Tisková zpráva – Budoucí podoba Společné zemědělské politiky (SZP), priority Slovinska poté, co převezme od července předsednictví v Radě EU, a podpora včelařství. Tato témata projednal ve dnech 18. a 19. června ministr Miroslav Toman s ministrem zemědělství, lesnictví a potravinářství Slovinské republiky Jože Podgoršekem v Lovrenci na Pohorju ve Slovinsku.
„Slovinsko se ve druhé polovině roku ujme předsednictví v Radě Evropské unie, proto je setkání s mým slovinským kolegou Jože Podgoršekem velmi důležité. Už tři roky jednají státy Unie o tom, jak by měla vypadat budoucí Společná zemědělská politika a stále se na některých oblastech nedohodly. Vyjasnit si naše a slovinské priority je proto v tomto období klíčové,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
V současné době EU předsedá Portugalsko, je však možné, že do konce jeho mandátu se členské státy na konečné budoucí podobě SZP nedohodnou. Od 1. července bude ve vedení Evropy stát Slovinsko.
„Cením si dosavadní dobré spolupráce se Slovinskem. Doufám, že budeme spolupracovat na vysoké úrovni i nadále. Česká republika chce být Slovinsku co nejvíce nápomocná i v době jeho předsednictví,“ uvedl ministr Toman.
Jedním z témat slovinského předsednictví bude např. systém Nutriscore, tedy semafor, který má na obalech potravin uvádět zjednodušeně jejich zdravotní přínos. Podle českého i slovinského ministra by však povinné zavedení tohoto nástroje poškodilo výrobce některých tradičních potravin.
Ministři diskutovali také o evropských strategiích. ČR považuje cíle stanovené Evropskou komisí například v Zelené dohodě pro Evropu a strategii Od zemědělce ke spotřebiteli za velmi ambiciózní, postrádá však konkrétní hodnocení jejich dopadů. Je nutné, aby dohodnutá opatření byla pro členské státy proveditelná.
ČR preferuje dobrovolné pojetí definice aktivního zemědělce a rovněž jeho jednoduchou definici. To podpořil i slovinský ministr, neboť ve Slovinsku pracuje z 55 tisíc zemědělských subjektů jen zhruba 5 tisíc v zemědělství na plný úvazek. Padesát tisíc zemědělců má tuto činnost jako vedlejší, proto je nezbytné nastavit pravidla tzv. aktivního zemědělce dle specifik jednotlivých zemí.
Česká republika prosazuje dobrovolnost také v otázce zastropování zemědělských dotací, současně však chce zavést redistributivní platbu, při které malí zemědělci dostávají na první hektary výrazně vyšší platbu na úkor velkých zemědělských podniků. Jde o opatření, které bez zbytečné administrativy efektivně podpoří nejmenší farmáře.
Dalším tématem, kterému se ministři Toman a Podgoršek věnovali, bylo včelařství. Obě země patří v EU ke státům, které tuto oblast velmi podporují.
„Po vzoru Slovinska jsme před několika lety v České republice spustili projekt Medové snídaně, loni se jej zúčastnilo 271 škol s více než 18 tisíci žáky. Ve včelařství nás se Slovinskem spojuje ještě jedna zajímavost, protože v České republice je zdaleka nejrozšířenější včela kraňská, která je původem z Gorenska, hornaté severozápadní části Slovinska,“ řekl ministr Toman.
V Česku se včelařství věnuje 64 000 včelařů s přibližně 650 000 včelstvy a Ministerstvo zemědělství tento sektor dlouhodobě podporuje z evropských i národních zdrojů. Ve Slovinsku se včelaření věnuje zhruba 15 tisíc včelařů.
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství