Hodnotící studie k dopadům SZP na klimatickou změnu
Hodnoceno bylo 24 opatření SZP a jejich vztah ke zmírnění klimatických změn a adaptaci na klimatické změny. Posuzovány byly nástroje SZP, příspěvek k dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, adaptace na klimatické změny, technologické a sociální inovace, efektivita, koherence (interní i externí), a relevantnost SZP opatření k aktuálním potřebám a požadavkům životního prostředí a klimatu.
V rámci studie bylo hodnoceno deset členských států EU (HU, LT, ES, FR, IE, NL, DE, CZ, HR a RO). Studie se zaměřila na to, jak členské státy implementují horizontální nařízení SZP a nařízení spadající pod I. a II. pilíř SZP, jaké programy rozvoje venkova jsou využívány zemědělci a jak náročné na emise tyto programy jsou, či na to, jak dopadly výsledky předchozích šetření greeningových opatření. Podle studie je hlavním zdrojem zemědělských emisí živočišná výroba (zejména nakládání s hnojem) a rostlinná výroba (zejména péče o zemědělskou půdu). Zemědělství je podle studie také jedním z nejvíce citlivých sektorů na klimatickou změnu. Lesnictví je výrazně výkonnější v případě redukce emisí, než je zemědělství. Přestože cíle SZP byly hodnoceny členskými státy veskrze pozitivně, SZP podle výsledků studie neposkytuje členským státům všechny nezbytné nástroje, které by vedly zemědělce k redukci emisí. Téměř všechny nástroje SZP mohou být využívány na podporu ochrany životního prostředí a klimatu, nedostatečné propojení je ale zejména u přímých plateb na plochu. Podle zjištění k redukci emisí napomáhají zejména programy rozvoje venkova (pokles o 1,1 % v 2016), VCS platby naopak vedou k nárůstu produkce emisí (zejména metanu). Pouze dva členské státy podmiňovaly výplatu VCS plateb omezením stáda dobytka. V některých státech (CZ, HU, LT, HR, IE) bylo zjištěno, že jsou velké podíly podpor ze SZP vypláceny farmám, které jsou charakteristické vysokou intenzitou výroby.
Doporučení plynoucí ze závěrů studie: členské státy by měly v rámci nové SZP prokázat, jakým způsobem hodlají snížit emise skleníkových plynů a přispívat tak k plnění EU cílů; členské státy by měly prokázat, že výplata VCS podpor pro živočišnou výrobu nevede k nárůstu produkce skleníkových plynů; EU by měla členským státům poskytnout vodítka k tomu, jaké nástroje ze SZP je možné využít a jak pro snížení emisí skleníkových plynů; podpora poradenských služeb poskytovaných zemědělcům; ANC platby by měly být vyloučeny z alokace 30 % pro AEKO opatření v rámci II. pilíře; v rámci rozpočtu SZP by měly být stanoveny minimální částky, které budou alokovány na podporu ochrany životního prostředí a klimatu.