* V pondělí 3. října představila Evropská komise nový návrh na přidání 2 500 milionů eur do českých fondů v nezaměstnanosti SURE (více informací o nástroji SURE je k dispozici zde)

Evropská komise dnes předložila Radě návrh rozhodnutí o poskytnutí dodatečné finanční podpory ve výši 2,5 miliardy eur v rámci nástroje SURE Pro Českou republiku, čímž se celková podpora této zemi zvýší na 4,5 miliardy eur. Jakmile Rada návrh schválí, bude finanční podpora poskytnuta ve formě půjček poskytnutých za výhodných podmínek. Z úvěru budou financovány minulé výdaje, především v letech 2020 a 2021, na pokračování opatření, která byla zavedena s cílem řešit závažný socioekonomický dopad krize COVID-19. Opatření zahrnují režim zkrácené pracovní doby a podobná opatření pro osoby samostatně výdělečně činné, které byly ukončeny počátkem roku 2022. V současné době existuje jedenáct členských států, které požádaly o dodatečnou podporu z nástroje SURE nad rámec podpory, kterou Rada schválila již v roce 2020: Belgie, Kypr, Řecko, Lotyšsko, Litva, Malta, Maďarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Portugalsko a Česko. Nástroj SURE je klíčovým prvkem komplexní strategie EU na ochranu pracovních míst a pracovníků v reakci na pandemii koronaviru. Dnešní návrh, pokud by byl přijat, by celkovou finanční podporu poskytnutou v rámci nástroje SURE zvýšil na celkovou částku 98,2 miliardy EUR. Komise již v rámci nástroje SURE vyplatila 19 členským státům 91,8 miliardy EUR a očekává, že zbývající výpůjční operace provede v nadcházejících měsících. V rámci nástroje SURE je stále k dispozici 1,8 miliardy EUR pro případné budoucí žádosti. (Další informace: Veerle Nuyts – tel. +32 229 96302; Laura Berard — Tel: +32 2 295 57 21)

* V úterý 4. října Evropská rada definitivně schválila návrh směrnice EU o minimálních mzdách. Hlavní články směrnice nedoznaly od posledního kola vyjednávání žádných zásadních změn. Členské státy budou mít nyní 2 roky na to, aby provedly směrnici do vnitrostátního práva (více informací je k dispozici zde).

Směrnice stanoví postupy, jejichž cílem je zajistit přiměřenou úroveň zákonných minimálních mezd, podpořit kolektivní vyjednávání o stanovování mezd a zlepšit účinný přístup pracovníků, kteří na to mají nárok, k ochraně formou minimální mzdy na základě vnitrostátního práva.

Přiměřenost zákonných minimálních mezd:

Od členských států, které minimální mzdy uplatňují, se požaduje, aby zavedly procesní rámec pro stanovení a aktualizaci těchto minimálních mezd na základě souboru jasných kritérií. Aktualizace zákonných minimálních mezd se budou provádět nejméně každé dva roky (nebo nejméně každé čtyři roky v případě zemí, které používají mechanismus automatické indexace – např. Francie). Směrnice však nepředepisuje konkrétní výši minimální mzdy, které musí členské státy dosáhnout. Zda evropská minimální mzda pomůže právě podnikatelům v ČR nebo spíše západním zemím je otázka, kterou by měli zodpovědět odborníci a politici. Pokud bychom měli postupovat dle návrhu evropské směrnice( Zdroj: EP):„Při posuzování přiměřenosti minimální mzdy vůči hladině hrubých mezd může být vodítkem mezinárodně uznávaná úroveň ve výši 60 % mediánu hrubé mzdy a 50 % průměrné hrubé mzdy. „
Tzn.: ve 2. čtvrtletí 2021 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 38 275 Kč – tzn. cca 19 150 Kč. Medián mezd 32 408 Kč – tzn . cca 19 500Kč.

Opatření má bránit chudobě lidí, kteří pracují.
Podpora kolektivního vyjednávání o stanovování mezd: Jedním z cílů směrnice je zvýšit počet pracovníků, na něž se kolektivní vyjednávání o stanovování mezd vztahuje. K dosažení tohoto cíle by členské státy měly podporovat kapacitu
sociálních partnerů zapojit se do kolektivního vyjednávání. Například pokud míra rozšíření kolektivního vyjednávání nedosahuje prahové hodnoty 80 %, členský stát by měl vypracovat akční plán na podporu kolektivního vyjednávání. Ten by měl stanovit jasný harmonogram a konkrétní opatření k postupnému zvyšování míry rozšíření kolektivního vyjednávání.
Účinný přístup k ochraně formou minimální mzdy: Směrnice stanoví, že členské státy přijmou opatření ke zlepšení účinného přístupu pracovníků k ochraně formou zákonné minimální mzdy. Tato opatření zahrnují kontroly prováděné inspektoráty práce, snadno dostupné informace o ochraně formou minimální mzdy a rozvoj schopnosti donucovacích orgánů rozhodně zakročit proti zaměstnavatelům, kteří nedodržují předpisy

* V úterý 4. října zahájili evropští mezisektoroví sociální partneři první kolo jednání o dohodě o práci na dálku a právu na odpojení. Evropská komise bude muset podle evropských smluv převést dohodu mezi sociálními partnery do evropské směrnice.

