Zápis z jednání pracovní skupiny pro LFA v ÚZEI dne 14. 4. 2016

Autor
Publikováno

uzeiÚvodní slovo měla paní ředitelka M. Šolcová, která informovala o odchodu z ÚZEI ke dni 18.4.2016. Následně náměstkyně pro vědu a výzkum M. Abrahamová informovala o nově zřízených pracovních skupinách ÚZEI a jejich účelu, tj. bližšího kontaktu se zemědělskou praxí. Vedoucí odboru Rozvoj venkova K. Čámská pak představil zástupce ÚZEI a vysvětlil návaznost na pracovní skupinu pro LFA při MZe.

Další účastníci:

  • zástupci chovatelů skotu (masný, mléčný),
  • Společnost mladých agrárníků,
  • Agrární komora,
  • zástupce chovatelů ovcí a koz,
  • Asociace soukromého zemědělství,
  • Svaz marginálních oblastí,
  • Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů

 

Návrh programu dne: K. Čámská

  1. Prezentace k prvnímu a druhému kroku vymezení, diskuze
  2. Prezentace k faremním systémům, diskuze

 

ad 1. J. Kučera: Prezentace k prvnímu a druhému kroku vymezení LFA-O

Vysvětlení historie redefinice: Vysvětleno, že zahájení redefinice vyplynulo z nařízení Evropské komise a společně s tím byla zdůrazněna povinnost členských států redefinovat oblasti LFA-O (ostatní LFA) na základě skupiny biofyzikálních kritérií s tím, že každý členský stát může zvolit, která z navržených kritérií využije a která ne. Pro zpracování podkladů k vyhodnocení kritérií je třeba dodržovat navrženou metodiku EK, stejně tak jsou členské státy povinny dodržovat metodiku EK k propočtu podílu znevýhodnění v případě překryvu kritérií.

Upozornění, že dojde ke změnám. Do znevýhodněných oblastí mohou být zařazena nová území, stejně tak může dojít k tomu, že některé dříve zařazené území zařazeno nebude. Vymezení horských oblastí LFA-H se nemění.

Doplňková informace, že vyřazeným oblastem poběží podpora do 2018-2020. Mapa ČR se zvýrazněním změn.

Představení jednotlivých kritérií a hraničních hodnot kritérií pro zařazení. Vyjmenována kritéria, která byla ČR pro redefinici LFA využita/nevyužita. Zmíněna povinnost členských států použít jemné doladění, tzv. finetuning (FT) a vysvětlen vliv FT na kritérii postiženou plochu. FT funguje výhradně na principu vyřazování, a to na základě prokazatelného překonání znevýhodnění na úrovni obce.

Informace o volbě HRRE jako vhodného nástroje pro provedení FT.

Ukázka výsledků varianty HRRE zaměřeného na skot, představena výsledná kladná bilance: rozšíření LFA o 109 tis.ha z.p. oproti současnému vymezení. Vlivem redefinice LFA-O bude podle této varianty do LFA-O zařazeno 93% současných specifických LFA.

Diskuse (dotazy pokládány zástupci zemědělců, zodpovídány zástupci ÚZEI a MZE):

1) Dotaz: Využití homogenizace? Komentář kvůli malým vymezeným fragmentům LFA

Odpověď: Homogenizace není komisí podporována. K fragmentovanému zařazování do LFA dochází již v prvním kroku vymezení, následně FT nehomogenizuje, nezařazuje nová území, pouze vyřazuje oblasti, které nějakým způsobem překonaly omezení přírodních podmínek.

2) Dotaz: Hodnota 53,3%, co je započteno?

Odpověď – Není započten aktuální podíl vymezených Specifických LFA(S) o ploše 16 000 ha, hodnota zahrnuje 93% původních LFA-S, které přešly z LFAS do O

3) Dotaz na vyřazení LFA-S a historické důvody pro zavedení? Neuvažuje se o řešení odlehlých nebo málo obydlení oblastí?

Odpověď: EK demografická kritéria již nadále nepodporuje, je ale možnost LFA-S dále zachovat ve stávajícím rozsahu, problém je otevřený. V příštích měsících bude řešeno na pracovních skupinách na MZE, o osudu S není rozhodnuto.

