Datum, čas a místo zasedání: 15. říjen 2019, 09:30 – 18:00, Brusel
Program:
- Schválení programu jednání
- Schválení zápisu z minulého jednání
- Volba předsedy a místopředsedů
- Aktuální stav vyjednávání k Víceletému finančnímu rámci a Společné zemědělské politice
- Od specifických cílů ke konkrétním intervencím – prezentace členských organizací
- Ekonomické
- Environmentální a klimatické
- Teritoriální aspekty a požadavky společnosti
- Zemědělci budoucnosti
- Priority budoucí Evropské komise – intervence členských organizací
- Seminář k situaci na trhu s půdou
K jednotlivým bodům:
- Schválení programu jednání
Schváleno.
- Schválení zápisu z minulého jednání
Schváleno.
- Volba předsedy a místopředsedů
Předsedou Občanského dialogu k SZP byl zvolen Jan Plaga (IFOAM), místopředsedy Henri Brichard (COPA) a Jannes Maes (CEJA).
- Aktuální stav vyjednávání k Víceletému finančnímu rámci a Společné zemědělské politice
Evropská komise – zástupce DG AGRI – opět, shodně s CDG k Přímým platbám ze dne 11/10/2019, prezentovala vývoj diskusí k SZP v jednotlivých evropských institucích. Nad rámec předchozí prezentace Komise uvedla, že v rámci nové SZP budou posíleny ambice stran ochrany životního prostředí a klimatu – některé instituce (Parlament) již nyní vede diskusi o alokaci 20 až 30 % z obálky pro I. pilíř na eko-schémata, v Radě naopak probíhá diskuse o opětovném zařazení ANC oblastí do AEKO opatření v II. pilíři. Komise uvedla, že s některými návrhy Rady ale nesouhlasí – jedná se mimo jiné o definici skutečného zemědělce (Rada navrhuje dobrovolnost, Komise trvá na povinnosti).
Bulharsko za svého předsednictví předložilo koncem roku 2018 zprávu o vývoji, stejně tak postupovalo Rumunsko v polovině roku 2019. Radě teď předsedá Finsko, aktuální pozice Rady je ve své podstatě snahou nemít žádná povinná opatření. Rada ministrů zemědělství zasedala dne 14/10/2019, Finsko předneslo shrnutí aktuálního vývoje – podle informací Evropské komise je Rada připravena dosáhnout dohody k SZP v okamžiku, kdy bude dosaženo dohody k Víceletému finančnímu rámci, pokud by se té podařilo dosáhnout na Evropské Radě v listopadu, pak by Finsko mohl dosáhnout obecné dohody k SZP ještě koncem roku 2019.
Po předložení návrhu Komise v červnu 2018 přijal Výbor Evropského Parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) v dubnu 2019 stanovisko k SZP, po volbách do EP v květnu 2019 bylo dne 04/09/2019 rozhodnuto, že Parlament bude v dalších činnostech vycházet z dubnového stanoviska. Zpravodajem pro Strategické plány byl zvolen Peter Jahr, zpravodaj, stínoví zpravodajové a koordinátoři nyní vyjednávají o otevření článků k opětovnému předložení pozměňovacích návrhů. Výbor v dubnovém stanovisku žádal o plnou interní konvergenci, povinné zavedení definice skutečného zemědělce, či alokaci plateb pro základní podporu příjmu pro udržitelnost (BISS, 60 % z obálky pro I. pilíř) a eko-schémata (20 % z obálky pro I. pilíř). Výbor EP pro životní prostředí (COMENVI), který má sdílené kompetence k celkem 42 článkům legislativního návrhu pro SZP, oproti tomu požaduje nižší BISS, ale vyšší alokaci pro eko-schémata na 30 %. COMAGRI a COMENVI teď budou vyjednávat o dosažení kompromisu, aby mohlo být nové stanovisko postoupeno hlasování v plénu EP.
V okamžiku, kdy Evropský parlament a Rada dospějí ke stanovisku, tedy v okamžiku, kdy Parlament přijme své upravené stanovisko v plénu Evropského parlamentu, a kdy Rada dospěje k obecné dohodě, budou zahájeny trialogy. Vzhledem k časovému zpoždění ale bude pravděpodobně nutné zavést pravidla přechodného období na dobu jednoho roku.
