Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.
pedagog na Mendelově univerzitě v Brně a vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., (CzechGlobe)
1. Jaký je Váš vztah k Pardubickému kraji?
Za jedno z nejkrásnějších měst v ČR považuji Poličku, z přírody dobře znám a obdivuji údolí a meandry Tiché i Divoké Orlice, velice mě potěší, když se ke mně přihlásí mí stu-enti/absolventi, co hospodaří v Polabské nížině. Jako fanda hokeje sleduji i HC Dynamo Pardubice, za který hraje můj oblíbený hráč Petr Sýkora. I když letošní sezóna moc nevyšla, no spíše vůbec, snad se pardubický hokej brzy zvedne. Do ligy patří!
2. Co je dle Vás hlavním cílem práce zemědělce v dnešní době? Považujete národní zemědělství za obor pro národní hospodářství významný i v dnešním globálním světě?
Určitě nepřekvapím, když odpovím, že hlavním cílem je produkce kvalitních potravin. Ale musí logicky zabezpečit svým podnikáním sebe, svou rodinu, své zaměstnance a dodat na trh produkty, na kterých jsou závislé nejen zpracovatelské a prodejní firmy, ale v konečném důsledku naprosto všichni lidé. Současně ale jedním dechem dodávám, že zemědělec musí v krajině působit jako zodpovědný hospodář a jeho povinností je hospodařit tak, aby krajina poskytovala i mimoprodukční služby ať již vodo/půdo ochranné, biodiverzitní, rekreační apod.
A druhá část otázky – v dnešním globálním světě je národní zemědělství stejně zásadní jako kdykoliv jindy. Stát, co omezí či se dokonce vzdá vlastního zemědělství, je odkázán jen na dovoz. A pak je otázka, jakou kvalitu dovezete a za jakou cenu.
3. Proč se podle Vás potýká s generačním problémem?
Pocházím z menší vesnice a vnímám, jak se v posledních třiceti letech proměnila. Pokud by nebylo městských víkendových chalupářů, přestal by u nás snad fungovat i fotbalový klub, kde bylo v mé aktivní fotbalové době zaregistrováno v dorostu i dospělém mužstvu přes dvacet hráčů. Toto je obecný trend. Ale není to jen o odchodu mladé generace do měst, změny jejich zájmových priorit, jejich odklonění se od přírody, sportu, ale i zemědělství směrem do virtuálního světa, ale je za tím i náročnost zemědělského povolání. Volba mezi jistým platem a pracovní dobou od 8-16 v kamenné firmě a nejistým, velmi náročným a ostře sledovaným (a nemám na mysli jednu rezortní kontrolu za druhou), ale i veřejností často pranýřovaným povoláním, je pro mladého člověka často jasná.
Na druhé straně, při svých přednáškách pro praxi po celé ČR vidím, že podíl mladých tváří není v řadách posluchačů zanedbatelný a zvyšuje se. Co mě při diskuzích s nimi překvapuje, že jsou to ve většině středoškoláci. A nad tímto se musí zamyslet i vysoké školy. Jsem rád, že na Mendelově univerzitě v Brně, kde pracuji již 25 let, probíhá na Agronomické fakultě reakreditace programů a bude do nich zařazeno i tzv. profesní zemědělství reagující komplexně na současný stav v zemědělství. Ať již v produkčních, tak i mimoprodukčních službách.
4. Jak vidíte vývoj počasí, se kterým může zemědělec v nejbližších letech počítat a jak by se tomu měl provozně přizpůsobit?
Jako bioklimatolog dlouhodobě se zabývající vztahy mezi měnícím se klimatickým sys- témem a zemědělstvím mohu říct, že není důvod se domní- vat, že by se současný trend měl zlomit. Tím trendem myslím směřování k vyšším teplotám, vyššímu výparu a nárůstu sucha. Nic na tom nezmění i stav, že např. další dva tři roky mohou být vlhčí. Nikdo nezná předpověď počasí na rok, na dva. Počasí lze předpokládat v řádu dnů. Jsou však produkty klimatických center tzv. scénáře, které opět trendově vymezují vývoj podnebí většinou do roku 2100. A ty se shodují v nárůstu sušších a teplejších let. Chcete-li konkrétnější odpověď, tak v příštích 20 letech bude alespoň 7 let s ekonomicky výraznou suchou epizodou. Které roky to budou, opravdu nikdo neví. Ale toto je informace, se kterou by měl nejen hospodář v krajině pracovat. Otázku co se bude měnit a jak se tomu přizpůsobit řeší např. naše webové stránky www. klimatickazmena.cz. Na každý zde uvedený parametr je tu i zpracována adaptační analýza. Pokud bych se o nich měl teď rozpovídat, bylo by to na několik rozhovorů.
