Čína rozšiřuje dotační program pro obměnu zemědělské techniky
Čínské ministerstvo zemědělství a záležitostí venkova oznámilo, že rozšíří působnost a navýší limity svého dotačního programu pro obměnu zastaralé zemědělské techniky. Dotační program byl původně spuštěn v roce 2024 a zahrnoval devět kategorií zemědělských strojů, konkrétně traktory, secí stroje, kombajny (včetně strojů používaných pro kombinovanou sklizeň plodin, jako je obilí, bavlna, olejniny a cukr), sázeče rýže, zemědělské systémy asistovaného řízení Beidou, motorizované postřikové (práškovací) stroje, motorizované mlátičky, šrotovníky na krmiva (seno) a řezačky plev. Nově se program rozšíří také o stroje na vrhání sazenic rýže, terminály pro monitorování zemědělské půdy, drony na ochranu rostlin, sušičky obilí (sušičky), třídiče barev a mlýny na mouku. Podmínky dotačního programu nevylučují nákup techniky z dovozu, pokud splňuje čínské normy a standardy, má odpovídající certifikace a byla importována v souladu s předpisy. Nové stroje by zároveň měly být ekologičtější a efektivnější. Nastavení konkrétních parametrů podpory je v rukou provinčních vlád.
Bosna a Hercegovina očekává změny na trhu s pivem
Podle informací portálu „e-Kapija“ se pivovar v Bihaći, který je aktuálně ve většinovém vlastnictví společnosti Stanić Grupa, chystá na užší spolupráci se společností Heineken. Okamžitě po loňském nabytí většinového podílu v pivovaru začala skupina investovat do infrastruktury a produkčního procesu, což má pivovaru pomoci zvýšit výrobní standardy a získat certifikát společnosti Heineken, na jehož základě zde bude možné vyrábět některá piva z jeho portfolia. Svjetlan Stanić, majitel Stanić Group, má se společností Heineken historicky blízké vztahy, protože byl v minulosti dovozcem tohoto piva do Chorvatska a byl také zapojen do akvizičního procesu společnosti Heineken v pivovaru v chorvatském Karlovci (Karlovačka pivara). Skupina Stanić Grupa buduje v posledních letech silnou nápojovou divizi, kam kromě pivovaru v Bihaći patří také chorvatské společnosti Juicy a Maraska, které se zabývají výrobou ovocných džusů a nealkoholických nápojů, respektive alkoholických nápojů a sirupů. Předpokládá se, že spojení pivovaru Bihać s Heinekenem výrazně posílí postavení skupiny na trhu Bosny a Hercegoviny. Očekávaná reklamní kampaň na prodej piva Heineken by mohla mít dopad i na snížení prodeje ostatních značek. To by se mohlo dotknout i prodeje českého piva, kterého se do Bosny a Hercegoviny ročně vyveze za cca 5 mil. Kč. Vliv na další vývoj na pivním trhu Bosny a Hercegoviny může mít i možná změna ve vlastnické struktuře pivovaru v Banja Luce (Nektar pivo), o které se již nějakou dobu spekuluje.
Zdroj: ekapija.com
Americký program potravinové pomoci využívaný více než 41 miliony Američanů čekají změny
Americký program potravinové pomoci, známý jako Supplemental Nutrition Assistance Program (SNAP) čekají v roce 2025 změny. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhuje škrty v rozpočtu programu a omezení pro nákup nezdravých potravin prostřednictvím těchto dávek. Tyto kroky ovlivní miliony nízkopříjmových Američanů, kteří tuto podporu využívají, a očekává se, že budou mít dopad na americkou ekonomiku, zemědělce a potravinářský sektor.
