Můžete se nám v krátkosti představit?

Od počátku své vodohospodářské praxe, od roku 2007, se zabývám převážně přirozenými přírodními způsoby nakládání s vodou kolem nás. Podílím se na inovativních aplikacích vegetačních čistíren odpadních vod a jejich využití na pestrou škálu použitých vod ze zemědělství, průmyslu, obytných budov i znečištěných povrchových a podzemních vod. Jde mi hlavně o komplexní řešení problematiky a tedy minimalizaci znečištění zdrojové vody.

Pokud začneme s vodou již na počátku zacházet ohleduplně, tak si všichni ulehčíme mnoho práce i dalších prostředků. Hlavně po sobě zatím stále neumíme uklízet, i kdybychom chtěli napravit vše, a tak je trochu přemýšlení na počátku každého procesu, naší nejjednodušší ochranou před námi samými.

Setkáváme se s prohlášeními v tisku o tom, jak je potřeba zadržovat půdu v krajině, chránit kvalitu vody a samozřejmě snižovat množství odpadů. Z Vašeho pohledu/zkušenosti, vidíte pozitivní kroky, které vedou tímto směrem?

Ano, to naštěstí vidím, ale budou to postupné kroky, které potrvají i desítky let, protože se týkají úplně všeho, čeho se dotýká naše společnost a její potřeby. Voda k nám přichází čistá a každý z nás má možnost ji použít a neobohatit o látky, které jsou toxické, biologicky nerozložitelné, biologicky nevhodně aktivní atd. Pokud se nám podaří napravit tento přístup, tak vyřešíme největší zátěž pro čištění vod. Povrchové vody znečišťujeme všichni, protože tam ústí téměř vše. Podzemní vody nejvíce plošně znečišťuje dnešní většinová forma zemědělství. Současné pokusy o nápravu se bohužel příliš často setkávají s odporem, většinou kvůli pohodlnosti a omezení výnosů. Ovšem bez rozumné změny budeme stále upřednostňovat zisk části z nás, nad celoplošným znehodnocováním půdy, vody, živočichů, rostlin a přímo lidského zdraví pro nás všechny.

Z pohledu celé společnosti by bylo vhodné zdokonalit stávající koncepci ochrany vod, která bude zahrnovat všechny obory, jejichž činnost se dotýká čistoty vod i nepřímo. Kvantifikovat tyto vlivy, které se sami o sobě zdají být neškodné a jsou i takto povolené, ale pokud se sečtou s ostatními, tak zjistíme, že tato úvaha není ve výsledku pravdivá. Je to velmi komplikovaný úkol, který by měla suplovat odpovědnost primárních výrobců, ale bohužel potřeba zisku až příliš dovoluje přivírat oči.

Z praktického pohledu je nutné dnes pracovat na opačném principu, než na jakém se odvodnila naše krajina v minulosti. Je třeba zavodňovat horní oblasti polí, luk a lesů podél čistých horských toků, které lze řízeně vybřežit pro vyšší průtoky, tím podpoříme ochranu proti povodním a současně zavlažíte dotčené plochy. Rušit staré drenážní systémy tam, kde mají vody nedostatek. Podpoření vsakovacích rýh a průlehů kdekoliv v krajině, umožníme větší podíl relativně čisté dešťové vody transportovat do vod podzemních, opět výrazně omezíme povodňové průtoky. Vhodným obhospodařováním zemědělských pozemků lze hospodaření s vodou v krajině propojit v jeden funkční celek. Stačí vhodné členění jednolitých pozemků, jejich rozdělení na menší svodné celky, návraty remízků, polních cest, promyšlené osevní plány, atd. Můžeme se snažit všude a bude to určitě užitečné a správné, ale dokud nepřevezmou odpovědnost vlastníci 2/3 našeho území v podobě zemědělské půdy, tak budeme většinou prohrávat a oni samozřejmě s námi.

Měl jste možnost nahlédnout a připomínkovat novelu o vodním zákoně? Co vítáte a co zde chybí?

