Index cen potravin FAO* (FFPI)
Index cen potravin FAO (FFPI) v průměru dosáhl 130,8 bodu v květnu 2026, což představuje pokles o 0,2 bodu (0,2 procenta) oproti revidované dubnové hodnotě, přičemž zůstal v zásadě stabilní. Nárůst cenových indexů obilovin a cukru byl kompenzován poklesem u rostlinných olejů a mléčných výrobků, zatímco index masa zůstal téměř beze změny. V porovnání s historickými hodnotami byl FFPI v květnu o 3,7 bodu (2,9 procenta) vyšší než před rokem, avšak stále o 29,4 bodu (18,4 procenta) pod svým historickým maximem dosaženým v březnu 2022. Index cen obilovin FAO v průměru dosáhl 114,3 bodu v květnu, což představuje nárůst o 2,9 bodu (2,6 procenta) oproti dubnu a o 5,3 bodu (4,9 procenta) oproti hodnotě před rokem. Trvalý vzestup odráží vyšší ceny napříč všemi hlavními obilovinami. Světové ceny pšenice vzrostly čtvrtý měsíc v řadě, přičemž tento vývoj byl podpořen očekáváním nižších sklizní u hlavních vývozců, zejména ve Spojených státech amerických, kde jsou podmínky pro ozimou pšenici jedny z nejméně příznivých za posledních několik desetiletí. Další vzestupný tlak na ceny v globálním měřítku přinesly vyšší náklady na pohonné hmoty a hnojiva. Ceny kukuřice byly nadále podporovány silnější dovozní poptávkou na klíčových trzích, omezenou dostupností v Brazílii a Spojených státech amerických a vyššími cenami energií posilujícími poptávku spojenou s výrobou ethanolu. Světové ceny čiroku a ječmene vzrostly především v důsledku přelévání vlivů z napjatější situace na světových trzích s kukuřicí a pšenicí. Index cen rýže FAO vzrostl v květnu 2026 o 2,7 procenta, přičemž kotace v některých předních asijských vývozních zemích nacházely oporu v obavách z nepříznivého počasí a vyššími cenami ropy a jejích derivátů.
Index cen rostlinných olejů FAO v průměru dosáhl 185,0 bodu v květnu, což představuje pokles o 9,0 bodu (4,6 procenta) oproti dubnu a první měsíční pokles od začátku roku 2026. K poklesu přispívaly především nižší ceny palmového a sójového oleje, které více než vyvážily nárůst cen řepkového a slunečnicového oleje. Po pěti po sobě jdoucích měsících růstu světové ceny palmového oleje poklesly v důsledku očekávání slabší globální dovozní poptávky a nejistoty na trzích s ropou. Světové ceny sójového oleje vykazovaly smíšený vývoj – sezónní nárůst vývozních dodávek v Jižní Americe tlačil na pokles cen, zatímco vytrvalá poptávka spojená s výrobou biopaliv tlačila na vysoké ceny ve Spojených státech amerických. Ceny řepkového oleje vzrostly v důsledku sezónního omezování nabídky v Evropské unii, zatímco kotace slunečnicového oleje pokračovaly v růstu, podepřené dlouhodobě omezenou nabídkou, zejména na Ukrajině.