Nové vedení ministerstva zemědělství Spojených států (USDA) navrhuje omezení nákupu nezdravých potravin, jako jsou sladké nápoje a cukrovinky, prostřednictvím dávek SNAP. Cílem má být podpořit zdravější stravovací návyky mezi nízkopříjmovými Američany. Tento návrh čelí překážkám – stávajícím federálním předpisům a odporu potravinářského průmyslu. Podobné snahy v minulosti neuspěly kvůli složitosti a nákladnosti implementace a lobbingu ze strany potravinářských společností. Republikáni v Kongresu zároveň navrhují snížení rozpočtu programu SNAP o 230 miliard dolarů během následujících deseti let. Tento krok by znamenal přibližně 23% snížení potravinové pomoci, což povede ke snížení průměrné denní dávky na osobu z 6,20 dolaru na 4,80 dolaru. Tento návrh je součástí širšího plánu na snížení vládních výdajů.
Program SNAP má významnou roli v ekonomice potravinářského sektoru Spojených států. Domácnosti využívající SNAP představují přibližně 13 % spotřebitelů. Podle údajů Pew Research Center z dubna 2023 využívalo program přibližně 41,9 milionu lidí ve 22,2 milionech domácností. Očekává se, že snížení rozpočtu programu povede k poklesu tržeb pro maloobchodníky, jako jsou Walmart, Kroger a Costco, které patří mezi hlavní prodejce přijímající platby prostřednictvím SNAP. Změny v programu dávek SNAP mají mít vliv také na potravinářský průmysl.
SNAP je největším z potravinových programů v USA, tvoří přibližně 68 % výdajů USDA na výživové programy. Dalšími programy jsou např. Special Supplemental Nutrition Program for Women, Infants, and Children (WIC) a National School Lunch Program (NSLP). Nejvíce beneficientů má SNAP ve státech Nové Mexiko (23 %), DC (20 %), Louisiana (20 %), Západní Virginie, Oregon.
Zdroj: Pew Research, USDA
„Užijte si to!“ Trump oznámil cla na zemědělský dovoz do USA
Americký prezident Donald Trump plánuje cla na dovoz zemědělských produktů do Spojených států od 2. dubna. Oznámil to na síti Truth Social. Podle agentury DPA nicméně není jasné, zda se cla budou vztahovat na dovoz ze všech zemí, či zda budou existovat výjimky pro některé obchodní partnery. Republikánský šéf Bílého domu od svého nástupu do úřadu oznámil sérii vysokých cel proti řadě zemí.
Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-uzijte-si-to-trump-oznamil-cla-na-veskery-zemedelsky-dovoz-do-usa-40511436?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR19z0UhGQ2KqTYuvrs13Hz0TA8khNFyHKx-i3cLHUUcRDNDR7o-3w-eHTA_aem_BQU_NXF972xv071hmyzkHw
Kanadské cukrovinky obětí obchodní války s USA
Jednou z obětí možné obchodní války mezi USA a Kanadou mohou být kanadské firmy vyrábějící cukr a cukrovinky. Podle finanční instituce Farm Credit Canada 80 % kanadské výroby cukru a cukrovinek směřuje právě do USA. Za rok 2024 se jednalo o vývoz v hodnotě 5,3 miliardy kanadských dolarů. Kanada se tak stala hlavním dodavatelem cukrovinek do Spojených států a předstihla své konkurenty jako je Mexiko a Německo. Kanada také vyváží rafinovaný cukr, přičemž USA jsou zdaleka jejím největším odběratelem. Za rok 2023 se do USA vyvezlo téměř 60 tis. tun rafinovaného cukru.
Odborníci nyní spekulují, co by případná americká cla mohla znamenat pro vzájemný obchod. Shodují se, že by došlo k výraznému poklesu vývozu kanadských cukrovinek do USA. Na tomto trhu by je nahradily produkty jiných zemí – třeba i z ČR. Kanadské firmy by se musely začít orientovat na jiné okolní trhy, kde by nabídly své produkty. Odborníci současně odhadují, že řada větších kanadských firem by začala uvažovat i o výstavbě vlastních závodů v USA.
Z pohledu kanadských firem může tato obchodní válka přinést i další komplikaci jako je zdražení některých produktů z USA. Nejčastěji by se mohlo jednat o obalové materiály nebo také suroviny (ořechy). Někteří výrobci již proto veřejně mluví o záměru diverzifikovat síť svých dodavatelů mimo USA.