Víceletý finanční rámec pro období po roce 2020 byl navržen v první polovině roku 2018. Komise navrhla navýšení rozpočtu na celkových 1,114 % EU HNP. Rozpočet pro SZP by pak dosahoval 365 miliard EUR. Parlament naopak žádá o posílení rozpočtu na 1,3 %, což by pro SZP znamenalo 432 miliard EUR. Členské státy usilují o zachování rozpočtu pro SZP na dnešní úrovni, celkový rozpočet by podle členských států měl být okolo 1 %. Komise dále prezentovala návrh na dosažení externí konvergence, respektive uzavření rozdílu z 50 % pro členské státy, které nedosahují 90 % průměru EU. V tomto případě by se jednalo o částku 2,4 miliardy EUR. Řada členských států ale žádá o plnou konvergenci (zde by se částka vyšplhala přes 6 miliard EUR), jiné ale naopak externí konvergencí nepodporují. K programům rozvoje venkova Komise uvedla, že pro období po roce 2020 navrhla rozpočet ve výši 78,8 miliardy, což je podle členských států příliš prudké krácení. Myšlenkou Evropské komise zde je podpořit členské státy k posílení spolufinancování, s čímž ale řada členských států nesouhlasí. K zastropování je vedena diskuse, zda nástroj zavádět povinně nebo dobrovolně, a zda nástroj doplnit o povinnou či dobrovolnou degresivitu přímých plateb.
Zástupce Komise dále uvedl, že některé členské státy již téměř dokončily své SWOT analýzy k Strategickým plánům, zatímco v jiných členských státech práce téměř nezačaly. Zástupce Komise odmítl dané státy jmenovat. Informace by měly být poskytnuty do 15/11/2019.
DISKUSE:
COPA (Sekretariát): Zástupce sekretariátu vznesl dotaz ke Komisi směrem k přechodnému období – kdy budou pravidla předložena, a jak dlouhé přechodné období bude?
CEJA: zástupce vznesl poznámku týkající se SWOT analýz – ano, některé státy jsou asi téměř hotovy, problémem ale je neznalost rozpočtu a řady detailů – členské státy zatím spíš bloudí a snaží se zorientovat, nemají jasná vodítka
BIRLDLIFE: zástupci uvedli, že BirldLife je zapojeno v členských státech do procesu přípravy Strategických plánů, zatím ale není k dispozici dostatek detailů, pravidla jsou poměrně vágní – na koho je tedy možné se obrátit?
COPA (IT): vznesl dotaz týkající se role regionů v přípravě Strategických plánů SZP.
KOMISE: k pravidlům přechodného období nemohl zástupce poskytnout více informací – Evropská komise údajně zatím o datu předložení nerozhodla. Komise se ale bude snažit zajistit, aby přechodné období bylo co nejkratší. Stran vágních vodítek pro SWOT analýzy a Strategické plány zástupce uvedl, že se Komise snaží s členskými státy komunikovat a vysvětlovat postup, základem je mít vědecky podložená data. Komise potvrdila, že každý členský stát bude předkládat pouze jeden Strategický plán k SZP – nebudou předkládány plány pro jednotlivé regiony. Regionální autority jsou ale zapojeny do tvorby národních Strategických plánů, je na národních autoritách, aby koordinovaly správně součinnost s regiony.
- Od specifických cílů ke konkrétním intervencím – prezentace členských organizací
- Ekonomické
- Environmentální a klimatické
- Teritoriální aspekty a požadavky společnosti
V rámci tohoto bodu proběhlo celkem 5 prezentací.
