Legislativní návrhy Víceletého finančního rámce (VFR)v kontextu SZP
Komise prezentovala legislativní návrhy VFR v kontextu SZP. Pro SZP po roce 2020 v návrzích vyčleněno 365 miliard EUR. Zástupci Komise upozornili, že hlavními výzvami, se kterými se budoucí VFR musí vypořádat, je migrace a Vystoupení Velké Británie z Evropské Unie. Brexit způsobí, že v rozpočtu EU bude scházet 12 miliard EUR. Z toho důvodu Komise navrhla pokles rozpočtu pro SZP – v současné době SZP tvoří 37,6 % EU rozpočtu, v období po roce 2020 bude tvořit 28,5 % EU rozpočtu. Pro jednotlivé pilíře Komise navrhuje následující rozpočet:
286,2 miliardy pro I. pilíř SZP
Přímé platby by měly být redukovány o 3,9 %. Komise navrhuje externí konvergenci pro platby na hektar v členských státech EU – pro státy, které jsou pod úrovní 90 % průměru EU. Česká republika je těsně nad úrovní 90 %, v rámci návrhu externí konvergence by tedy ČR měla doplácet na zbývajících 11 členských států, které jsou pod úrovní 90 % průměru (ČR je 12.).
78.811 milionu EUR pro II. pilíř
Většina rozpočtu bude určena přímo členským státům, 0,25 % rozpočtu bude určeno na technickou pomoc. Komise navrhuje posílit možnost spolufinancování II. pilíře, aby navrhovaný pokles (okolo 15,3 % oproti současnému rozpočtu) byl kompenzován, a celková částka poskytovaná do II. pilíře tak byla i po roce 2020 téměř nezměněna. Komise navíc navrhuje umožnit přesun až 15 % prostředků vyčleněních pro I. pilíř do II. pilíře.
Případné změny v legislativních návrzích v rukou Evropského Parlamentu a Rady. Hlasování v Radě EU o rozpočtu EU musí být jednohlasné, což může zkomplikovat přijetí a následnou implementaci legislativy.
Komise posuzovala, jak by bylo možno nejlépe podpořit malé a střední zemědělské podniky. Podle výsledků EK by bylo nejlepších výsledků dosaženo skrze zastropování přímých plateb vyplácených na rozlohu zemědělského podniku, přičemž ovšem musí být brána v potaz zaměstnanost ve velkých podnicích. Komise se současně zaměřila na dobrovolné platby vázané na produkci (VCS), které podle EK vedou k neférovým podmínkám hospodářské soutěže v EU. VCS platby by proto podle Komise měly být redukovány. Komise uznala obtížnost hospodaření v ANC oblastech, proto by podle Komise žádné z navrhovaného krácení nemělo mít dopad na ANC podporu.
Koncentrace finanční podpory ze strany EU je podle Komise úzce spojena s koncentrací zemědělské půdy v rukou velkých zemědělských podniků. Nejlepší možností, jak toto změnit, je podle Komise kombinace dvou možností – možnosti 3b (redistributivní platby) a možnosti 5 (zastropování). K tomu EK uvedla graf zobrazující podíl přímých plateb, které putují 20 % největších příjemcům ze SZP, a 20 % největším zemědělským podnikům z hlediska rozlohy
Zastropování: Podle Komise zastropování povede k řešení problémů spojených s kritikou distribuce podpor ze SZP velkým a malým zemědělským podnikům. Komise posuzovala několik možných podob zastropování:
Zastropování na zemědělský podnik: to podle EK postihne velké zemědělské podniky, které ale zaměstnávají významné procento pracovníků v zemědělském sektoru (proto EK navrhuje odečtení nákladů na zaměstnance). Zastropování na zemědělský podnik dopadne zejména na podniky ve střední Evropě, kde jsou příjmy nižší, než v jiných částech EU. Podle Komise vhodný typ zastropování pro splnění cíle uspořit finanční prostředky.
Zastropování na hektar: tento typ zastropování by dopadl zejména na zemědělské podniky na jihu Evropy, které jsou charakteristické spíše nízkými příjmy na zemědělský podnik jako celek, ale vysokými platbami na jeden hektar. To by postihlo zejména pěstitele oliv, intenzivní živočišnou produkci a produkci citlivých komodit. Podle Komise nevhodný typ zastropování pro splnění cíle uspořit finanční prostředky.
Dodáváme, že v kontextu toho, co prosazuje zejména Agrární komora a Zemědělský svaz, může dojít i k tomu, že pokud budou mzdy kompenzovány z jiných fondů , což není vyloučeno (např. z ESF), paradoxně lépe na tom mohou být členské státy jako je Dánsko, Švédsko, Irsko, Francie, Německo, Rakousko atd. Zatím, dle našich zdrojů , není jasné, jak bude kompenzace uplatňována.
Tabulka průměrných mezd v Evropské unii
Zdroj: https://www.reinisfischer.com/average-salary-european-union-2018
| Rank | Country | Gross | Net | TAX | NET | % |
| 1 | Denmark | €5,191.00 | €3,270.00 | 37.01% | €3,095.00 | 5.35% |
| 2 | Luxembourg | €4,412.00 | €3,159.00 | 28.40% | €3,009.00 | 4.75% |
| 3 | Sweden | €3,340.00 | €2,570.00 | 23.05% | €2,465.00 | 4.09% |
| 4 | Finland | €3,380.00 | €2,509.00 | 25.77% | €2,509.00 | 0.00% |
| 5 | Ireland | €3,133.00 | €2,479.00 | 20.87% | €2,464.00 | 0.61% |
| 6 | Austria | €3,632.00 | €2,324.00 | 36.01% | €2,009.00 | 13.55% |
| 7 | Germany | €3,703.00 | €2,270.00 | 38.70% | €2,270.00 | 0.00% |
| 8 | France | €2,957.00 | €2,225.00 | 24.75% | €2,157.00 | 3.06% |
| 9 | Netherlands | €2,855.00 | €2,155.00 | 24.52% | €2,263.00 | -5.01% |
| 10 | United Kingdom | €2,498.00 | €1,990.00 | 20.34% | €2,102.00 | -5.63% |
| 11 | Belgium | €3,401.00 | €1,920.00 | 43.55% | €2,091.00 | -8.91% |
| 12 | Italy | €2,534.00 | €1,758.00 | 30.62% | €1,762.00 | -0.23% |
| 13 | Spain | €2,189.00 | €1,749.00 | 20.10% | €1,718.00 | 1.77% |
| 14 | Cyprus | €1,779.00 | €1,658.00 | 6.80% | €1,658.00 | 0.00% |