Srbsko eviduje hromadné úhyny včel
Podle deníku „Politika“ srbští včelaři v březnu a počátkem dubna tohoto roku zaznamenali hromadné úhyny včelstev, v některých oblastech opravdu drastické. Například ve středním Srbsku v Moravické oblasti evidují včelaři úhyny až 86 % včelstev a v Kolubarské oblasti přes 60 %. Průměrné ztráty se pak odhadují na 50 %. Podobná situace je i v širším regionu, například v Republice Srbské v Bosně a Hercegovině hlásí úhyny kolem 50 %. V důsledku těchto ztrát hrozí nebezpečí nedostatečného opylení rostlin a nižší úroda u těch plodů, které jsou závislé na opylování včelami. V kombinaci s jarními mrazy, které Srbsko letos postihly a poničily především úrodu peckovin, to může znamenat velmi špatný rok pro srbské ovocnářství.
Kvůli nižší produkci medu lze také ve druhém pololetí letošního roku očekávat dodatečný nárůst cen. Do České republiky se dováží srbský med, který je vyhlášený svou kvalitou.
Podle údajů ČSÚ se v roce 2024 ze Srbska do ČR dovezl med v hodnotě 2,15 mil. Kč a
v předchozím roce za 3,64 mil. Kč. Za první dva měsíce tohoto roku dovoz srbského medu do ČR činil 1,44 mil. Kč, což je v meziročním srovnání s rokem 2024 pokles o cca 8 %.

US FDA zakázal s platností od ledna 2027 použití E127 v potravinách
V lednu 2025 oznámil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) záměr ukončit
povolení k používání červeného barviva E127 (erythrosin, Red No. 3) v potravinářských
výrobcích a perorálně podávaných léčivech. Po veřejných konzultacích s organizacemi
výrobců potravin i spotřebitelů zákaz vstoupí v platnost v lednu 2027.
Rozhodnutí FDA se opírá o tzv. Delaney Clause, dodatek amerického zákona o potravinách, léčivech a kosmetice (FDCA) z roku 1958, který zakazuje schválení jakékoli potravinářské přídatné látky, u níž bylo prokázáno karcinogenní působení. V případě E127 byla prokázána indukce nádorů štítné žlázy u laboratorních potkanů, zejména při dlouhodobé expozici ve vyšších dávkách. Tzv. barvivo č. 3 bylo ve Spojených státech doposud povoleno k použití v potravinách, lécích a doplňcích stravy, přestože jeho použití v kosmetice bylo zakázáno již v roce 1990. V posledních letech sílil tlak ze strany vědecké komunity i spotřebitelských organizací, zejména po přijetí zákazu tohoto barviva ve státě Kalifornie v rámci tzv. California Food Safety Act (2023).
Zákaz FDA se nevztahuje na intravenózní farmaceutické přípravky obsahující erythrosin jako pomocnou látku, kde zatím nebyl přehodnocen benefit-risk profil. FDA zároveň v prohlášení uvedl, že rozhodnutí bylo učiněno po revizi dostupných toxikologických dat, komentářů veřejnosti a doporučení expertů v rámci interní komise GRAS (Generally Recognized As Safe).
Pozn: V potravinářství v rámci EU je povoleno užití E127 pouze k barvení koktejlových třešní a kompotovaných třešní srdcovek.
Zdroj: americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA)

Kukuřice a slunečnicový olej jsou nadále hlavní exportní položky
Ukrajiny
Export ukrajinských zemědělských produktů v březnu 2025 dosáhl hodnoty 2,1 miliardy USD
v objemu 5,4 milionu tun zboží. Podíl zemědělského sektoru na celkovém exportu Ukrajiny
činí 58 % a hodnotově se export ve srovnání s březnem 2024 zvýšil o 87 milionů USD. Top
5 exportních ukrajinských produktů: kukuřice – 2,4 milionů tun v hodnotě 514 milionů USD,
slunečnicový olej – 441 tisíc tun v hodnotě 503 milionů USD, pšenice –1,1 milionů tun
v hodnotě 254 milionů USD, sójové boby – 370 tisíc tun v hodnotě 150 milionů USD, drůbeží
maso – 41 tisíc tun v hodnotě 95 milionů USD
Ve srovnání s březnem 2024 došlo také k nárůstu vývozu těchto hotových produktů:
Vývoz pekařských výrobků se zvýšil o 24 % na celkovou hodnotu 29,5 milionů USD. Dále
máslo — zvýšení o 254 % na hodnotu 9,87 milionů USD a sýry – zvýšení o 32 % na hodnotu
5,3 milionů USD. Hlavními obchodními partnery jsou Turecko – export v hodnotě 270,8
milionů USD, Itálie – export v hodnotě 171,1 milionů USD, Španělsko – export v hodnotě
170,4 milionů USD, Egypt – export v hodnotě 162,4 milionů USD a Nizozemsko s hodnotou
exportu 121,6 milionů USD.
Ukrajinské čerpací stanice budou od května prodávat veškerý benzín s
přídavkem bioetanolu
S účinností od 1. května 2025 bude bioetanol přidáván do veškerého benzínu, který bude
v prodeji na ukrajinských čerpacích stanicích. Jedná se o jedno z ustanovení zákona č. 3356
o povinném používání kapalných biopaliv (biosložek). Zákon je zaměřen na implementaci
ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009
o podpoře využívání energie vyrobené z obnovitelných zdrojů z hlediska zajištění plnění
mezinárodních závazků ze strany Ukrajiny týkajících se podílu energie z obnovitelných
zdrojů na konečném objemu energie spotřebované v dopravě a plnění závazků převzatých
Ukrajinou při vstupu do Energetického společenství. Od 1/5/2025 by ukrajinská legislativa
měla být svými požadavky stejná jako evropská a podíl bioetanolu by se měl zvýšit z 5 na15
%.
Zdroj: Ministerstvo agrární politiky a potravin UA