COPA – COGECA – od specifických cílů ke konkrétním intervencím
Copa a Cogeca zpracovala dokument, jehož cílem je poskytnout členským organizacím vodítka pro přípravu Strategických plánů. Copa a Cogeca navrhla celkem 81 různých intervencí. Hlavním tématem prezentace byla konkurenceschopnost se zaměřením na posílení produktivity zemědělského podniku a modernizaci zemědělských podniků. Copa a Cogeca jako největší překážku identifikovala navrhované krácení rozpočtu pro SZP – intervence z tohoto důvodu musí napomáhat k plnění několika různých cílů, nikoli k plnění jediného cíle. Příkladem může být podpora precizního zemědělství – plnění environmentálních a klimatických cílů, plnění cílů na snížení objemu používaných pesticidů, plnění cíle stran zajištění produktivity daného podniku. Precizní zemědělství by mělo být zahrnuto do eko-schémat. Precizní zemědělství navíc jde v souladu s rozvojem chytrého zemědělství, modernizace a digitalizace zemědělského sektoru.
DISKUSE:
ECVC: přednesl komentář k chytrému zemědělství a digitalizaci – řada venkovských oblastí v EU nemá stabilní pokrytí, internetové připojení a jeho rychlost je v některých oblastech velmi nízké. Chytré aplikace bývají často navrhovány velkými zemědělskými giganty, nejsou vhodné pro řadu malých zemědělců.
BIRLDLIFE: zástupkyně vznesla dotaz týkající se skutečného dopadu precizního zemědělství na životní prostředí – je dobrou cestou snižovat objem použitých pesticidů? Nebylo by vhodnější spíše zaměřit se na alternativy?
PAN EUROPE: podle některých informací mohou zemědělci snížit objem používaných pesticidů o 40 % jen z toho důvodu, že jsou pesticidy nadužívány. Pokud tedy zemědělci sníží objem používaných pesticidů o nižší procento než 40 %, pak by neměli získávat kompenzace z EU
COPA – COGECA v reakci odsouhlasila komentář ECVC – musí být zajištěno, aby byly nové technologie využitelné a dostupné všem zemědělcům bez ohledu na jejich velikost. Precizní zemědělství v sobě nese řadu benefitů pro životní prostředí – snížení pesticidů je mnohdy lepší než alternativy. Snížení objemu pesticidů o již 5 až 10 % by bylo signifikantním snížením.
IFOAM – sekvestrace uhlíku
Zástupce IFOAM uvedl, že okolo 45 % půd v EU má nízký nebo velmi nízký obsah uhlíku, 45 % půd pak má středně vysoké obsahy uhlíku. Indikátor výsledku – ukládání uhlíku a biomasa. Podle IFOAM by Společná zemědělská politika měla mít pouze jeden pilíř s jedním rozpočtem, rozpočet (z veřejných prostředků) by tak vždy byl poskytován na produkci a péči o veřejné statky. Cíle jednopilířové SZP by měly být zaměřeny na dobrou kvalitu vody a ovzduší, vysokou biodiverzitu na farmách, dlouhodobě udržitelné půdy atp. Systém výplaty podpor by probíhal v několika úrovních – základní podpory, posílená dobrovolná schémata, a doplňující opatření. Základní podpory – podpory by byly poskytovány na zemědělské postupy, které vedou ke zlepšení sekvestrace uhlíku, zemědělci by měli dostávat platby na hektar. Posílená dobrovolná schémata – zde by mohly být využity nástroje z eko-schémat a AEKO opatření. Mezi opatření by mohlo patřit dodávání organické hmoty do půdy (kompost, hnůj) či agrolesnictví. Doplňující opatření – zde opět využití nástrojů z eko-schémat a AEKO opatření. Mezi opatření by mohla patřit obnova mokřadů, platby zemědělcům by probíhaly na základě každé další tuny uloženého uhlíku do půdy nad základní minimální limit. Opatření by si zemědělci vybírali dobrovolně, odměňováni by byli na základě toho, jak moc opatření by se rozhodli využívat a s jakým výsledkem.
DISKUSE:
EURAF: Evropská komise často odmítá výplatu plateb na základě množství tun uhlíku uloženého do půdy na základě starých nastavení v rámci WTO. V tomto kontextu je nutné upravit stará stanoviska a přestat omezovat zemědělce pracovat ve prospěch sekvestrace uhlíku
CEJA: jakým způsobem bude nastaven kontrolní systém?