5. Jak vnímáte práci a význam Agrární komory ČR?
Osobně jako pedagog a vědec stojím mimo tuto organizaci, která je podle mne silnou nevládní organizací zastupující velkou skupinu zemědělců s významným slovem na MZe spoluurčující zemědělskou politiku. Za zemědělskou politiku je odpovědné MZe, ale bez kontaktu se zemědělskou praxí, tedy mimo jiné AK ČR, to nejde. Stejně jako při řešení systémových (např. dotační tituly) i neočekávaných (např. dopady sucha) problémů. AK ČR je jedna, nikoliv jediná organizace, jejíž hlas musí být slyšen a současně respekto- ván a zvažován při jakýchkoliv rozhodnutích týkajících se zemědělství v ČR.
6. Jak byste zhodnotil současnou situaci v zemědělství – ceny potravin, vliv obchodních řetězců?
Je to otázka trošku mimo moji profesi, a proto uvádím zcela osobní, neodborný až laický názor. Situace je špatná! I výkupní ceny potravin jsou nízké. A některé jejich prodejní ceny jsou také nízké. Jak jinak si zdůvodnit, že třetinu z nich vyhodíme? A omlouvám se mojí 80-leté mamince a všem těm (většinou našim seniorům), kteří stejně jako ona nevyhodí skutečně téměř nic. Ale průměrná čísla hovoří jasně. Nevyhazujeme jen my, spotřebitelé, ale hodně potravin zůstává i neprodáno, tedy z většiny opět vyhozeno. Je to pro prodejce jednodušší než organizovat rozdání. Maximálně je na poslední chvíli zlevní. Nízká cena jako dogma funguje, kupujeme velkou část potravin ve slevách a pak se mimo jiné divíme, jak se rychle kazí. A nakonec je vyhazujeme. Zisk z případných vyšších cen musí jít do kapes ne řetězcům, ale prvovýrobcům = zemědělcům, kteří by tak získali prostředky na mimoprodukční funkce zhodnocené v naší krajině. Třeba na ochranu půdy. Chápu, že toto zní jako sci-fi, těžko realizovatelné v globální konkurenci, ale schovávám se za zmiňovaný můj osobní pohled.
7. Jak podle Vás stát v posledních letech řešil odškodnění zemědělců postižených suchem a jaký byste viděl nejvhodnější záchranný státní model do budoucna (ad-hoc odškodnění, větší podpory komerčního pojištění FTPR, modely ušlého zisku dle USA, daňově uznatelná rezerva zemědělců na nepojistitelná rizika, apod.)?
Stát řešil v nedávné době dopady sucha kompenzacemi (2015, 2017, 2018), které se vyplácely tam, kde škody suchem způsobily pokles výnosů alespoň o 30 % oproti 3-letému či 5-letému průměru (nejvyšší a nejnižší výnos se škrtá). Tedy ten, kdo nepěstoval danou komoditu souvisle alespoň 4 roky, ten kdo neprokázal tento pokles, tak kompenzace nedo- stal. Z mého pohledu je tu reálné nebezpečí, že pokud výskyt sucha bude v dalších letech v tomto tempu pokračovat, sníží se právě průměrný výnos a na onu odchylku 30 % nedosáhne většina zemědělců. Tento stav ale nemůžeme již nazývat náhodným zásahem vyšší moci, ale jde o stav trvalý. A ten se nemůže řešit kompenzacemi, ale systémově. FTPR (Fond těžko pojistitelných rizik, do kterého by mělo patřit su- cho či intenzivní deště v době sklizně) musí odpovědět před svým spuštěním na otázky? Bude dobrovolný? Povinný? Zapojí se do něj tedy všichni zemědělci? Jaké budou hek- tarové poplatky? Nastřádá se v něm dost finančních prostřed- ků? Uvolní stát potřebné zdroje k dorovnání vkladu zemědělců? Nebude nakonec tlak na jeho čerpání rychlejší, než jeho naplnění? Jaká budou vlastně pravidla jeho čerpání? Na můj vkus až příliš mnoho nezná- mých. Docela se kloním ke komplexnímu pojištění úrody. Pokud by se pojišťovny dohodly se státem na určité jeho spoluúčasti, mám pocit, že tento systém by mohl být stabilnější a zajištěnější. Ale vím, že se o tom FTPR jedná již mnoho let, tak snad už rozhodnutí padne. Velkou roli může hrát novela zákona o daních, směrem k osvobození od daní