Nový výzkum: emise metanu z hospodářských zvířat nemají žádný prokazatelný vliv na klima

07.12.2018,  Kamil Malát

 

Agrobiolog a vědecký výzkumník Dr. Albrecht Glatzle, autor více než 100 vědeckých prací a dvou učebnic, publikoval nový výzkum, který ukazuje, že emise metanu z chovu hospodářských zvířat nemají žádný prokazatelný vliv na klima Země. Neexistují podle něj pro to žádné vědecké důkazy. Ve svém výzkumu uvádí, že hospodářská zvířata nepředstavují riziko pro klima a že oteplovací potenciál antropogenních emisí skleníkových plynů (GHG) je zveličován. Uvedl to ve své studii nazvané Domestic Livestock and Its Alleged Role in Climate Change, která je ke stažení zde (pdf soubor v AJ). Hlavní závěry z jeho výzkumu shrnuje následující článek.

Domácí hospodářská zvířata a její údajná úloha při změně klimatu

„Hlavním závěrem našeho výzkumu je, že není třeba spojovat antropogenní emise skleníkových plynů (GHG), a to ještě méně u emisí pocházejících z chovu hospodářských zvířat, s klimatickými změnami. Klima se vždy měnilo a dokonce i současné oteplování je pravděpodobně způsobeno přírodními faktory.

Potenciál oteplování antropogenními emisemi skleníkových plynů je nadhodnocován a příznivé dopady emisí CO2 vyprodukované člověkem pro přírodu, zemědělství a globální bezpečnosti potravin jsou ze strany IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu) a dalších agentur OSN (Organizace spojených národů) systematicky potlačovány, ignorovány, či přinejmenším bagatelizovány.

Kromě toho uvádíme důležité metodologické nedostatky v pokynech a metodikách IPCC a FAO (Organizace pro potravinářský zemědělský průmysl) týkající se kvantifikace člověkem vyprodukovaných emisí skleníkových plynů CO2 z agro-ekosystémů. Zatím se však tyto fatální chyby neúprosně šíří prostřednictvím vědecké literatury.

A konečně, nedokázali jsme najít jednoznačné pojítko spojující chov hospodářských zvířat s fenoménem globálního oteplování ani v geografickém rozložení metanu, ani v historickém vývoji jeho průměrné atmosférické koncentrace.“


Emise metanu z hospodářských zvířat mají zanedbatelný význam (zdroj obrázku: Glatzle, 2018)

Klíčové body studie

1. Aby se odhalila ta část emisí, na jejichž vzniku se skutečně podílí člověk a jím řízené ekosystémy, je třeba odečíst základní emise příslušných ekosystémů nebo množství emisí produkované těmito ekosystémy před změnami klimatu a ty odečíst od současného stavu (viz obrázek 4 studie). Vynechání této korekce vede k systematickému nadhodnocování emisí skleníkových plynů (produkce CO2) pocházejících ze zemědělství. Vědecké publikace obecně tuto skutečnost neberou v úvahu, protože emise CH4 a N2O vyprodukované v zemědělství jsou přisuzovány ze 100 % jako dodatečný antropogenní zdroj skleníkových plynů, podobně jako oxid uhličitý vzniklý spalováním fosilních paliv. Vzhledem k tomu, že byly pro konečnou referenci použity zmíněné pokyny IPCC z roku 2007, šíří se bohužel tento závažný metodologický nedostatek prostřednictvím vědecké literatury.

2. Polní hnojiště koncentrují dusík obdobně jako tlející rostlinné zbytky. Nichols a kol. nenalezli žádné významné rozdíly mezi emisními faktory z hnojišť a zbytky z pastvin, což znamená, že stejné množství oxidu dusného je vypuštěno bez ohledu na to, zda rostlina prochází střevem hospodářských zvířat či nikoliv. Avšak IPCC a FAO chybně přisuzují veškerou produkci oxidu dusného N2O hnoji, tedy chovu hospodářských zvířat, a tudíž vlivu člověka a neberou v potaz množství, které by se z rostlin uvolnilo i bez přičinění přežvýkavců.

3. Mezi roky 1990 a 2005 vzrostl celosvětově počet skotu o více než 100 milionů kusů (podle statistik FAO). Během této doby se atmosférická koncentrace metanu zcela stabilizovala. Tato empirická pozorování ukazují, že hospodářská zvířata nejsou významným hráčem v globální produkci metanu (Glatzle, 2014). Toto zjištění potvrdil Schwietzke a kol., který dosvědčuje, že emise metanu z průmyslu fosilních paliv a přírodního geologického průsaku byly o 60 až 110 % vyšší, než se dříve myslelo.

4. Při pohledu na globální distribuci průměrných koncentrací metanu měřených ENVISATem (pomocí satelitních snímků) (Schneising a kol., 2009) a zeměpisné rozložení hustoty chovaných hospodářských zvířat, v daném pořadí (Steinfeld et al., 2006), nebyl nalezen statisticky významný vztah mezi oběma sledováními (Glatzle, 2014).

5. Přestože se nejnovější odhady ročních globálních emisí metanu pocházejících od hospodářských zvířat zvýšily o 11 % oproti předchozím odhadům (Wolf et al., 2017), stále ještě nelze přisuzovat chovu zvířat zásadní podíl při posuzování koncentrací metanu v celosvětovém měřítku (viz obr. 6).

6. Myšlenka významného přispění chovu dobytka k celosvětové koncentraci metanu v ovzduší se opírá o teoretické výpočty prováděné v opačném sledu, než by bylo správné (začíná se od zvířete a ne od ekosystému jako takového). I v nedávných studiích, např. Mapfumo et al., 2018, se měří pouze množství emisí na jedno zvíře a vynásobí se počtem zvířat. Ekosystémové interakce a základní linie v čase a prostoru jsou obecně ignorovány (Glatzle, 2014). Ačkoli řada publikací, jako je vynikající zpráva FCRN (Potravinová klimatická výzkumná síť 2017), se do značné míry zabývají ekosystémovými potenciály sekvestrace a přírodními zdroji skleníkových plynů, nezohledňují výchozí emise z příslušných přirozených ekosystémů při posuzování umělých emisí skleníkových plynů jiných než CO2 z řízených ekosystémů. To přináší systematické nadhodnocování potenciálu oteplování, zvláště když předpokládáme značnou klimatickou citlivost na emise skleníkových plynů.

7. Nenalezli jsme vliv hospodářských zvířat ani v geografickém rozložení metanu, ani v historickém vývoji atmosférické koncentrace metanu. Přesto ve vědě, politice a médiích je dopad antropogenních emisí skleníkových plynů na klimatické podmínky systematicky nadhodnocován. Emise skleníkových plynů vyprodukované chovem hospodářských zvířat byly většinou interpretovány izolovaně od vazby na jejich ekosystémové souvislosti a ignorovaly jejich zanedbatelný význam v globální rovnováze. Neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že hospodářská zvířata mohou představovat riziko pro klima Země.

8. Dokonce sloupek LA Chefs (Zwick, 2018), přestože předpokládá významný vliv metanu na globální oteplování, dospěl k závěru: „Vložíme-li vliv metanu do širšího než redukčního kontextu, měli bychom všichni přestat obviňovat skot z vlivu na změnu klimatu.“

zdroj: climatechangedispatch.com
překlad: Kamil Malát