Informace k aplikaci ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona jsou od daně z pozemků osvobozeny
– pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě a trvalých travních porostech,
– pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a
– pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat.
Pro osvobození remízku, háje, větrolamu nebo meze stanovuje zákon základní podmínku, že se musí nacházet na parcele, evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku orná půda nebo trvalý travní porost. Výměru pozemku (resp. části parcely) splňující podmínky osvobození lze obvykle bez větších problémů stanovit z výměry parcely rozlohou porostu remízku, háje, větrolamu nebo meze zjištěnou přímo v terénu. Pokud se remízek, háj, větrolam nebo mez nachází na parcele, evidované katastrem nemovitostí v jiném druhu pozemku, např. na pozemku evidovaném ve druhu ostatní plocha, nelze je podle prvé části tohoto ustanovení osvobodit.
Podle další části ustanovení lze osvobodit pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně. Osvobození se poskytne ve výměře pozemku ochranného pásma vodního zdroje I. stupně vymezené rozhodnutím příslušného správního úřadu – vodoprávního úřadu bez ohledu na druh pozemku, evidovaného v katastru nemovitostí. Pokud bylo příslušné rozhodnutí zapsáno do katastru nemovitostí, je pozemek evidován v katastru nemovitostí s typem ochrany 8 a způsobem ochrany nemovitosti 32 (ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně).
Posouzení splnění podmínek pro osvobození pozemků ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat, podle poslední části výše uvedeného ustanovení je s ohledem na konkrétní značně rozdílné okolnosti znemožňující využívání takových pozemků, podstatně složitější.
Aby mohl být pozemek podle citovaného ustanovení osvobozen, musí být evidovaný v katastru nemovitostí ve druhu pozemku ostatní plocha a zároveň musí být vyloučena nejen možnost jeho zemědělského či jiného ekonomického využití, ale i možnost jakéhokoliv jiného využití. Při posuzování důvodů pro uplatnění osvobození je nutno vycházet z objektivních důvodů nemožnosti využívání pozemku, nelze zohlednit čistě subjektivní důvod poplatníka, např., že v danou chvíli pozemek nepřináší žádný užitek nebo že pozemek nelze využít pro poplatníkem zamýšlené účely.
Objektivní nevyužitelnost pozemku žádným způsobem je nutno dovodit ze samotné kvality, resp. nekvality pozemku, která zcela znemožňuje využití pozemku jakýmkoliv způsobem, např. když se na pozemku nachází skála, strž, močál apod.
Naproti tomu za možné způsoby využití pozemku ostatní plochy lze považovat i možné budoucí využití pozemku po úpravě jeho povrchu, odstranění náletových dřevin, zastavění pozemku budovou, vybudování komunikace, rekreační či sportovní využití pozemku, využití pozemku pro honitbu, pro chov hospodářských zvířat apod. Pouhá skutečnost, že není umožněno hospodářské využití pozemku, nenaplňuje podmínky pro jeho osvobození.
V případě uplatnění nároku na osvobození spočívá důkazní břemeno vždy na poplatníkovi daně, nelze však taxativně vyjmenovat dokumenty, které mohou být použity jako důkazní prostředky, neboť důvody nevyužitelnosti pozemků ostatních ploch mohou být značně rozdílné.
Za účelem oprávněnosti nároku na osvobození a zjištění skutečného stavu pozemku v terénu může správce daně provést místní šetření, které může být případně součástí provedené daňové kontroly u poplatníka daně. Při těchto řízeních je poplatník povinen doložit všechny důkazy, resp. dokumenty, kterými prokazuje nevyužitelnost pozemku.
Zdroj. FINANČNÍ SPRÁVA