Poprvé v historii SZP Komise navrhuje mít jeden dokument, jeden strategický plán, který bude zahrnovat oba pilíře SZP současně. Každý členský stát bude oprávněn předložit jeden Národní strategický plán pro SZP (regionální plány musí být v souladu s jedním národním). Strategické plány budou zahrnovat přímé platby (aktuálně 26 různých programů), programy rozvoje venkova (aktuálně 118) a sektorové strategie (aktuálně 65), výsledkem bude 1 strategický plán / 1 členský stát, tedy 27 strategických plánů. Strategický plán bude rozdělen na 8 kapitol:

Hlavní strategické prohlášení – základ strategických plánů, mělo by se opírat o tři hlavní cíle SZP, mělo by řešit, jak bude dosaženo zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro konečné příjemce dotací ze SZP.
Posouzení potřeb a strategie pro intervence – bude vypracováváno pro každý ze specifických cílů SZP (celkem 9), bude obsahovat shrnutí analýzy SWOT, dále identifikaci a prioritizaci potřeb, výběr intervencí a stanovení jednotlivých sub-cílů směřujících ke splnění hlavních cílů. Do této kapitoly bude spadat i alokace finančních prostředků a jejich obhajoba ze strany členských států.
Konzistentnost strategie – přehled intervencí, přehled plnění podmíněnosti, komplementarita mezi podmíněností a intervencemi, přehled kroků k plnění dlouhodobých národních cílů
Elementy společné několika intervencím – představení definic a minimálních požadavků (zemědělská činnost, zemědělská plocha, způsobilé hektary, atp.) + podmíněnost – popis & seznam praktik. Do této kapitoly budou spadat i prvky vztahující se k přímým platbám, tedy hodnota (výše) platebních nároků, fungování rezervy, a redukce přímých plateb.
Popis intervencí – popis bude uveden pro každou intervenci, která bude zahrnuta do strategických plánů. Popis bude zahrnovat financování, typ intervence, územní působnost, související specifické cíle, indikátory výsledku a způsobilé příjemce podpor.
Cíle a finanční plány – indikátory výsledku by v této podkapitole měly být rozebrány po jednotlivých meznících. Zde by měly být obsaženy i alokace členských států pro jednotlivé pilíře, a to včetně případných přesunů.
Systémy řízení – identifikace zodpovědných a kontrolních orgánů, popis struktury monitoringu a reportingu.
Modernizace a zjednodušení – strategie pro digitalizaci, popis poradenského servisu, popis celkového organizačního nastavení AKISu.
& přílohy – Ex ante hodnocení Strategického envi posouzení, konzultace s relevantními partnery (NGOs), dodatečné národní financování, SWOT analýza.

KOMISE ŘEKLA, ŽE EKO-schémata budou spadat pod první pilíř, budou povinná pro členské státy, nicméně zemědělci by se mohli rozhodnout dobrovolně, zda eko-echémata budou využívat, nebo ne.

Komise má v plánu odlišovat mezi podmíněností, eko-schématy a AEKO opatřeními v II. pilíři – ty se nemají překrývat, aby nedocházelo k dvojí výplatě podpor na jedno opatření.