Novelu o vodním zákoně jsem přímo nepřipomínkoval, ale některá její témata jsme na ministerstvu řešili. Vítám povolení vsaku i pro soubory obytných budov, protože takto rozumná podpora decentrálního systému velmi odlehčí povrchovým vodám a umožní výměnu mnoha bezodtokých jímek, které z větší části neplní svojí funkci vůbec. Tím se dostáváme asi k největší problematice této novely, která je na jednu stranu velmi rozumná a na stranu druhou těžko realizovatelná. Jedná se o kontrolu vývozu bezodtokých jímek (žump). Z mojí praxe vidím, že se vyváží malé procento těchto jímek, zbytek končí v podzemních vodách, v lepším případě alespoň formou zálivky. Z tohoto pohledu je určitá kontrola na místě. Ovšem ten skutečný problém nastane, když všichni začnou tuto povinnost plnit. V tu chvíli nebude k dispozici fekální doprava k vyvážení žump ani dostatečné množství stávajících ČOV k příjmu těchto vod a lidé budou přímo nuceni k vybudování domovních ČOV, které ovšem nelze vybudovat úplně všude a rozhodně se to nestane hned. Zde bych navrhoval trochu pozdržet uplatňování vyplývajících sankcí, aby si lidé mohli přebudovat systémy nakládání s odpadní vodou a ti, kteří si musí nebo chtějí nechat žumpu, předem v poklidu zajistili legální a reálný způsob. Vím, že by to lidé měli mít zajištěné již dnes, protože to je součástí legislativy mnoho let, ale s ohledem na realitu by to přineslo klidnější průběh změny.

Jaký byl z Vašeho pohledu nejvýznamnější počin k ochraně vod v ČR? Nebo ho teprve očekáváte?

Velmi prospěšný byl slib EU o výrazném zlepšení jakosti našich povrchových vod. Na jeho základě k nám na čištění odpadních vod doputovalo a stále putuje mnoho prostředků pro hromadnou výstavbu ČOV. Již nyní je patrné, že dochází ke zlepšení povrchových vod v běžně sledovaných ukazatelích. Bohužel současně s centralizací odvádění odpadních vod přímo do vod povrchových, dochází i ke zvětšování koncentrací nežádoucích látek v podobě detergentů chemických látek, léčiv, hormonů, atd, což jsou látky, které se hromadněji v minulosti neřešily, ale nyní jsou v procesu hledání řešení. Z mého pohledu je opět nejjednodušší omezit v přípravcích určených ke styku s vodou chemické látky, které nejsou biologicky rozložitelné, omezit hormonální antikoncepci z módního doplňku, na případy, kdy to ženy opravdu potřebují ze zdravotních důvodů. Vyřešit pracovní podmínky tak, aby lidé nemuseli ze stresu brát prášky na bolest hlavy a antidepresiva atd. Následek nám vždy krásně pouze ukazuje, že se po cestě stala nedopatřením chyba a nepotřebuje sám vyřešit. Následek nám pomáhá najít vždy jen příčinu a její řešení a nikdy není problémem samotným.

Z tohoto pohledu jsou bezpečnější decentralizované systémy, které se většinou praktikují pouze u malých a plošně roztroušených zdrojů znečištění, ale i tak bychom je měli více podporovat tam, kde to podmínky umožňují, protože výrazně odlehčí povrchovým tokům.

Z pohledu očekávané ochrany vod v ČR, čekám na změnu zemědělství a lesnictví celkově. Doufám, že změna započne u jednotlivých subjektů dobrovolně, že jim dojde, že dobré řemeslo by nemělo ubližovat všemu kolem sebe, včetně jich samotných. Komunistický přístup k půdě byl bohužel příliš omezený, což je v podstatě hlavní rys komunismu a tak to mají současní zemědělci a hospodáři velmi těžké, aby postupně napravili chyby svých předchůdců, protože se na ty špatné postupy upravil následně i trh a všechna související odvětví. S ohledem na propojenost této problematiky je třeba, abychom se do nápravy zapojili všichni, každý svým drobným dílem. Od nákupu bezobalových produktů, ekologických produktů, které minimalizovaly množství nežádoucích chemických přísad, po rozumné snížení konzumace masa a mléčných výrobků, aby se následně mohly omezit intenzivní chovy a provozy, které neberou ohledy na to, že jsou závislé na dalších živých bytostech, které si zaslouží naší úctu a poděkování. Souhrnně upřednostnění místních produktů ekologického zemědělství, které se vzdává nadopovaných výnosů a začíná vnímat své okolí, které se tím stává jejich součástí, je velmi zdravou cestou k napravení současné situace.

Kořenová čistička odpadních vod – je lokalita či odvětví kde byste ji nedoporučil a z jakého důvodu?

Každá kořenová čistírna se musí navrhnout na individuální potřebu. Nikdy nelze kopírovat kořenovou čistírnu z jiného provozu na naši konkrétní situaci. Pokud je produkovaná odpadní voda nevhodná pro přírodní procesy, tak ji lze často předpřipravit, aby ji bylo možné dále vypustit na kořenovou čistírnu a dosáhli jsme zamýšleného efektu. U zemědělských a průmyslových provozů je třeba vždy vypracovat provozní plán a specifikovat množství a jakost použitých vod v průběhu každého procesu a následně i celkově.

