Směrnice o minimální mzdě: poslanecké plénum EU schválilo mandát k vyjednávání
V ten samý týden (úterý) proběhlo další hlasování: Europoslanci přijali v úterý novou podobu společné zemědělské politiky EU (SZP). Členské státy se musí postarat o to, aby na životní prostředí a klima bylo vyčleněno nejméně 35 procent rozpočtu na rozvoj venkova a 25 procent přímých plateb. Nicméně, mi se chceme věnovat zejména tématu minimální mzdy.
Poslancům se podařilo dosáhnout toho, že nejméně 10 procent přímých plateb bude podporovat malé a střední zemědělské podniky a nejméně tři procenta rozpočtu SZP bude určeno mladým zemědělcům. Prosadili také trvalou krizovou rezervu s ročním rozpočtem 450 milionů eur (v běžných cenách), která bude zemědělcům pomáhat v případě nestability cen či trhu.
Evropský parlament respektive jeho poslanci přijali během svého dnešního plenárního zasedání svou pozici pro vyjednávání s Radou ohledně směrnice týkající se férových a adekvátních minimálních mezd v EU.
Cílem je zajistit minimální úroveň ochrany mezd v každém členském státě, jednání mohou jednání začít jakmile se členské státy dohodnou na svém vlastním mandátu k vyjednávání.
Směrnice stanovuje minimální požadavky pro mzdy zaměstanců v EU, aby se zajistilo, že příjem pracujících lidí jim zajistí důstojnou životní úroveň. Mzda se může stanovit buď zákonnou minimální mzdou nebo prostřednictvím kolektivního vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Parlament přitom požaduje, aby se právě kolektivní vyjednávání podporovalo v zemích, kde se tímto způsobem stanovuje minimální mzda u méně než 80 % zaměstnanců.
Jedním z polemizovaných návrhů a následných domněnek účastníků debat bylo i to, že právě před tím, než kohokoliv zaměstnavatel bude chtít zaměstnat, tak kandidáta (např. rodné číslo) podnikatel zašle na odborový svaz, který vyhotoví (nejspíše po uhrazení nákladů s tím spjatých) pracovní smlouvu. Toto je však jedna z diskutovaných variant.
Zda evropská minimální mzda pomůže právě podnikatelům v ČR nebo spíše západním zemím je otázka, kterou by měli zodpovědět odborníci a politici. Pokud bychom měli postupovat dle návrhu evropské směrnice( Zdroj: EP):
„Při posuzování přiměřenosti minimální mzdy vůči hladině hrubých mezd může být vodítkem mezinárodně uznávaná úroveň ve výši 60 % mediánu hrubé mzdy a 50 % průměrné hrubé mzdy. „
Tak ve 2. čtvrtletí 2021 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 38 275 Kč. Medián mezd (32 408 Kč).
(ZDROJ: Český statistický úřad)
Průměrná mzda v 1. čtvrtletí letošního roku v Česku činila 35 285 korun. Medián byl letos v prvním čtvrtletí 29 867 korun.
Opatření má bránit chudobě lidí, kteří pracují.
Další krok k vyjednávání v rámci Rady a tedy i zajištění pozice Rady k tomuto tématu je také na světě.
Jejich stanovisko nepočítá se zavedením jednotné úrovně minimální mzdy napříč členskými státy budou moci dále kolektivně vyjednávat
Státy EU, které nemají doposud zakotvenu minimální mzdu zákonem: Rakousko, Kypr, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko.
Ministři shodli na tom, že by země měly podporovat posilování schopnosti sociálních partnerů zapojit se do kolektivního vyjednávání. Je-li rozsah kolektivního vyjednávání nižší než 70 %, měly by rovněž vypracovat akční plán na podporu kolektivního vyjednávání.
Dohodnuté znění rovněž předpokládá, že by členské státy měly rozsah a přiměřenost minimálních mezd sledovat. Kromě toho se od nich bude požadovat, aby každé dva roky podávaly Komisi zprávu o míře kolektivního vyjednávání, výši zákonných minimálních mezd a podílu pracovníků, na které se vztahují. Členské státy s výhradně kolektivními smlouvami podají zprávu o nejnižších mzdových sazbách stanovených v kolektivních smlouvách a o mzdách osob, na něž se kolektivní smlouvy nevztahují. Komise bude provádět analýzu těchto údajů a podávat zprávy Radě a Evropskému parlamentu.