k ohledání škod řešena příslušnou správou NP). Telefonní linky a vizualizaci územní působnosti „šelmí“ pohotovosti naleznete zde:

Pohotovostní linky - pracovní verze4_LZ.jpg

Konkrétně lze hradit škodu způsobenou zejména na:

  1. životě nebo zdraví fyzické osoby,
  2. vymezených domestikovaných zvířatech,
  3. psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat.

Přitom musí být splněny tyto podmínky:

  • skot, kůň, osel a jejich kříženec, ovce, koza nebo prase byli v době vzniku škody umístěni v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku, nebo při jejich umístění v době vzniku škody mimo uzavřený objekt nebo el. ohradník byli pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa;
  • hrabavá drůbež a vodní drůbež byla umístěna v době vzniku škody v uzavřeném objektu

Doporučený postup:

  1. Uhynulá zvířata a otisky stop šelem vyfotografujte, přikryjte (např. textilií, igelitem) a připevněte kolíky k zemi, aby se zabránilo přilákání menších masožravých predátorů. Přikryjte i případné otisky stop, aby byly zajištěny důkazy. Trus a případné chlupy je vhodné vložit do igelitového sáčku a uchovat v chladu.
  2. Nahlaste škodu do 48h. Doporučujeme kontaktovat příslušný orgán ochrany přírody (příslušné regionální pracoviště AOPK ČR, správa příslušného národního parku, obec s rozšířenou působností – viz KONTAKT). Pověřený pracovník provede místní šetření a vyplní protokol, který zašle příslušnému krajskému úřadu.
  3. Přivolejte veterinárního lékaře, který vám vystaví protokol jako nezbytnou přílohu k žádosti o náhradu škody. Veterinář rovněž rozhodne o způsobu likvidace, o léčbě či případném utracení zvířat.
  4. Zašlete žádost příslušnému krajskému úřadu do 10 dnů.

Žádost by měla obsahovat: Jméno a trvalé bydliště vlastníka, rodné číslo, číslo účtu, popis vzniklé škody a předmět škody.

Přiložte prosím:

  1. doklad o vlastnickém vztahu k hospodářským zvířatům (stačí čestné prohlášení),
  2. odhadovanou výši škody s uvedením jednotlivých zvířat, cena se uvažuje jako v místě obvyklá (dle ceníku Svazu chovatelů ovcí a koz, více také v kapitole Výše náhrady škody), ale lze předložit i odborný posudek o ceně např. za cenné plemenné zvíře,
  3. potvrzení (protokol) veterinárního lékaře o příčině úhynu/zranění zvířete.

O náhradě škody rozhoduje vždy příslušný krajský úřad a samotnou náhradu vyplácí ministerstvo financí opět prostřednictvím krajského úřadu. Úhrada škody tak může trvat i několik měsíců.

Aby chovatel nepřišel o dotaci za zaběhlý nebo jinak zmizelý kus domácího zvířete po prokazatelném útoku šelmy, je nutné hlásit tuto škodní událost na formuláři „Ohlášení vyšší moci výjimečných okolností“, který používá SZIF (zaběhlý kus se však dle zákona č. 115/2000 Sb. neproplácí).

Kontakty na regionální pracoviště AOPK ČR a národní parky naleznete zde.


Náhrady škod

Doporučené ceny ovcí a koz při stanovení výše náhrady škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů poskytovaných podle zákona č. 115/2000 Sb., v jeho platném znění.

náhrada tabulka.jpg

 

* Plemeník splňuje požadavky na zařazení do plemenitby (rodiče zapsané do plemenné knihy, splňuje podmínky stanovené radou plemenných knih pro klasifikaci, plemeník byl vybrán do odchovu oprávněnou osobou dle plemenářského zákona).

** Doloženo potvrzením o původu (POP).