Nová zpráva FAO potvrzuje, že maso, vejce a mléko jsou základním zdrojem živin zejména pro nejzranitelnější skupiny obyvatelstva.
Dle FAO studie „Přínos potravin živočišného původu pro zlepšení kvality výživy a vliv na zdraví“ (v AJ) by měly být výhody konzumace živočišných produktů více propagované, ale měly by se také brát v úvahu rizika a problémy spojené s chovem hospodářských zvířat, včetně jejich environmentálního dopadu. Nová zpráva, kterou vydala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), uvádí, že maso, vejce a mléko představují zásadní zdroj živin, které nelze snadno získat z potravin rostlinného původu. Tyto živiny mají zásadní význam zejména v klíčových životních fázích jako je těhotenství a
kojení, dětství, dospívání a vyšší věk. Jedná se o dosud nejkomplexnější analýzu přínosů a rizik konzumace potravin živočišného původu, která vychází z údajů více než 500 vědeckých prací a přibližně 250 politických dokumentů.
Potraviny živočišného původu poskytují řadu důležitých makroživin, jako jsou bílkoviny, tuky a sacharidy, a mikroživin, které je obtížné získat z potravin rostlinného původu v požadované kvalitě a množství. Vysoce kvalitní bílkoviny, řada esenciálních mastných kyselin, železo, vápník, zinek, selen, vitamin B12 jsou mají zásadní význam pro zdraví a vývoj organismu. Železo a vitamin A patří mezi nejčastější nedostatečné zastoupené mikroživiny v dietě dětí a těhotných žen. Podle zprávy není překvapivé, že spotřeba potravin ze suchozemských zvířat (včetně mléka, vajec a masa) se ve světě značně liší dle regionu.
Role při dosahování cílů udržitelného rozvoje (SDGs)
Pokud jsou potraviny živočišného původu konzumovány jako součást pestré stravy,
mohou pomoci při plnění výživových cílů schválených Světovou zdravotnickou organizací a cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Zároveň však odvětví živočišné výroby musí dle FAO přispět k řešení řady výzev. Patří mezi ně otázky související s životním prostředím (např. odlesňování, emise skleníkových plynů, neudržitelné využívání vody a půdy, konkurence mezi potravinami a krmivy), managementem (nadměrná pastva, špatné životní podmínky zvířat) a otázky související se zdravím zvířat (např. zoonózy, antimikrobiální rezistence).
Rizika
Pokud jde o důkazy o rizicích plynoucích z konzumace potravin živočišného původu, uvádí zpráva, že konzumace i malého množství průmyslově upraveného červeného masa může zvýšit riziko smrti a prevalenci chronických onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob a rakoviny tlustého střeva a konečníku. Oproti tomu konzumace nezpracovaného červeného masa v mírném množství (od 9 do 71 gramů denně) přináší minimální riziko co se týče výskytu chronických onemocnění. Souvislosti mezi konzumací mléka, vajec a drůbeže u zdravých dospělých osob a onemocněními, jako jsou ischemická choroba srdeční, mrtvice a hypertenze jsou podle studie neprůkazné (v případě mléka) nebo nevýznamné (v případě vajec a drůbeže).
Na nedávném prvním zasedání Podvýboru pro hospodářská zvířata Výboru pro zemědělství FAO byly vlády vyzvány, aby aktualizovaly svá národní výživová doporučení a případně zvážily, jak mohou maso, vejce a mléko přispívat ke specifickým požadavkům na výživu v průběhu lidského života.
(FAO online 04/2023, Evropská Komise online 04/2023)
Ing. Martina Nádvorníková
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe