Zpráva zveřejněná Mario Draghim v Bruselu dne 9. září „ Budoucnost Evropy“.konkurenceschopnost“ ( (The Future of European Competitiveness): varuje Evropskou unii, že čelí trvalému pomalému hospodářskému růstu, který by mohl skončit ohrožením prosperity a sociálního blahobytu Evropanů.

Strategie pro evropskou konkurenceschopnost

investice ve výši 800 miliard eur ročně by měla dostat EU z „propasti“ nízké produktivity a slabého růstu.

Cíle:
1. Zvýšení produktivity prostřednictvím inovací:
– Evropa musí překonat mezeru v inovacích ve srovnání s USA a Čínou. Inovace jsou zásadní pro udržení konkurenceschopnosti v pokročilých technologiích a pro dosažení udržitelného růstu.

2. Dekarbonizace a konkurenceschopnost:
– Evropa potřebuje propojit plány na dekarbonizaci s ekonomickými příležitostmi a zároveň zajistit, že snižování emisí nebude v konfliktu s hospodářským růstem a konkurenceschopností.

3. Zvýšení bezpečnosti a snížení závislostí:
– Evropa musí snížit své závislosti na klíčových materiálech a technologiích, zejména z Číny, a posílit vlastní průmyslovou kapacitu v oblasti obrany.

Nástroje potřebné pro dosažení cílů:
1. Inovace a technologický vývoj:
– Zvýšit investice do výzkumu a vývoje (R&D).
– Podpora startupů a technologií s vysokou přidanou hodnotou, např. umělé inteligence.

2. Investice do dekarbonizace:
– Podporovat čisté technologie a přechod na obnovitelné zdroje energie.
– Vytvářet politiku podporující jak udržitelný rozvoj, tak i snížení nákladů na energie.

3. Průmyslová politika a strategické investice:
– Vytvářet pobídky pro strategické sektory, jako je obrana a energetika.
– Posilování vnitřního trhu EU pro lepší integraci a efektivitu.

Kroky k dosažení cílů:
1. Zjednodušení regulace:
– Snížit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky (SMEs), které jsou klíčovými inovátory v Evropě.

2. Spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje:
– Společné evropské projekty pro klíčové technologie, jako jsou obnovitelné zdroje energie a umělá inteligence.

3. Zajištění bezpečnosti:
– Vytváření zásob klíčových surovin a diverzifikace zdrojů, například pro vzácné zeminy.
– Posílení evropské obranné kapacity prostřednictvím společných programů v oblasti výzkumu a výroby.

Negativní dopady pro podnikatele a občany:
1. Zvyšující se náklady na dekarbonizaci:
– Investice do čistých technologií mohou zvyšovat krátkodobé náklady pro průmysl i domácnosti, zejména v energeticky náročných odvětvích.

2. Vysoká regulační zátěž:
– Přestože se strategie snaží o zjednodušení regulace, současná situace je pro mnohé podnikatele složitá, což zpomaluje inovace a růst.

3. Rizika spojená s technologickými změnami:
– Rychlá digitalizace a využití umělé inteligence může znamenat ztrátu pracovních míst pro méně kvalifikované pracovníky, což může zvýšit nerovnosti, pokud nebude odpovídající vzdělávání a rekvalifikace.

„Evropa vyniká v sektorech středních technologií, jako je výroba dopravních prostředků, zemědělství, velkoobchod a maloobchod.“ Tato citace poukazuje na to, že zatímco EU zastává v některých high-tech sektorech, zemědělství patří mezi oblast, kde EU exceluje…

Dokument se konkrétně věnuje zemědělství ve vztahu k produktivitě a jeho úloze v evropské konkurenceschopnosti, především ve středně technologických sektorech. Význam zemědělství je zmiňován v kontextu srovnání s USA, kde EU má silnou pozici v zemědělské výrobě a dalších sektorech, které do značné míry zaostávají v oblasti inovací a technologického pokroku.

1. Produktivita v zemědělství*
– Evropa má relativně vysokou produktivitu v zemědělském sektoru ve srovnání s USA. I přesto je nutné posílit inovace a zvýšit efektivitu výroby, aby EU zůstala konkurenceschopná.

2. Zemědělství v kontextu inovací:
– Evropa zaostává v sektorech, které jsou hnacími silami inovací, jako je informační technologie (ICT), zatímco její síla spočívá spíše ve středně technologických sektorech, včetně zemědělství

3. Úloha dekarbonizace
– Dekarbonizace hraje v budoucnosti zemědělství důležitou roli. Přechod na udržitelné zemědělské praktiky bude důležitý jak pro ochranu životního prostředí, tak i pro dlouhodobou konkurenceschopnost evropského zemědělství.

4. Potravinová bezpečnost
– Strategie zdůrazňuje důležitost zajištění potravinové bezpečnosti a omezení závislosti na dovozu, zejména s ohledem na potenciální geopolitické rizika a hrozby pro dodavatelské řetězce.

Negativní dopady dekarbonizace nebo nových technologií mohou zahrnovat zvýšení nákladů pro farmáře, což by mohlo ovlivnit jejich konkurenceschopnost na globálním trhu.