Od globální finanční a hospodářské krize v letech 2008 a 2009 je vedle finančních výsledků hospodaření stále větší důraz kladen také na vytváření dlouhodobých hodnot začleněním problematiky společenské odpovědnosti do běžného fungování podniků, států a všech aktérů zemědělských dodavatelských řetězců. Zvyšuje se úsilí o sociální dialog, zavádějí minimální standardy, rozšiřuje se due diligence/náležitá péče, která má pokrýt i závažné problémy v lidskoprávní a environmentální oblasti a která se rychle stává významnou součástí zelené transformace. V zemědělství se bohužel realizuje 70 % dětské práce, ze zemědělství pochází 25 % emisí skleníkových plynů, 70 % zdrojů pitné vody využívá zemědělství, přes 70 % odlesňování tropických pralesů je důsledkem rozšiřování zemědělských ploch (zejm. pro produkci palmového oleje, masa, sóji, kakaa, kukuřice a kaučuku) a až 16 % deforestace a degradace lesů po celém světě je důsledkem produkce výše uvedených komodit pro trh EU. Ale i mimo evropský okruh a mimo země se závazkem Green Dealu investoři intenzivně pracují s nefinančními daty firem a zárukami náležité péče (nejen skrze doplnění doložek do smluv s dodavateli). Představují jednu z možností, jak nastavit rovné podmínky pro domácí výrobce (kteří mají často vyšší náklady) a firmy s globálními dodavatelskými řetězci (spoléhajícími se např. na výrobu mimo EU, kde nejsou dodržovány stejné pracovněprávní a environmentální standardy a kde je vyšší potřeba prověřovat dodavatele a aktivně s nimi spolupracovat). Integrita zemědělských dodavatelských řetězců a začleňování problematiky společenské odpovědnosti do fungování podniků tedy není filantropií, charitou či dobrovolnictvím, ale způsobem, jakým se investuje a vydělává; jde o preferenci prospěchu všech aktérů řetězce a dlouhodobých výhod (spolehlivější vztahy s dodavateli, vyšší odolnost v krizích) před krátkodobým investičním horizontem a hledáním okamžitých krátkodobých benefitů. Hodnocení nefinančních indikátorů a společenské odpovědnosti je tak faktorem určité předběžné míry jistoty pro krizové situace, který má s ohledem na vysokou zranitelnost potravinářského průmyslu a komplexnost zemědělských dodavatelských řetězců značný význam.

Na krizi a častější narušování trhů reagovaly i mezinárodní organizace zveřejněním souhrnů širokého spektra standardů (pro zajištění zájmů všech aktérů v řetězcích) a současně podporou mechanismů pro udržení funkčních vztahů v případě řešení zmíněných tržních výpadků (např. prostřednictvím podpory mediačních služeb). V červenci 2022 probíhala v OECD veřejná konzultace k řešení odpovědnosti v problematice odlesňování, ke které bude v roce 2023 vydán manuál. Ani EU již ke globálnímu odlesňování a degradaci půd nechce přispívat. Podle návrhu nové evropské legislativy by společnosti, které uvádějí rizikové komodity na evropský trh, měly dokládat jejich původ a zaručit (s využitím satelitního monitoringu), že jejich produkce nebude spojena s odlesňováním. Vstup tohoto nového evropského předpisu v platnost se očekává v roce 2024.

Také v ČR dochází k rozsáhlým právním změnám vedoucím k posílení ochrany hospodářských/produkčních, ale především mnoha mimoprodukčních funkcí zemědělské půdy a krajiny jako celku (přesněji se vymezují povinnosti vlastníka nebo nájemce zemědělské půdy a odpovědnost znečišťovatele zemědělské půdy, povinnosti při zajišťování ochrany půdy, zvyšují se odvody za odnětí nejkvalitnější půdy, což dopadá na investory, developery a další subjekty, např. stavební a těžařské firmy). Cílem je posílit ochranu hydrologických a odtokových poměrů v území, ale též ochranu širokého spektra dalších schopností (filtrační, akumulační, retenční, tlumící, transformační aj.) ovlivňujících výskyt živin, solí, kontaminantů, zmírňujících průběh teplotních a jiných změn v půdě nebo umožňujících látkovou přeměnu. Dosavadní právní rámec často nezajistil adekvátní ochranu uvedených funkcí, která je přitom jedním z klíčových adaptačních opatření na změnu klimatu. Současně platí, že účinnost due diligence jako čistě administrativní záležitosti motivované vnějšími tlaky dramaticky klesá, a to i při stanovení časových harmonogramů a lhůt v mezinárodních dohodách (např. široké závazky COP26 z Glasgow) a vnitrofiremních postupech.

Mgr. Radek Stránský

Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe

+420 221 812 310