Zdroj: Food in Canada magazine
Dubajský veletrh Gulfood 2025 a příležitost na Saudi Food Show 2025
Letošní již 30. ročník dubajského veletrhu Gulfood 2025 byl na jednu stranu oslavou, na druhou stranu ale i rozloučením toho, co jsme doposud znali. Největší světová výstava potravin a nápojů, se konala od 17. do 21. února 2025 naposledy v prostorách dubajského výstaviště DWTC. I letos přilákala více než 5 000 vystavovatelů z celého světa, což se v posledních letech ukázalo jako maximální kapacita celého výstaviště. I to je důvod, proč příští rok čeká všechny velké veletrhy v Dubaji změna a stěhování do nových prostor. První roky během stěhování se ale veletrhy rozdělí a budou probíhat jak na starém DWTC, tak v nových prostorách Dubai Expo. Budeme se muset nechat překvapit, jaký to bude mít na veletrhy vliv. Minimálně pozitivní bude snížení dopravy v centru Dubaje, které bylo během veletrhu neúnosné. Stejně tak ceny hotelů v jeho okolí.
Česká republika se na této prestižní akci představila již tradičně prostřednictvím národního pavilonu, který organizovalo Ministerstvo zemědělství ČR. Letošní ročník přilákal rekordní počet českých firem a poprvé překonal dvě desítky. Český pavilon letos navštívil také ministr zemědělství ČR Marek Výborný, který podpořil české vystavovatele a rozvoj obchodních příležitostí mezi Českou republikou a zeměmi Blízkého východu, Asie a Afriky. Kromě účasti na veletrhu proběhla velmi důležitá bilaterální jednání s ministryní klimatických změn a životního prostředí SAE nebo například s prezidentem dubajské obchodní komory.
Konec veletrhu neznamená pro veletržní správu Gulfood oddych, ale naopak. Hned začala pracovat na další akci v sousední Saúdské Arábii, Saudi Food Show 2025. A tam se právě podařilo vyjednat exkluzivní plochu v hlavní hale číslo 2, která je věnována jen národním pavilonům. I když na tomto veletrhu národní pavilon nebude, české firmy mají možnost na prestižní veletrh vyrazit a samozřejmě využít podporu 9H. V tomto týdnu se uvolnilo jedno místo. V případě zájmu mě co nejrychleji kontaktujte, abych vás mohl přihlásit. Veletrh Saudi Food Show probíhá v Rijádu již od 12.-15. května.
Úspěch českých vín v Japonsku
Tento týden byly v Tokiu vyhlášeny výsledky 12. ročníku mezinárodní vinařské soutěže Sakura Women Awards, jež je největší soutěžní přehlídkou vín v Asii a významně se podílí na budování vinařské kultury nejen v Japonsku. V letošním roce bylo do soutěže zapsáno 3 962 vzorků z 36 zemí světa. I díky podpoře Ministerstva zemědělství a spolupráci s Vinařským fondem bylo do tohoto klání letos přihlášeno také několik vín z České republiky, konkrétně 31 vzorků. Celkem 20 z nich bylo oceněno: 5 vín medailí Silver, 13 medailí Gold a dvě medailí Double gold. Obrovským úspěchem je dále získání jednoho titulu Diamond trophy pro mimořádná vína oceněná medailí Double gold (v letošním roce dosáhlo tohoto nejvyššího ocenění pouze 64 vín ze všech přihlášených vzorků). Vedle shora uvedených získala 4 vína zvláštní ceny v kategoriích dezertní víno, párování s japonskou kuchyní (sushi) a pro méně známé odrůdy na japonském trhu (Pálava, Bílá Frankovka).
Vzhledem k panující konkurenci v nabídce vín na japonském trhu a s ohledem na význam, jenž japonští zákazníci přikládají oficiálním či formálním oceněním a certifikátům, je tento úspěch významným krokem k posílení pozitivního obrazu českých a moravských vín v Japonsku.
