Zdroj: Rakouský lesnický svaz

Evropský zákon proti odlesňování (EUDR), jehož cílem je zastavit ničení tropických lesů, vstoupil v platnost už v roce 2023. Bohužel ale jeho hlavní záměr je v ohrožení – klasifikace zemí podle rizika odlesňování totiž vypadá spíš jako politická hra než reálné hodnocení faktů.

Zákon se týká produktů jako dřevo, dobytek nebo sója a vyžaduje, aby od 30. prosince 2020 při jejich výrobě nebyly ničeny žádné lesy. Podle klasifikace mají být země rozděleny do kategorií podle míry rizika odlesňování, aby se zabránilo dovozu z míst, kde se s lesy zachází nezodpovědně.

Jenže z prvních informací z Bruselu vyplývá, že nejvyšší stupeň rizika je přidělen jen několika státům – Rusku, Bělorusku, Severní Koreji a Myanmaru. Země, které skutečně pustoší tropické lesy, jako Brazílie, Indonésie nebo Malajsie, jsou prakticky „přehlíženy“.

„V Rakousku lesy rostou a jejich zásoby se zvyšují už desítky let. Biodiverzita v lesích je zdravá. A přesto nás chtějí dát na stejnou úroveň s ničiteli deštných pralesů v Brazílii, kteří jen v loňském roce zničili přes 6 000 km² pralesa – to je plocha téměř jako celý Salcbursko! To je pro nás opravdová facka do tváře,“ říká Rudolf Rosenstatter, předseda Rakouského lesnického svazu.

Nový prezident Štýrského lesnického svazu Andras Steinegger sice také zůstává překvapený, ale vidí v zákonu ještě šanci na změnu. „Německo souhlasilo s tímto systémem pouze pod podmínkou, že pro země bez odlesňování vznikne samostatná kategorie nulového rizika. To jsme už na podzim 2024 navrhli jako důležité zjednodušení a většina EU s tím souhlasila. Všechny ostatní státy by teď měly rychle následovat,“ dodává Steinegger.

Studie z Finska odhadují, že implementace zákona by mohla stát jejich ekonomiku přes 300 milionů eur. Celkově by to pro EU znamenalo náklady v řádu miliard eur, což by mohlo výrazně zatížit už tak křehkou evropskou ekonomiku. Proto Steinegger apeluje na politiky, aby zákon opravili a zajistili férové a reálné hodnocení.