Vietnam je ve spotřebě instantních nudlí na třetím místě po mnohem lidnatější Číně a Indonésii. V přepočtu na obyvatele vede dle statistik Jižní Korea a Vietnam. V roce 2020 se ve Vietnamu snědlo zhruba 7 miliard balení instantních nudlí, o 30% více než v předchozím roce. Celosvětový meziroční nárůst byl 15%. Vzhledem k tomu, že pandemie přichází do Vietnamu v plné síle teprve v polovině letošního roku, tak si troufám odhadnout, že se zde letošní spotřeba instantních nudlí minimálně zdvojnásobí. Restaurace, kavárny aj. budou většinu roku 2021 zavřené, několik měsíců bude zakázaný i komerční rozvoz jídla (v Ho Či Minově Městě např. od 9. 7. a konec je v nedohlednu).

Ve Vietnamu je více než 50 výrobců instantních nudlí, přičemž 70% podílu na trhu patří společnostem Acecook Vietnam, Masan a Asia Foods. Významný je i rostoucí export, aktuálně do více než 40 zemí světa včetně Česka.

Celosvětovou spotřebu instantních nudlí v roce 2020 jsem pro lepší představu převedl na plné 20“ kontejnery, kterých mi vyšlo 2,5 milionu. Tržby se pohybují ročně v desítkách miliard USD. A kde se fenomén instantních nudlí vůbec vzal? Bylo to v Japonsku v roce 1958. „Chikin Ramen“, první instantní nudle na světě vynalezl Ando Momofuku (1910-2007). Produkt, který je připraven ke konzumaci pouhé dvě minuty po přidání vroucí vody, se stal okamžitě senzací. Z nutričního hlediska to určitě není ideální forma stravování, ale ne každý na této planetě si může dovolit pestrou a kvalitní stravu. Teplé jídlo za 3-15 Kč (běžná maloobchodní cena instantních nudlí ve Vietnamu) je dobrá nabídka.

Ač se nám instantní nudle mohou zdát být okrajovou poživatinou, je třeba na tento trend reagovat. Spotřeba instantních nudlí totiž roste i v Česku a 70 milionů balení ročně (1 500 kontejnerů) není zanedbatelné množství. Spolu se Španělskem jsme v celosvětové spotřebě na 40. příčce.

Zpracoval Ing. Luboš MAREK, místní spolupracovník MZe ve Vietnamu, 20.8.2021