Program GEOPA COPA sekretariátu:

* V pondělí 10. října se se koná seminář „Fungování sociálního dialogu – klíčové faktory úspěchu“, který pořádá švédská Rada pro trh práce pro záležitosti EU. Seminář, kterého se zúčastní komisař pro zaměstnanost a sociální věci Nicolas Schmit, se bude zabývat vysoce aktuálními otázkami souvisejícími s nadcházející iniciativou doporučení Rady o sociálním dialogu. Součástí bude také diskuse o klíčových faktorech úspěšného sociálního dialogu s rozhodovacími orgány a zúčastněnými stranami v EU a sdílení poznatků ze švédského kolektivního vyjednávání (více informací je k dispozici zde).

* Od úterý 11. do pátku 14. se koná Farmářský kongres EU Copa-Cogeca v Chorvatsku. Během kongresu bude sekretariát a prezident GEOPA podporovat organizaci akcí, účastnit se seminářů a vyměňovat si názory se zúčastněnými stranami v sektoru.

Nadcházející setkání a události Geopa:

* 2. listopadu od 10 do 12 hodin: Schůze předsednictva (online)

* 19. prosince (plánováno): Plenární zasedání Výboru pro odvětvový sociální dialog (Brusel)

* 20. prosince (načasování bude aktualizováno): Valné shromáždění Geopa (Brusel)

Minimální příjem:

Komise dnes vyzývá členské státy, aby v rámci stávajícího závazku snížit chudobu a sociální vyloučení v Evropě modernizovaly své systémy minimálního příjmu. Navrhované doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění stanoví, jak mohou členské státy modernizovat své systémy minimálního příjmu, aby byly účinnější, vymanily lidi z chudoby a zároveň podporovaly začlenění práceschopných osob na trh práce.
Minimální příjem je peněžní dávka, která pomáhá domácnostem, které ji potřebují, překlenout mezeru do určité výše příjmu, aby mohly platit účty a žít důstojný život. Jsou důležité zejména v době hospodářského poklesu, neboť pomáhají zmírnit pokles příjmů domácností těchnejpotřebnějších, a přispívají tak k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Obecně jsou doplněny věcnými dávkami umožňujícími přístup ke službám a cílenými pobídkami pro přístup na trh práce. Systémy minimálního příjmu tak nejsou pasivním nástrojem, ale slouží jako odrazový můstek ke zlepšení vyhlídek na začlenění a zaměstnání. Dobře koncipované systémy minimálního příjmu zajišťují rovnováhu mezi snižováním chudoby, poskytováním pobídek k práci a udržením udržitelných rozpočtových nákladů.

Minimální příjem a záchranné sociální sítě musí zahrnovat dostatečné pobídky a podporu pro příjemce, kteří mohou pracovat, aby se znovu začlenili na trh práce. Jejich koncepce by proto měla také pomoci plně využít potenciál ekologické a digitální transformace tím, že podpoří přechod na trhu práce a aktivní zapojení u znevýhodněných osob.
Sociální a ekonomické výhody přiměřených a cílených sociálních záchranných sítí se staly ještě důležitější během omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií COVID-19. Přiměřený minimální příjem je nanejvýš důležitý i v současné situaci rostoucích cen energií a inflace po ruské invazi na Ukrajinu, protože příjmová opatření se mohou zaměřit konkrétně na zranitelné skupiny.
Návrh napomůže tomu, abychom dosáhli sociálních cílů EU do roku 2030, tedy snížili počet osob ohrožených chudobou vyloučení nejméně o 15 milionů, jak je stanoveno v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv. Pomůže rovněž členským státům dosáhnout cíle, podle kterého by alespoň 78 % obyvatelstva ve věku 20 až 64 let mělo být zaměstnáno.
Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis uvedl: „Systémy sociální ochrany pomáhají snižovat sociální nerovnosti a rozdíly. Zajišťují důstojný život těm, kteří nemohou pracovat, a ty, kteří pracovat mohou, podporují v návratu do zaměstnání. V době, kdy má mnoho lidí potíže vyjít s penězi, bude důležité, aby členské státy na podzim modernizovaly své sociální záchranné sítě s přístupem aktivního začleňování a pomohly tak těm nejpotřebnějším. Takto můžeme bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a pomoci více lidem v tom, aby v tomto náročném období získali práci.“
Komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit uvedl: „Více než pětina lidí v EU je dnes ohrožena chudobou a sociálním vyloučením. Systémy minimálního příjmu existují ve všech členských státech, z analýzy však vyplývá, že nejsou vždy přiměřené, nejsou k dispozici všem potřebným osobám nebo nemotivují lidi k návratu na trh práce. V situaci rostoucích životních nákladů a nejistoty musíme zajistit, aby naše záchranné sítě byly schopny plnit svoji funkci. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat tomu, aby se mladí lidé vrátili do práce, a to i prostřednictvím podpory příjmu, aby se nedostali do pasti v začarovaném kruhu vyloučení.“

Dobře navržené sociální záchranné sítě na pomoc všem potřebným.