Ekonomický růst Kyrgyzstánu v roce 2024
Ekonomika Kyrgyzstánu si v r. 2024 udržela vysoké tempo růstu, dosáhla úrovně 9 % podle předběžných údajů. Růst průmyslu se zrychlil na 5,6 % v r. 2024 ve srovnání s 4,8 % v r. 2023. Zemědělství zároveň vykázalo významné oživení, zvýšilo se o 6,3 % po růstu pouhých 0,6 % v r. 2023. Klíčovou roli hrály příznivé povětrnostní podmínky a zvýšení zemědělských výnosů. Státní investice vzrostly o 130 %.
Rovněž bylo zaznamenáno významné snížení inflace. Průměrná roční inflace klesla více než dvakrát, z 10,8 % v r. 2023 na 5 % v r. 2024. To umožnilo udržet inflaci v cílovém rozmezí Národní banky Kyrgyzské republiky (5-7 %). Snížení inflace bylo způsobeno poklesem cen surovin a stabilním směnným kurzem.
Kromě toho bylo od r. 2011 do r. 2025 v rámci leasingových projektů státem poskytnuto celkem 7 296 kusů zemědělské techniky v celkové hodnotě 19,2 mld. kyrgyzských somů (cca 200 mil. €), z toho v r. 2025 bylo poskytnuto 188 kusů techniky v hodnotě 886,2 mil. kyrgyzských somů (cca 9,2 mil. €).
Zdroj: www.stat.gov.kg

Obchodní válka mezi USA a Čínou posílila brazilský zemědělský export
Celní válka mezi USA a Čínou by mohla podpořit brazilský agrobyznys a poškodit
severoamerické zemědělské producenty, uvedl anglický list Financial Times (FT) ve zprávě zveřejněné v neděli 13. 4. 2025. Brazílie představuje pro Čínu zdroj řady produktů, především sójových bobů a hovězího masa. FT tvrdí, že Brazílie byla velkým vítězem v první obchodní válce republikána Donalda Trumpa proti Číně během jeho prvního funkčního období (2017–2021). V této druhé bitvě může brazilský agrobyznys postoupit dále.
Washington nastavil cla Číně na 145 %, zatímco Peking nastavil USA cla na 125 %. „Je to požehnání pro farmáře v Brazílii a Argentině a hodně to tomuto sektoru pomůže,“ řekl listu Financial Times Ishan Bhanu, hlavní zemědělský analytik poskytovatele komoditních datKpler. „Důsledky toho budou trvalejší než samotná opatření – v Asii si země vybudují lepší vztahy s Jižní Amerikou,“ dodal.
Vývoz brazilského hovězího masa do Číny vzrostl v prvním čtvrtletí roku 2025 přibližně
o třetinu ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Zvýšil se také čínský dovoz brazilského kuřecího masa, který v březnu meziročně vzrostl o 19 %. Silná mezinárodní poptávka zároveň podpořila ceny brazilských sójových bobů.
„Čína rychle postupuje, aby zajistila dodávky nejen sójových bobů, ale i dalších komodit,“ řekl listu Financial Times Rodrigo Alvim, mezinárodní ředitel brazilské skupiny Minas Portuário. To bude mít za následek nižší poptávku po amerických obilovinách. Vývoz zemědělských produktů z USA do Číny v lednu klesl o 54 %, což odráží cla, která snížila ziskové marže čínským zpracovatelům. Asijská země, která většinou nakupuje většinu čiroku a polovinu sójových bobů z USA, pozastavila některé dovozy a odborníci varují, že pokud nebudou cla odstraněna, dodávky by mohly do května klesnout až na nulu.
Brazílie tím získala další prostor na globálním trhu. Čína se snaží diverzifikovat dodavatele a Evropa také vnímá Brazílii jako stabilního partnera. Obchodní válka, která začala v první Trumpově éře, podnítila investice do brazilského zemědělství a snížila konkurenční výhodu USA. Od roku 2016 do roku 2023 klesl podíl USA na dovozu potravin do Číny z 20,7 % na 13,5 %, zatímco podíl Brazílie vzrostl ze 17,2 % na 25,2 %.
Navzdory logistickým překážkám může Brazílie přilákat více čínského kapitálu ke zlepšení své infrastruktury. Poptávku po brazilském rostlinném proteinu by mohla zvýšit i Evropská unie, která připravuje odvetná cla na americké zemědělské produkty, což by vyvolalo tlak na nabídku.
Brazilský export zemědělských produktů dosáhl v březnu 2025 celkem 15,64 miliardy USD, což je o 12,5 % více než ve stejném období roku 2024 (nárůst o 1,74 miliardy USD ve srovnání s 13,09 miliardami USD zaznamenanými o rok dříve). Mezi hlavní exportní produkty Brazílie vyvážené v březnu 2025 patřily sójové boby, zelená káva, čerstvé hovězí maso, buničina a čerstvé kuřecí maso. V březnu 2025 představoval zemědělský sektor 53,6 % celkového exportu Brazílie, v březnu 2024 tento podíl představoval 50,3 %. Pozitivní výsledek obchodní bilance byl z velké části způsoben 10,2% nárůstem objemu exportu a 2,1% nárůstem cenového indexu za vyvezené produkty. „Tato čísla potvrzují, že podporujeme růst zemědělství zodpovědně, udržitelně a s ohledem na nové trhy a příležitosti pro produkty s vyšší přidanou hodnotou,“ zdůraznil ministr zemědělství Carlos Fávaro.