Vstup Ukrajiny do EU vyvolá masové protesty
Předpoklad vstupu Ukrajiny do Evropské unie se předpokládá v roce 2030, ale integrační proces bude obtížný zejména kvůli silnému ukrajinskému zemědělskému sektoru, který evropští zemědělci považují za hrozbu pro svůj trh. Integrace ukrajinského zemědělství do EU bude předmětem citlivé diskuse. Když Španělsko a Portugalsko vstoupily do Evropské unie, francouzští a italští vinaři viděli tento krok jako katastrofu silně ohrožující jejich konkurenceschopnost. Zemědělský sektor dnes představuje 60 % ukrajinského vývozu a Ukrajina je v současné době významným celosvětovým dodavatelem zemědělských komodit. Ukrajinské zemědělství bude vždy jedním ze tří nejdůležitějších ekonomických sektorů, spolu s energetikou a obranou, které budou dominovat ukrajinské ekonomice. Když se stalo Polsko, Česká republika a Slovensko součástí EU, hlavním tématem byl volný pohyb pracovní síly, největší ohrožení cítili řidiči nákladních aut a instalatéři. I přes časté protesty EU přežila.
Ukrajina v roce 2025 nedosáhne předválečných ukazatelů zemědělské produkce
Předpokládané objemy zemědělské produkce budou v roce 2025 výrazně nižší než v roce 2021 (o cca -19,1 %), a budou také (o -2,6 %) nižší než v roce 2023. V rostlinné výrobě se očekává růst hrubé produkce (o +3,4 %) oproti roku 2024 vzhledem k rozšíření osetých ploch pro olejniny, zvýšení výnosů kukuřice a potenciálnímu zlepšení zemědělských technologií a dovozu moderní zemědělské techniky. Dle prognóz se objemy živočišné výroby ve srovnání s rokem 2024 zvýší (+1,5 %), dojde k nárůstu v sektoru drůbeže (+5,5 %) a prasat (+4,6 %) a poklesu u ostatních druhů, zejména hovězího (-12 %) a skopového (-29,3 %). Pro zemědělské producenty, stejně jako v předchozích letech, zůstává hlavním problémem nedostatek pracovní síly, především technického personálu, z důvodu mobilizace.
Zdroj: Interfax-Ukrajina, Delegace EU Kyjev
Vietnamská asociace exportéru mořských plodů (VASEP) navrhuje odstranění překážek pro vývoz krevetové drti
Vietnamese Association of Seafood Exporters and Producers (VASEP) nedávno zaslala oficiální dopis Ministerstvu zemědělství a rozvoje venkova (MARD) a Oddělení rybářství se žádostí o odstranění procedurálních překážek při vývozu surových krevet na trh EU. Podle tohoto dokumentu podniky zpracovávající mořské plody tvrdí, že všechny šarže zpracovaných produktů vyrobených ze surových krevet nejsou v současnosti způsobilé pro export do EU kvůli problémům se získáním certifikátu o těžbě surovin (S/C) a rybářského certifikátu (C/C). Dotčeným druhem je Acetes japonicus (běžně známý jako Akiami paste shrimp), což je specifický mořský živočich lovený poblíž pobřeží rybáři na malých člunech typu košových lodí. Tyto lodě, jejichž délka je menší než 15 metrů, nepodléhají povinnosti vlastnit rybářské licence ani sledovací systémy VMS (Vessel Monitoring System) a většinou kotví přímo na pláži bez potřeby aktualizace softwaru eCDT. V důsledku toho zpracované šarže krevet nesplňují požadavky na certifikaci S/C a C/C, což je činí nezpůsobilými pro export do Evropy podle současných předpisů. Mezitím produkce krevet zůstává významná v centrálních a jižních provinciích a evropští zákazníci nadále vykazují silnou poptávku po tomto produktu. Pro zvýšení hodnoty tradičního rybolovu krevet, udržení obživy rybářů a usnadnění vývozu krevet do EU vznesla VASEP tuto záležitost vůči Ministerstvu zemědělství a rozvoje venkova na několika akcích ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024. V oficiálním dopise VASEP vyzývá ministerstvo, aby této otázce přisoudilo prioritu při jednáních s Evropskou komisí (EK) a formálně požádalo o zařazení krevet na seznam uvedený v příloze I nařízení (ES) č. 1005/2008. Toto zařazení by zpracované šarže krevet vyjmulo z předpisů o IUU rybolovu (nelegální, nehlášený a neregulovaný rybolov) stanovených nařízením (ES) č. 1005/2008, a tím by se zmírnila exportní omezení.
Zdroj: https://vietnamagriculture.nongnghiep.vn/
Vietnam zvažuje sloučení zákonů a zefektivnění exportních mechanismů
Hanojská asociace pro vědu a technologie a Vietnamská asociace pro vědu a technologie nedávno předložily vládě několik písemných doporučení. Jejich návrhy zahrnují sloučení zákona o standardech a technických předpisech se zákonem o kvalitě produktů do jednotného, aktualizovaného právního rámce a zrušení požadavku na certifikaci shody. V případě, že by ke sloučení nedošlo, měly by oba zákony zavést doplňkové sankce a jasnější pokyny pro přípravu právních dokumentů specifických pro jednotlivá odvětví. Ekonomové a výzkumníci navrhují, aby se technická řešení – jako jsou čárové kódy nebo elektronické štítky – spíše doporučovala než nařizovala, a aby technická kritéria pro exportní zboží byla sladěna s požadavky dovážejících zemí.
Zdroj: https://vietnamnews.vn/
Růst objemu prodeje potravin v Británii
Podle nových údajů britského Úřadu pro národní statistiku (ONS) se objem prodejů v obchodech s potravinami v lednu 2025 v Británii zvýšil o 5,6 %, což představuje největší nárůst od března 2020. Tento nárůst přichází po několika po sobě jdoucích měsíčních meziročních poklesech. Nárůsty prodejů zaznamenaly supermarkety, specializovaní maloobchodní prodejci potravin, jako jsou například řeznictví a pekařství, i prodejci alkoholu a tabáku. Maloobchodníci naznačují, že nárůst byl pravděpodobně způsoben tím, že se více lidí v Británii stravuje doma.
Celkový objem všech maloobchodních tržeb v Británii se podle odhadů statistického úřadu zvýšil v lednu 2025 jen o 1,7 % po předchozím poklesu o 0,6 % v prosinci 2024.
Na druhou stranu je podle zástupce maloobchodní organizace British Retail Consortium obtížné předvídat vývoj v dalších měsících vzhledem k poklesu spotřebitelské důvěry v Británii a k nestabilitě na trhu práce. Také bude otázka, jak se maloobchodní prodejci dokáží vyrovnat s nárůstem nákladů a daňovými změnami zveřejněnými v podzimním rozpočtu Velké Británie v roce 2024.
Rozšíření používání zemědělských pesticidů v Brazílii a rekordní růst produkce v roce 2024
Brazílie zaznamenala mezi lednem a prosincem 2024 nárůst plochy ošetřené zemědělskými pesticidy o 9,2 % na více než 2 miliardy hektarů. Informaci odhalil průzkum, který provedla společnost Kynetec Brasil na žádost Národního svazu průmyslu přípravků na ochranu rostlin (Sindiveg). Studie poukazuje na sóju jako na hlavní plodinu odpovědnou za tento nárůst.
Celkový objem zemědělských pesticidů používaných k hubení škůdců, chorob a plevelů se v roce 2024 zvýšil o 8,5 % oproti roku 2023. Nejvíce bylo používáno herbicidů (45 %), insekticidů (23 %), fungicidů (23 %), přípravků na ošetření osiva (1 %) a dalších produktů (8 %). Zvýšilo se hlavně použití insekticidů (+17 %) a fungicidů (+15 %).
K analýze dat byla použita metrika PAT (Potential Treated Area), která zohledňuje počet aplikací a produktů používaných ke kontrole různých hrozeb pro plodiny. Ošetřená plocha je rozdělena mezi sójové boby (56 %), kukuřici (16 %), bavlnu (8 %), pastviny (5 %), cukrovou třtinu (4 %), pšenici (3 %), fazole (2 %), ovoce a zeleninu (2 %), citrusy (1 %), kávu (1 %), rýži (1 %) a další plodiny (2 %).
