Komise zahájila veřejnou konzultaci s cílem získat vstupy zainteresovaných stran týkající se Směrnice o nitrátech. Směrnice, která vznikla v devadesátých letech, má za cíl monitorovat kvalitu vod a identifikovat oblasti, které odvádějí do znečištěných vod nebo jsou ohroženy znečištěním. Tato opatření se týkají vod, které v důsledku zemědělských aktivit trpí eutrofií nebo by mohly obsahovat koncentraci dusičnanů vyšší než 50 mg/l. Členské státy jsou povinny vypracovat akční plány pro identifikované zranitelné oblasti. Navíc směrnice stanovuje limit množství hnoje obsahujícího 170 kg N/ha za rok.
Toto je jedno z důvodů, proč v některých státech EU vyrazili zemědělci stávkovat.
Nicméně, vzhledem k cíli Komise dosáhnout do roku 2030 v rámci Zelené dohody snížení ztrát živin o 50 %, je stávající směrnice považována za nedostatečnou k dosažení těchto cílů.
Nejnovější zpráva Komise o provádění směrnice o nitrátech varuje, že nitráty stále způsobují škodlivé znečištění vody v EU.
Za ČMSZP zdůrazňuje potřebu ochrany vod před znečištěním dusičnany, ale považuje za důležité, aby cíle byly realistické a minimalizovaly potenciální konflikty.
Existuje několik věcí, jež nová nitrátová směrnice upravuje oproti té stávající směrnicí o nitrátech a ovliní tyto body:
1. Rozsah nitrátových zranitelných zón (NVZ), jak je aktuálně definován ve směrnici se rozšířil.
2. Neexistuje obecná definice kvality hnoje v právních předpisech EU.
3. Neexistuje harmonizovaná výpočetní metoda pro aplikaci hnoje v členských státech.
4. Zvýší se náklady na dodržování směrnice. To v aktuální situaci moc zemědělcům nepomůže. Jak významné jsou náklady ve srovnání s přínosem?
5. Rostoucí ceny hnojiv kvůli válce na Ukrajině.
Otázkou je, zda směrnice napomáhá řešit problémy s klimatem a enviromentem nebo přidělává tím, že eliminuje využití statkového hnojiva jen přidělává další?
Pozn. k zamyšlení: pokud by statkový hnůj nebyl odpadem v legislativě ČR, napomohloby to půdě a distribuci hnoje subjektům, které nemají živočišnou výrobu
Další naší otázkou je to, zda opatření týkající se skladování statkového hnoje a jeho aplikace nebyla dostatečně účinná při snižování a předcházení znečištění vody již nyní.
Zejména v době, kdy v ČR jsme rádi za každé statkové hnojivo, které přinese benefitu půdnímu edafonu. S tím přichází další otázka – Posoudil někdo, zda tyto politiky vzájemně nekonfliktují nebo nezpůsobují nepřiměřené obtíže pro zemědělskému sektoru.