Přestože minimální příjem existuje ve všech členských státech, jeho přiměřenost, dosah a účinnost při podpoře lidí se značně liší.
Dnešní návrh doporučení Rady poskytuje členským státům jasné pokyny, jak zajistit, aby jejich systémy minimálního příjmu účinně bojovaly proti chudobě a podporovaly aktivní začlenění do společnosti a na trzích práce.

Členským státům se doporučuje:

Zlepšit přiměřenost podpory příjmů:
Stanovit úroveň podpory příjmů prostřednictvím transparentní a spolehlivé metodiky. Při zachování pobídek k práci zajistit, aby podpora příjmu postupně odrážela řadu kritérií přiměřenosti. Členské státy by měly dosáhnout odpovídající úrovně podpory příjmů nejpozději do konce roku 2030 a zároveň zajistit udržitelnost veřejných financí. Každoročně přezkoumat a v případě potřeby upravit výši podpory příjmů.

Zlepšit pokrytí a využívání systému minimálního příjmu:
Kritéria způsobilosti by měla být transparentní a nediskriminační. Například v zájmu podpory rovnosti žen a mužů a ekonomické nezávislosti, zejména žen a mladých dospělých, by členské státy měly usnadnit pobírání podpory příjmu na osobu namísto na domácnost, aniž by se nutně zvýšila celková úroveň dávek na domácnost. Kromě toho jsou zapotřebí další opatření k zajištění minimálního příjmu domácností samoživitelů, v jejichž čele stojí převážně ženy.
Postupy podávání žádostí by měly být přístupné, zjednodušené a doprovázené uživatelskyvstřícnými informacemi. Rozhodnutí o žádosti o minimální příjem by mělo být vydáno do 30 dnů od jejího podání s možností přezkumu tohoto rozhodnutí. Systémy minimálního příjmu by měly reagovat na sociálně-ekonomické krize, například zavedením dodatečné flexibility, pokud jde o způsobilost.

Zlepšit přístup na trhy práce podporující začlenění:
Aktivační opatření by měla poskytnout dostatečné pobídky k (opětovnému) vstupu na trh práce se zvláštním důrazem na pomoc mladým dospělým. Systémy minimálního příjmu by měly lidem pomoci najít si práci a udržet si ji, například prostřednictvím inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i podpory poskytované po umístění a mentoringu. Mělo by být možné kombinovat podporu příjmu s výdělky z práce po kratší dobu, například ve zkušební době nebo během stáží.

Zlepšit přístup k podpůrným a základním službám:
Příjemci by měli mít účinný přístup ke kvalitním podpůrným službám, jako je zdravotní
péče, odborná příprava a vzdělávání. Osobám v nouzi by měly být k dispozici služby sociálního začleňování, jako je poradenství a odborné vedení. Příjemci by navíc měli mít trvalý a účinný přístup k základním službám, jako je energetika.

Podporovat individualizovanou podporu:
Členské státy by měly provést individuální, vícerozměrné posouzení potřeb s cílem určit překážky, s nimiž se příjemci potýkají v oblasti sociálního začleňování a/nebo zaměstnanosti, a podporu potřebnou k jejich řešení.
Na tomto základě by příjemci měli nejpozději do tří měsíců od přístupu k minimálnímu
příjmu obdržet plán začleňování vymezující společné cíle, harmonogram a individuálně uzpůsobený balíček podpory, aby stanovených cílů dosáhli.
Zvýšit účinnost správy sociálních záchranných sítí na unijní, vnitrostátní, regionální a
místní úrovni, jakož i mechanismů monitorování a podávání zpráv. Na podporu členských států při zlepšování jejich systémů minimálního příjmu a sociální infrastruktury prostřednictvím reforem a investic jsou k dispozici finanční prostředky EU.

Zlepšit posouzení dopadů pro spravedlivou tvorbu politik
Komise dnes rovněž předkládá sdělení o lepším posouzení distribučního dopadu reforem členských států. Nabízí pokyny, jak politiky lépe transparentně zacílit, jak zajistit, aby řešily stávající nerovnosti, a jak zohlednit dopad na různé zeměpisné oblasti a skupiny obyvatelstva, jako jsou ženy, děti a nízkopříjmové domácnosti. Sdělení obsahuje pokyny týkající se oblastí politiky, nástrojů, ukazatelů, načasování, údajů a šíření posouzení. Dnes předložené pokyny rovněž členským státům pomohou při navrhování jejich systémů minimálního příjmu.

Další informace: Minimální příjem (europa.eu)