S ohledem na množství druhů odpadních vod lze pouze upozornit na některé provozy, jako třeba pekárny, kde se mouka v odpadní vodě stává doslova lepidlem na povrchu filtrační náplně. U provozů s produkcí slané vody, zase nelze aplikovat anaerobní zatopené systémy kořenových filtrů, protože by se postupně proměnily v mořskou vodu. Toto se týká mlékárenské výroby např. u výroby slaných sýru a částečně i masné produkce. Pro tyto specifické produkce se využívají samostatné oddělené nádrže na tuto část odpadních vod a případně jiné nakládání s nimi.

Je dnes legislativně možné vystavět kořenovou čističku odpadních vod u farmy s mlékárenským provozem či u stájí s masným skotem v ČR?

Ano lze. Oba tyto provozy ovšem produkují pestřejší směs odpadních vod a je potřeba pečlivý návrh s ohledem na skutečný i výhledový provoz. Dále je třeba, aby v okolí farmy byla vhodná vodoteč, do které půjde vyčištěné odpadní vody vypouštět, protože do vsaku tyto vody většinou nelze povolit. Pokud by provoz generoval nějakou nežádoucí látku, která by bránila vydání příslušného povolení, tak ji lze v provozu předem separovat a vyřešit ji individuálně. Zabývám se tím již v předchozí otázce. Obecně lze vyčistit většinu produkovaných odpadních vod a některé lze dokonce po vyčistění využívat následně jako vodu užitkovou. Splaškové odpadní vody ze sociálního zázemí jednotlivých provozů jsou vždy vody nejsnáze vyčistitelné a často potřebné jako zdroj živin pro proces biologického čištění oplachových a málo organicky znečištěných odpadních vod. Více problematické jsou odpadní vody obsahující tuky a oleje, které je nutné separovat předem, než je pustíme na samotnou konstrukci KČOV.

Kolik taková kořenová čistička odpadních vod zabere prostoru? Jaké jsou cenové náklady?

Dimenzování a následný cenový propočet pořizovacích a provozních nákladů nelze bohužel předem stanovit nějakým odhadem. KČOV se dimenzuje vždy přesně na míru a plně v závislosti na konkrétním provozu a druhu vypouštěných odpadních vod. Pokud si budete vybírat projekční firmu, tak doporučuji si předem nechat vypracovat studii proveditelnosti, která bude obsahovat podrobný rozpis Vašeho provozu, specifikaci vypouštěných látek, rozbory stávající vod ve vašich současných bezodtokých jímkách a následné návrhy řešení. Ta mohou již obsahovat přírodní i technologické postupy, dle konkrétního provozu. Součástí této studie již budou i cenové propočty pro navržená konkrétní řešení.

Co je tedy potřeba zajistit, aby vše bylo v souladu se zákonnými požadavky?

Legislativně se bude jednat o novostavbu ČOV, která se dnes ideálně povoluje ve sloučeném územním a stavebním řízení a dále o povolení k vypouštění do vod povrchových. Od počátků projektových prací po získání příslušných povolení, bych si rezervoval cca 4-6 měsíců.

Výstavbu nelze provádět pouze svépomocí, ale může být prováděna v součinnosti s odbornou firmou, která má akreditaci na vodní stavby.

Existuje farma, kde by využívali kořenovou čističku odpadních vod?

Od roku 2011 má farma v obci Chrámce kořenovou čistírnu, která byla koncipována na vyvážení odpadních vod z chovu ovcí, výroby vína, lihovin, zavařenin a splaškových vod z obytných objektů a žump. Celá ČOV byla součástí výzkumného grantu, který sledoval a zaznamenával celý proces i následný vliv vypouštěných odpadních vod na recipient, včetně vlivu na vodní organismy a vodní rostliny. KČOV zvládla veškeré kombinace, které se na ni vyvážely. Bylo pouze zapotřebí vhodného míchání dílčích technologických vod např. louhu s jinými vodami, které pomohly neutralizovat pH.

Od roku 2013 má zemědělské družstvo v obci Malonty vybudovanou první etapu kořenové čistírny pro novou výrobnu sýrů. Celá konstrukce KČOV je koncipována pro provoz masné výroby, výrobu sýrů a vod splaškových z obytných částí. V současné době je vybudována část KČOV pouze pro výrobnu sýrů a jejího sociálního zázemí.