v suchem postihovaných územích. Bohatý stát jako náš by si tento přístup mohl dovolit. Může se jít samozřejmě sou- časně i více cestami. Hlavně ale, ať už se jde! Dlouho se o tom hovoří a pořád se vy- plácí jen kompenzace. A ty vyvolávají často emoce. Každo- pádně základem je, že každý hospodář musí pracovat tak, aby dopady sucha snížil. Nejen kvůli produkci, ale i krajině! Organická hmota v půdě, její dobrá kondice, neutuženost, odolnost proti erozi apod. Pa- radoxně od těchto hospodářů přichází tyto názory: „Já se o půdu starám, pokles výnosu v době sucha mám díky tomu „jen“ 15 %, a ten kdo se nesta- rá, tak má větší propad přes 30 % a dostane kompenzace=peníze. Nesouhlasím s těmito hlasy. Jeden analogický příklad, všichni platíme zdravotní pojištění a opravdu závidíme těm, co o sebe nepečují, nechodí na prevence, nežijí zdravě, jsou více nemocní a čerpají tedy více? A ta analogie se zemědělstvím? Co s kompenzace- mi, když pro svůj dobytek to seno nekoupíte, protože ti co ho vypěstovali díky dobrému hospodaření, ho mají a logicky neprodají! O pozitivním nevyčíslitelném dopadu na půdu, do krajiny a udržitelnému hospodaření ani nemluvím.
8. V jakém typu obchodů nakupujete nejčastěji?
Velký nákup realizuji v Tescu a Lidlu. Důvod je jednoduchý.
Časová úspora, široký sortiment, minimální fronty, široké uličky a dostupnost těchto prodejen v mé blízkosti. Pokud by existoval český řetězec, jezdil bych do něj i pokud by byl dále. Ale český řetězec bohužel není. Na druhé straně pokud chybí jen pečivo či něco od řezníka, vím kam zajít za českou kvalitou.
9. Řešíte původ surovin i v restauraci?
Ne, nikdy. Restaurace navštěvuji minimálně, a když, tak ve společnosti. Diskutovat s číšníkem o původu surovin mně nepřipadá vhodné jako úvodní téma k pracovnímu/ slavnostnímu obědu či večeři. Nikdy jsem nezažil, že by se v mé přítomnosti někdo jiný na původ ptal. Pokud bych chodil pravidelně do konkrétní restaurace, o původ bych se zajímal.
Zároveň bychom si Vás dovolili poprosit o kratší odbornou úvahu na téma sucho v roce 2019.
Zda se vyskytne plošné a zemědělsky významné sucho v roce 2019 na našem území nikdo neví, to skutečně nikdo nemůže vědět. Sezónní předpovědi sice existují, ale jsou založené na matematicko-statistických metodách. Jednu z nich nabízíme na našem portálu www.intersucho.cz/předpovedi, jde o týdně aktualizovanou prognózu vývoje sucha až na 24 týdnů (skoro 6 mě- síců), která vychází ze současného stavu a průměrného vývoje teplot a srážek pro následujících 24 týdnů. Mapy nabízíme po 12, 16, 20 a 24 týdnech. Výsledkem je pro daný den procentuální pravděpodobnost dosažení normální a vyšší půdní vlhkosti. Ale nemůžeme se na tento typ předpovědí spoléhat, vždyť přesná předpověď počasí s úspěšností nad 80 % se dá na území ČR
počítat v řádu dnů. Je to jen orientační, opakuji, statistický pohled vycházející z toho, že bude „průměrné“ počasí.
Každopádně pokud se nyní podíváte na mapy zemědělského sucha (www.intersucho.cz, záložka intenzita sucha) či půdní vlhkosti (záložka nasycení půdy) je vidět, že zvláště níže položené oblasti včetně velké části Pardubického kraje nevstupují do nové sezóny 2019 v optimální vláhové kondici. Pokud nepřijdou na jaře významné srážky, bude v těchto lokalitách vláhový problém. A pokud srážky přijdou, nebude sice problém vláhový, ale problém s vyplavováním živin, dostupností pozemků pro techniku apod. Optimální model je nasycení půdního profilu v době zimy. A ten bohužel ve významné části níže položených oblastí v zimních měsících 2018/2019 nenastal.
zdroj: https://www.intersucho.cz/userfiles/file/2019_04_RAK_PA_zpravodaj_1_2019_brezen_web_ZZ-pages-22-23.pdf