Digitalizace rostlinolékařských a veterinárních aktivit v agroobchodu a boj proti antimikrobiální rezistenci – nové publikace OECD
Jak přesunout zemědělské a potravinářské produkty v rámci mezinárodního obchodu, aniž by došlo k náhodnému šíření invazivních škůdců nebo chorob – tuto tradiční výzvu agrárního obchodu posunula pandemie COVID-19 a související omezení pohybu do urgentnější polohy. Propad objemu přepravovaných nákladů sice v agrárním obchodu při pandemii (na rozdíl od obchodu s ostatním zbožím) nenastal, ale přesto organizace FAO vyzvala země k proaktivnímu přístupu při zajišťování kontinuity dodávek potravin. Méně časté výpadky v obchodních tocích totiž zaznamenaly ty země, jejichž administrativa a rostlinolékařský dozor na výzvy FAO reagovaly a přistoupily k vydávání elektronických certifikátů např. prostřednictvím centra ePhyto Hub. Stávající tempo využívání digitálních technologií se zrychluje a nabízí se nový prostor pro obdobná multilaterální digitální řešení též v obchodu s produkty živočišného původu. Propojení certifikačních systémů umožní minimalizovat negativní dopady protipandemických opatření na výrobce i exportéry (náklady související s dodržováním „social distancing“ či s nutností rychlých reakcí ve výrobě na okamžité karanténní požadavky, počet zadržených/zpožděných zásilek apod.). Digitalizace v oblasti SPS opatření tak představuje příležitost, jak udržet a posílit obchod a vzájemnou propojenost i při nutnosti opakovaných lockdownů a dalších restrikcí.
https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/digital-opportunities-for-sanitary-and-phytosanitary-sps-systems-and-the-trade-facilitation-effects-of-sps-electronic-certification_cbb7d0f6-en
Zoonózy jsou zdrojem 75 % nových lidských patogenů. Úzké propojení mezi chorobami lidí a zvířat spolu s dopady znečištěného životního prostředí (např. výskyt reziduí léčiv v půdě a vodě) na člověka vedly v roce 2015 k formulaci komplexního přístupu ke zdraví (One Health approach) a národních akčních plánů. Tyto plány jsou realizovány horizontálně v mnoha hospodářských sektorech a oblastech a po pěti letech jejich fungování jsou nyní vyhodnocovány. Publikace OECD představuje implementaci těchto plánů v boji s antimikrobiální rezistencí (AMR) v živočišné výrobě. Výchozí pozice při udržiatelném snižování spotřeby antibiotik v živočišné výrobě je v jednotlivých zemích různá. Data na úrovni farmy obvykle základní orientaci umožňují. Například výskyt bakterií rezistentních na antibiotika v čistírenských kalech (obvykle po úpravě končících na polích) byl již prokázán. Avšak spolehlivé a přesné údaje o spotřebě antibiotik dle jednotlivých druhů hospodářských zvířat a pro různé výrobní fáze k dispozici stále nejsou, a to v žádné z analyzovaných zemí (AU, CA, DK, IE, JP, US, BR, CN, RU). Také proto je zdůrazňován zásadní význam spolupráce mezi relevantními aktéry, význam integrace systémů dozoru a zvýšení financování boje proti AMR především v resortech zemědělství (nikoli ve sféře zdravotnictví, kde byla alokována většina z dosavadního financování). S ohledem na postavení veterinárních léčiv v českém vývozu publikaci jistě zaznamená nejen regulatorní sektor, ale bezpochyby i tuzemští výrobci a exportéři.
https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/assessing-national-action-plans-on-antimicrobial-resistance-in-animal-production_83ccac56-en
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310