ČSCHMS: Jednání s MZe ohledně hovězího masa

Jedním z nejpalčivějších problémů chovu masného skotu z hlediska ekonomiky je velká závislost odvětví na vývozu zástavového skotu. Loňský snížený zájem zahraničních kupců ukázal v plné nahotě, že je nutné více se soustředit i na jiné modely prodejů a to zejména ve formě exportu zpracovaného hovězího masa, což úzce souvisí i s výkrmem zvířat. Za tímto účelem náš svaz inicioval společně se všemi hlavními zemědělskými nevládními organizacemi odeslání dopisu vrcholným představitelům ministerstva zemědělství (dopis ke stažení zde), ve kterém MZe požádal o společný a koncepční přístup v této věci a současně nastínil možnosti řešení. V odpovědi, která nám před několika dny přišla, se však k našim námětům staví poměrně rezervovaně.

Na jednu z našich připomínek, že je třeba soustředit se na proexportní politiku zaměřenou na vývoz zpracovaného hovězího masa na perspektivní trhy (zejména asijské státy), k čemuž je však nutné dojednání mezinárodních dohod s těmito zeměmi, nám bylo sděleno, že k tomu se státní správa uchyluje až v okamžiku, kdy eviduje ze strany českých zpracovatelských podniků konkrétní zájem. Máme za to, že nedošlo zcela k porozumění této naší připomínky a že postup, jakým se to v současné době řeší, je špatný, protože zpracovatelé nejsou k hledání nových trhů a odbytišť pro své produkty aktuálně nijak zvlášť motivování, neboť mají ekonomiku provozů postavenu na jiných základech. Z naší strany bylo myšleno vyjednat s cílovými vybranými zeměmi podmínky, za jakých je možné do jejich země maso dodávat a tím v případě poptávky možnost rychle reagovat s nabídkou. Je totiž nereálné dohodnout případný obchod s masem, pokud nejsou schváleny veterinární podmínky takového vývozu. Certifikace od cílové země trvá v průměru 18-24 měsíců a než skutečně proběhne, je případný dohodnutý obchod dávno ztracen. Z tohoto požadavku proto nehodláme ustoupit a budeme i nadále MZe a SVS přesvědčovat, že tímto přístupem se nikdy nebudeme posouvat dostatečně rychle a transparentně.

Obdobě odmítavě se MZe vyjádřilo k našemu opakovanému návrhu na to, aby došlo k úpravě české legislativy týkající se označování hovězího masa, která by dala preference na jednoznačně dohledatelné maso označené ušním číslem zvířete a plemennou příslušností. Tento požadavek jsme poprvé řešili s jiným odborem ministerstva už v první polovině loňského roku (psali jsme zde), bohužel však rovněž bez úspěchu. Podobná odpověď přišla i nyní. Podle názoru MZe není evidentní, že by tento opakovaný požadavek byl efektivní podporou odbytu tuzemské produkce hovězího masa u českých spotřebitelů. V odpovědi MZe přímo uvádí, citujeme: „Je otázkou, zda by právě tento další administrativní požadavek nebyl spíše kontraproduktivní. A to z důvodu, že se v České republice nechová a neporáží skot pouze masných plemen skotu a pouze kulinářsky nejkvalitnějších kategorií zvířat, ale ve značné míře se u nás poráží skot kombinovaných či dojených plemen a ve všech chovatelských kategoriích skotu.“ Opět nutno na tuto formulaci reagovat, že náš návrh není nic proti něčemu a rozhodně ne proti porážce jiných, než masných plemen. Toho, že u nás převažuje prodej masa z jiných, než masných plemen, jsme si samozřejmě dobře vědomi, ale názor MZe rozhodně nesdílíme, neboť máme za to, že spotřebitel má plné právo dozvědět se všechny dostupné informace o nabízeném produktu a je už pouze na něm, zda při nákupu dá přednost kvalitnímu českému hovězímu z některého z masných plemen (a jejich kříženců) či zda upřednostní levnější maso z brakované dojené krávy.

S ohledem na nemožnost osobního setkání, byla k této otázce minulou středu svolána videokonference za širší účasti dalších nevládních organizací a to nejenom signatářů zmíněného dopisu. Výsledkem jednání je, že ministerstvo bude iniciovat společné setkání zástupců zemědělských a chovatelských organizací s představiteli zpracovatelů, případně i obchodních společností, abychom se snažili vzájemně lépe pochopit naše představy a možnosti a ty se pokusili dát do co největšího souladu tak, aby z toho prosperovala pokud možno celá výrobní vertikála včetně českých spotřebitelů.