Navzdory růstu ošetřené plochy ale dosáhl finanční objem prodaných zemědělských pesticidů v roce 2024 celkem 18 miliard USD, což je o 10,3 % méně než v předchozím roce, kdy prodeje dosáhly 21 miliard USD.
Lídry v nákupu zemědělských pesticidů byly v roce 2024 státy Mato Grosso a Rondônia (28 %), následovaly São Paulo a Minas Gerais (18 %), Rio Grande do Sul a Santa Catarina (11 %), Paraná (10 %), Mato Grosso do Sul (8 %) a další regiony (3 %). Za růstem používání těchto produktů stojí nárůst výskytu a zamoření škůdci.
Pro sklizeň 2024/2025 se předpokládá další nárůst v oblasti ošetřené zemědělskými pesticidy s odhadovaným nárůstem o 6 %. Ošetřovaný objem by měl zůstat nad 2 miliardami hektarů s následujícím rozdělením: sójové boby (55 %), kukuřice (17 %), bavlna (8 %), pastviny (5 %), cukrová třtina (4 %), pšenice (3 %), fazole (2 %), ovoce a zelenina (2 %), káva (1 %), citrusy (1 %), rýže (1 %) a další (1 %). U porostů sóji, která je hlavní příčinou nárůstu, by měla ošetřená plocha zaznamenat nárůst o 7 %.
Mexiko čelí vodní krizi – výzva k investicím do zemědělsko-průmyslových technologií
Vodní krize v Mexiku je realitou, která ovlivňuje různá hospodářská odvětví a především zemědělství. Nedostatek vody významně ovlivnil zemědělsko-potravinářskou produkci, přičemž 63 % zavlažovaných plodin čelí extrémně vysoké úrovni rizika v důsledku nedostatku vody podle údajů Institutu světových zdrojů (WRI). Tento problém ohrožuje potravinové zabezpečení země a současně otevírá dveře inovacím a investicím do technologií, které optimalizují využití vody v zemědělsko-průmyslovém sektoru.
Příkladem této krize je případ Casa Madero, nejstaršího vinařství v Americe, které se nachází v Parras, Coahuila. V posledních letech se objem dostupné vody v regionu dramaticky snížil. V důsledku toho přišla společnost o 60 hektarů vinic a možná bude muset ještě více snížit svou obdělávanou plochu. K řešení této krize zavedla Casa Madero účinné zavlažovací technologie, meteorologické stanice a čistírnu odpadních vod. Problém však přetrvává kvůli nadměrnému využívání vodních zdrojů a nedostatku účinných předpisů.
Mezi hlavní problémy, kterým Mexiko čelí v souvislosti s vodou, patří nadměrné využívání vodonosných vrstev, odpad v zavlažovacích systémech a zastaralá vodní infrastruktura. Kromě toho by se poptávka po zavlažovací vodě mohla do roku 2050 zvýšit o 16 % (odhad WRI). V této souvislosti hrají klíčovou úlohu při zmírňování tohoto problému technologie a inovace.
Některá technologická řešení, která se již v Mexiku zavádějí, zahrnují využití umělé inteligence pro hospodaření s vodou, senzory půdní vlhkosti, automatizované zavlažovací systémy a opětovné využití vyčištěných odpadních vod. Příkladem těchto iniciativ je Monterrey, kde digitalizace vodohospodářského sektoru vedla ke snížení odpadu o 33 % díky inteligentním měřičům a regulaci tlaku v distribuční síti.
Mexiko je připraveno přijmout investice do zemědělsko-průmyslové technologie, která přispívá k efektivnímu využívání vody. Evropské společnosti specializující se na řešení optimalizace vody mají velkou příležitost na mexickém trhu, kde roste poptávka po udržitelných technologiích. Možnosti spolupráce jsou obrovské – od inovací v oblasti zavlažování až po systémy sběru a opětovného použití vody.
Investice do vodních technologií pomohou nejen řešit současnou krizi, ale také zajistí udržitelnější a odolnější zemědělské odvětví tváří v tvář změně klimatu. Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, stejně jako mezinárodní spolupráce, bude klíčem k transformaci budoucnosti vody v Mexiku.