CEPM: zástupce producentů kukuřice v EU vyjádřil souhlas s přístupem IFOAM stran sekvestrace uhlíku, a vznesl dotaz, jak IFOAM počítá se zahrnutím plodin, které produkují biomasu, a které pomáhají udržovat uhlík.
ECVC: Zástupce European Via Campesina uvedl, že sekvestrace uhlíku bude vzhledem k rozdílnosti podmínek v EU, rozdílná – objem uloženého uhlíku se bude lišit nejen napříč členskými státy, ale i regiony. Jak pak bude vypadat značení produkce pro umístění na trhy?
BIRLDLIFE: zástupkyně vznesla dotaz týkající se používání kejdy – ta má naopak na životní prostředí velmi negativní dopady.
IFOAM reagoval na dotaz CEJA – zemědělci budou odměňováni na základě postupů, které se rozhodnou využívat, a současně – v případě doplňkových opatření – budou hodnoceni na základě dosažených výsledků. K otázce CEPM zástupce IFOAM uvedl, že zájmem IFOAM je posílit ukládání do půdy, nikoli do biomasy. K otázce ECVC zástupce IFOAM uvedl, že by měly být zavedeny systémy certifikace, které budou hodnotit úspěšnost systému, a které budou poskytovat dodatečné informace pro spotřebitele. Kejda podle IFOAM může – v případě správného používání – být pro životní prostředí prospěšná.
CEJA – generační obměna
Prezident CEJA Jannes Maes se omluvil účastníkům skupin, kteří byli účastni i CDG k Přímým platbám (11/10) – pro CDG k SZP se rozhodl použít shodnou prezentaci, kterou již prezentoval 11/10. Prezentace byla zaměřena na dosažení specifického cíle EU číslo 7 – generační obměna. Maes se zaměřil na tři klíčové požadavky, které je nutno podpořit s cílem zajištění generační obměny – přístup k půdě, přístup k investicím, a přístup k informacím a tréninku. Finance – nutno posílit nástroje, které mohou mladí zemědělci využívat, a současně posílit možnosti například nižších úroků. CEJA podpořila zavedení silné definice skutečného / aktivního zemědělce, a zavedení schémat mobility s půdou. Nutno podpořit nástroje, které budou motivovat starší zemědělce k předání svých podniků mladším následovníkům, a zavést definici mladého zemědělce, která bude zajišťovat poskytování financí ze SZP EU – věkový limit pro mladé zemědělce by měl být nastaven na 45 let, v rámci II. pilíře by měla být zavedena opatření na podporu mladých zemědělců.
PAN EUROPE – redukce objemu používaných pesticidů
Podle PAN Europe SZP nenapomáhá zemědělcům ke snižování závislosti na používání aktivních látek. Výše přímé platby na hektar je v přímé souvislosti s množstvím látek, které jsou v členských státech používány – nejvyšší platby na hektar má Malta, která současně používá největší množství aktivních látek na hektar. Následují Belgie, Itálie či Nizozemí. Podle PAN Europe je nutné o 50 % snížit závislost zemědělců na používání aktivních látek v krátkodobém měřítku. Konkrétní indikátory – zdraví půdy, půdní pokryv, pastviny, zóny pro biodiverzitu, minimální zornění půdy, víceleté rotace plodin (2, 3, 5 let). Zástupce mluvil z praxe – sám je ekologickým zemědělcem, stoprocentně nezávislým na používání pesticidů.
COPA – COGECA – obecná prezentace zaměřena na indikátory
Zástupce rakouské LKÖ zaměřil svou prezentaci na možnosti přesunu informací a znalostí zemědělských organizací směrem k národním orgánům. Zástupce prezentoval tzv. mobilní webinary (online semináře) – semináře by probíhaly živě pomocí internetového připojení, díky technice i přímo z farmy, přímo z pole, přímo z lesa. Účastníci semináře se mohou přímo dotazovat prostřednictvím chatu, každé téma by mohlo trvat 30 až 60 minut, semináře by mohly probíhat samostatně i současně, primární zaměření by mělo být na orgány v daném regionu.