Index cen masa FAO v průměru dosáhl 130,5 bodu v květnu, prakticky beze změny (nárůst o 0,1 procenta) oproti revidované dubnové hodnotě a o 7,7 bodu (6,3 procenta) nad úrovní před rokem. Vyšší kotace hovězího a skopového masa spolu s mírným nárůstem cen drůbežího masa byly téměř plně kompenzovány poklesem cen vepřového masa. Světové ceny hovězího masa dále vzrostly, přičemž jejich růst nacházel oporu v robustní dovozní poptávce, zejména z Číny, kde přidělené dovozní kvóty jsou průběžně rychle vyčerpávány, a ze Spojených států amerických v kontextu přetrvávající nedostatečné domácí nabídky. Zároveň probíhající obnova stád v řadě hlavních produkčních zemí nadále omezuje exportovatelné přebytky. Světové ceny skopového masa vzrostly, když vyšší kotace na Novém Zélandu, nacházející oporu v omezených dodávkách, byly pouze částečně kompenzovány dočasným uvolněním australských vývozních cen v důsledku zvýšených porážek vyvolaných předpovědí sucha, jež rozšířily exportovatelné zásoby. Ceny drůbežího masa mírně vzrostly, přičemž vyšší ceny v Brazílii, nacházející oporu v pevné globální dovozní poptávce, byly částečně vyváženy mírně nižšími kotacemi ve Spojených státech amerických odrážejícími tamní dostatečnou nabídku. Naproti tomu ceny vepřového masa poklesly, především v důsledku nižších cen v Evropské unii při dostatečné nabídce a tlumené poptávce po dovozu.
Index cen mléčných výrobků FAO v průměru dosáhl 119,2 bodu v květnu, což představuje pokles o 0,5 bodu (0,5 procenta) oproti dubnu a o 34,5 bodu (22,4 procenta) pod úrovní před rokem. Světové ceny másla nadále klesaly jak v Evropě, tak v Oceánii, přičemž na kotace působila zlepšená dostupnost mléčného tuku a zostřená konkurence mezi hlavními vývozci.
Ceny sýrů poklesly jen minimálně – dostatečná vývozní nabídka a rostoucí konkurence na mezinárodních trzích byly částečně vyváženy pokračující oporou ze strany trhů se syrovátkou a mléčnými bílkovinami, které pomohly udržet hodnoty v hlavních vývozních regionech. Naproti tomu ceny odstředěného sušeného mléka dále vzrostly, zejména v Evropě, kde nacházely oporu v pevné dovozní poptávce z oblasti Blízkého východu, severní Afriky a části Asie. Ceny plnotučného sušeného mléka vykazovaly smíšený vývoj — mírný nárůst v Oceánii, nacházející oporu v sezónní omezenější dostupnosti pro vývoz po vrcholu produkce a v pokračující poptávce z jihovýchodní Asie a Blízkého východu, byl z velké části vyvážen nižšími evropskými kotacemi odrážejícími utlumenou poptávku z Číny a obecně dostatečnou globální nabídkou.
Index cen cukru FAO v průměru dosáhl 95,1 bodu v květnu, což představuje nárůst o 6,6 bodu (7,5 procenta) oproti dubnu a nejvyšší hodnotu od října 2025, přičemž však zůstal o 14,3 bodu (13,1 procenta) pod úrovní před rokem. Nárůst nacházel oporu především v obavách z očekávaného omezování globální nabídky cukru v nadcházejících měsících. V klíčových pěstitelských oblastech na jihu Brazílie vyvolala data ukazující nižší podíl cukrové třtiny určené na výrobu cukru očekávání většího přesunu produkce k etanolu, což podpořilo světové ceny cukru. Silné tempo zpracování cukrové třtiny ve druhé polovině dubna však zvýšilo produkci cukru a omezilo tlak na další růst cen. Dodatečnou oporu cenám přinesly obavy z toho, že El
Niño efekt by mohl nepříznivě ovlivnit produkci cukru v Indii a Thajsku v sezóně 2026/27, a tím potenciálně snížit globální exportní dostupnost.

*) Na rozdíl od ostatních komoditních skupin nejsou ceny využívané při výpočtu Indexu cen masa FAO ve většině případů k dispozici v době sestavování a zveřejňování Indexu cen potravin FAO; hodnota Indexu cen masa za nejnovější měsíce je proto odvozena z kombinace projektovaných a skutečně zaznamenaných cen. To může v určitých případech vyžadovat výrazné revize konečné hodnoty Indexu cen masa, které mohou následně ovlivnit i hodnotu Indexu cen potravin FAO.

Zdroj: FAO Food Price Index | Food and Agriculture Organization of the United Nations

Kontaktní osoby:
Bc. Tereza Strnadová
Velvyslanectví ČR v Římě
tereza.strnadova@mzv.gov.cz

Mgr. Kateřina Langsfeldová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
katerina.langsfeldova@mze.gov.cz