Pouze 4 € ze 100 utracených za potraviny končí u farmářů: Co to znamená pro české zemědělce

24. listopadu 2025 • Převzato z rakouského zdroje |

Rostoucí ceny potravin jsou tématem napříč Evropou. Přestože spotřebitelé platí stále více, zemědělci z těchto peněz téměř nevidí spravedlivý podíl. Rakouská studie institutu WIFO (Rakouský institut pro ekonomický výzkum) ukazuje alarmující výsledky: z každých 100 eur utracených za potraviny a nápoje v Rakousku připadnou na domácí zemědělství pouze 4 eura.

Tento model je velmi podobný i situaci v Česku. Pokud chceme, aby evropské (a české) zemědělství bylo soběstačné a udržitelné, je nutné se zaměřit na lepší rozdělení hodnoty v celém potravinovém řetězci.

Jak se rozdělí 100 € utracených za potraviny?

Podobná situace platí i v ČR – domácí produkce nemá dostatečnou vyjednávací sílu.

 Proč zemědělci nevydělávají více?

• Malý podíl na konečné ceně – přidaná hodnota se „ztrácí“ v dalších článcích řetězce.

• Silná pozice obchodních řetězců – vlastní značky, realitní a finanční zisky.

• Závislost na globálních cenách komodit.

• Vysoký podíl dovozu – více než třetina peněz končí mimo zemi původu.

• Spotřeba se přesouvá do gastronomie (restaurace 13 %, hotely 4 %) – což se často nebere v úvahu při analýzách cen.

 

Struktura výdajů na potraviny

• 60 % útraty jde do maloobchodu (supermarkety)

• 40 % do restaurací a hotelů

To ukazuje, že diskuse o cenách potravin se často soustředí pouze na obchodní řetězce, ale gastronomie má rovněž zásadní roli a může zkreslovat celkový obraz.

Co doporučují experti?

„V zemědělství si můžete vydělat tak akorát, abyste vyžili,“ uvádí Sinabell.

Navrhovaná řešení:

✔ Transparentnost v celém hodnotovém řetězci – od farmy po pokladnu v supermarketu.
✔ Spravedlivé odměňování zemědělců – férové smlouvy, zkrácení dodavatelského řetězce.
✔ Podpora lokální produkce – zvýšení podílu potravin, které se vyrábějí i zpracovávají v ČR.
✔ Informované rozhodování spotřebitelů – jasné označení původu a marží.
✔ Aktivnější role státu – nastavení pravidel a kontrola obchodních praktik.

Co z toho plyne pro české zemědělce?

• Situace je srovnatelná s Rakouskem.

• Český rolník získá z konečné ceny potravin podobně nízký podíl.

• Hlavní konkurenční riziko: levný dovoz a tlak obchodních řetězců.

• Šanci mají krátké dodavatelské řetězce, přímý prodej, farmářské zpracování a lokální značení.

 

Závěrem

🔴 Pouze 4 % z ceny potravin jdou přímo k zemědělcům.
🟡 Třetina peněz končí v zahraničí.
🟢 Řešení? Větší transparentnost, lokální produkce a férové obchodní vztahy.