- Zemědělci budoucnosti
Zástupkyně Komise prezentovala právě probíhající studii zaměřenou na vizi zemědělců budoucnosti (2040 – 2050). Interní práce byly zahájeny v lednu 2019, výsledky studie by měly být známy v říjnu 2020. Práce byly zahájeny interně s cílem identifikovat, jaké by mohly být trendy a situace v roce 2040 – Komise identifikovala například technologie (digitalizace, bioekonomie,..), či společenské požadavky (zdraví, demografie). První seminář k zemědělcům budoucnosti proběhl v červnu 2019, celkem se ho zúčastnilo 50 zástupců zúčastněných stran. Komise byla schopna následně načrtnout 12 profilů zemědělců – adaptivní, intenzivní, rodinní, korporátní, na poloviční úvazek a zemědělci, kteří pro které je zemědělství pouze koníčkem (6 profilů aktuálně existujících zemědělců). Regenerativní (nad rámec ekologického zemědělství, agro-ekologie), společenské komunitní zemědělství, lifestylové zemědělství, městské mikro zemědělství, laboratorní & buněčná potrava, a zemědělství v uzavřeném systému kontrolovaného životního prostředí – to by mělo být 6 nových profilů budoucnosti, které se aktuálně vyvíjejí. Evropská komise dále uvedla, že v roce 2040 bude zemědělství výrazně více digitalizované, s větším podílem robotů – zemědělci budou ale podle Komise i nadále potřeba. Rodinné farmy budou i nadále existovat, budou ale muset utvářet partnerství 3 až 4 farem. Evropská komise k tématu zveřejní Sdělení v druhé polovině roku 2020.
DISKUSE:
CEJA: jakým způsobem bude provázána tato studie a strategie EK „Z farmy na vidličku“?
EFNCP: účastnili se semináře i zástupci chovatelů ovcí a koz?
BIRLDLIFE: účastnili se semináře i zástupci environmentálních organizací?
IFOAM: jak do konceptu zapadá ekologické zemědělství?
COPA (AT): jak bude vzata v potaz diverzita evropského zemědělství – rozdílné struktury zemědělství, role žen, rozdílná situace ve venkovských oblastech, ANC – LFA, mladí zemědělci?
KOMISE reagovala na dotaz CEJA ujištěním, že obě strategie budou fungovat v souladu, navíc bude Evropská komise dohlížet i na propojenost se strategiemi pro rozvoj venkovských oblastí. Digitalizace a robotizace je podle Komise příležitostí pro větší zapojení žen do zemědělského sektoru. Účastníci semináře byli i zástupci chovatelů hospodářského dobytka, větší podíl zástupců byl ale z rostlinného sektoru.
- Priority budoucí Evropské komise – intervence členských organizací
Zástupce Evropské komise uvedl, že přestože zatím není zcela jasné, kdy se nová Evropská komise ujme mandátu, je již nyní jasné, že bude usilovat o posílení ambicí v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, a to nejen skrze strategii Z farmy na vidličku, ale i zavedením Evropské zelené dohody. Veřejné slyšení s kandidátem na nového komisaře pro zemědělství Januszem Wojciechowskim proběhlo ve dvou vlnách, po prvním slyšení byl pro neuspokojivý výsledek přizván k druhému kolu dotazování. Mezi cíle nového komisaře by mělo patřit: uzavření dohody k SZP, implementace reformované SZP, přispět k cílům stran nulového znečištění, vypracovat dlouhodobou strategii pro venkovské oblasti, podpořit evropskou produkci v rámci obchodních dohod se třetími zeměmi, posílit systém chráněného značení země původu potravin, a pomoci implementovat strategii Z farmy na vidličku (zaměřeno na udržitelnou produkci potravin).
PŘÍSPĚVKY ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ – CO BY MĚLO BÝT PRIORITOU NOVÉ KOMISE?:
SME-UNITED: zástupkyně uvedla, že by mezi budoucí priority měla patřit podpora malých a středních podniků, rodinných podniků, a generační obměna.
CEPM: konkurenceschopnost, ochrana evropských producentů, přístup ke GMO.
COPA – COGECA: potravinová bezpečnost, kvalita potravin, welfare zvířat, rovnováha mezi všemi pilíři udržitelnosti – ekonomický, environmentální, sociální, klimatické změny, uhlíková neutralita, obchodní dohody, životaschopnost, rozpočet
EUROCOMMERCE: alternativní energetické zdroje, oběhová ekonomika
ELO: zelenější ekonomika, diverzita, rozpočet
EUROMONTANA: politika pro venkovské oblasti, vzdálené oblasti a málo obydlené oblasti, rozpočet, společný charakter SZP
EFA: welfare zvířat, ukončení podpor intenzivní živočišné výrobě, snížení závislosti na konzumaci živočišných produktů – a to včetně zákazu dalších dovozů živočišných výrobků, které nesplňují EU požadavky na animal welfare
CEJA: podpora mladých (obecně, nikoli pouze v zemědělství), generační obměna, vzdělávání
CEETTAR: technologický rozvoj na farmách
EURAF: agrolesnictví, lesnictví
EFNCP: propagace lokálních a regionálních produktů
BIRLDLIFE: eko-schémata, AEKO, více zacílené podpory, přesun k opatřením II. pilíře, rozpočet je nyní nastaven na ekonomické aspekty – nutno zajistit rovnováhu a posílit financování environmentálních opatření, nutnost opustit přímé platby na plochu (velké procento plateb získává jen malé procento příjemců)
IFOAM: až 70 % na environmentální opatření a ekologické zemědělství, nový akční plán pro ekologické zemědělství, inovace
WWF: biodiverzita, environmentální aspekty, Z farmy na vidličku
EMB: produkce mléka, sektor hovězího masa
CELCA: komunikace (zástupce zmínil konkrétně kampaň „MeatTheFacts“, udržitelnost
BEELIFE: implementace vodítek EFSA stran ochrany opylovačů (schvalování aktivních látek)
- Seminář k situaci na trhu s půdou
Seminář proběhl dne 03/06/2019. Ceny půdy v EU15: v roce 2004 začínaly na 8.400 EUR, v roce 2008 skočily na 11.500 EUR, v roce 2010 již dosahovaly 12.000 EUR, v roce 2014 dosáhly 12.500 EUR. Ceny půdy v EU12 začínaly v roce 2004 na 1000 EUR, v roce 2008 se zdvojnásobily na 2.000 EUR, další zdvojnásobení proběhlo do roku 2010 na 4000 EUR. Růst se následně zpomalil – k 2014 ceny dosahovaly 4.500 EUR. Obavy ohledně koncentrace půdy – monokultury, pokles biodiverzity, vysoký podíl používaných aktivních látek. Regulace na trhu s půdou – zejména od roku 2013 se členské státy EU (často z východních států) pokouší o omezení skupování půdy zahraničními investory, pomocí národních legislativ se snaží o prevenci spekulace s půdou. V roce 2017 Evropský parlament přijalo své stanovisko o přístupu k půdě (zpravodajkou byla německá europoslankyně Maria Noichl, S&D). Přestože od schválení stanoviska v EP uběhly již dva roky, členské státy zatím nejsou příliš flexibilní v implementaci doporučených vodítek, které navrhl jak Parlament, tak i později Evropská komise. V rámci semináře byly diskutovány i důvody, proč ceny půdy prudce rostou – jednou z příčin by mohla být i výplata přímých plateb na hektar ze SZP. Ze závěrů semináře – trh s půdou vyžaduje speciální regulaci, potřebná jsou i další data o trhu s půdou. Evropská komise v blízké době (pravděpodobně během příštího týdne) zveřejní detailnější informace.
DISKUSE:
ECVC: zástupce upozornil, že v některých zemích jen 70 příjemců dotací získává více než 700 milionů EUR
KOMISE reagovala na připomínku ECVC – Komise navrhuje zavedení degresivity přímých plateb od 60.000 EUR a povinné zastropování nad 100.000 EUR, společně s tím Komise navrhuje povinnou implementaci definice skutečného zemědělce, což by mělo pomoci lépe cílit podpory skutečným zemědělcům a malým zemědělcům.