4) Dotaz: Využití časové řady vývoje teplot od 1961 do 2000? Upozornění na posun teplot v průběhu dekády

Odpověď: Aktualizace časové řady vývoje teplot byla provedena, doplněna data až do roku 2010

5) Dotaz: Využití kritéria hustota hospodářských zvířat pro finetuning (FT)?

Odpověď: V našich podmínkách nelze využít, protože ČR má nízké zastoupení skotu (přibližně 0,4 VDJ). Důsledkem jeho využití pro ČR by bylo, že by při závazné hraniční hodnotě 80% hodnoty kritéria FT (průměr za ČR bez LFA-H) byly vyřazeny území se zatížením skotem vyšším než 0,35 VDJ, protože by byly při relativním srovnání v našich podmínkách označeny za území s vysokým podílem zatížení skotu. Toto kritérium pro FT má smysl pouze u zemí s vysokou průměrnou hodnotou zatížení VDJ (např. nad 1 VDJ), kde je vysoký podíl skotu skutečně prokazatelným překonáním přírodního znevýhodnění. V rámci FT je třeba vyřazovat celé oblasti, nelze řešit vyřazování jednotlivých farem nebo jakýchkoli menších územních celků. Na pracovní skupině na MZe 6. května bude ou představena aplikace FT podle HRRE ve třech variantách podle výběru vhodných struktur plodin. Finální podklady se ještě zpracovávají.

ad 2. M. Štolbová: Prezentace k faremním systémům

Upozornění, že je třeba si uvědomit: „faremní systémy nemají nic společného s vymezováním, pouze mohou přes sazby doladit distribuci podpor uvnitř již vymezeného LFA“. Faremní systém má tak vliv pouze na odstupňování výše sazby v podskupinách LFA. Představeno nařízení EU o podporách, podle nějž mohou v odůvodněných případech členské státy diferencovat sazby plateb LFA.

Identifikace rizika překompenzování – diferenciace plateb je vhodná, protože při rozdílném výrobním zaměření farem ve stejné oblasti může dojít v některých případech k překompenzování.

V rámci prezentace byly uvedeny příklady užití faremních systémů v zahraničí a využité klasifikace pro diferenciaci. Příklady využití diferenciace např. formou snížení sazby na ornou půdu nebo rozlišením sazby pro subjekty se zaměřením na ŽV nebo RV. Některé země nechaly dobíhat stávající systém až do 2018 (jako ČR).

Představeno odůvodnění pro snížení sazbě pro podniky s ornou půdou – prokazatelné. Představeno odůvodnění pro snížení sazby pro podniky pro rostlinnou výrobu – prokazatelné. Vyhodnocení výhod a nevýhod faremních systémů OPxTTP, RVxŽV v grafech a číslech

Diskuze:

1) Dotaz: Proč nelze vztáhnout hustotu VDJ k TTP?

Odpověď: V některých případech by byl ukazatel VDJ extrémně vysoký. Existují podniky se zaměřením na ŽV a současně malou výměrou TTP, která rozsahem neodpovídá z hlediska potřeb samozásobení krmivy.

2) Dotaz: Pracovní skupina UZEI je považována za nadstavbu pracovní skupiny MZe, je tomu skutečně tak? V souvislosti s tím žádost o informaci na stav vypořádání požadavku křížového porovnání variant faremního systému, konkrétně na dopočet pro 75% zatížení TTP. Zdůvodněno potřebou se předem připravovat na „hlavní pracovní skupinu MZE“. Žádost o dodání podkladů o několik dnů až týden před pracovní skupinou 6.5.

Odpověď: PS LFA ÚZEI je doplňující k PS LFA MZe a po dohodě s MZe nebudou zde prezentovány průběžné nehotové výpočty, které se připravují pro PS LFA MZe. Počítá se s odesláním podkladů pro PS LFA MZe účastníkům s týdenním předstihem (5 prac. dní), tedy v týdnu od 25.4. Hranice zatravnění za podnik 75% nebyla dohodnuta pro první otestování, v současnosti se pracuje na variantě čtyř faremních systémů s kritérii hustota VDJ/ha z.p. (hraniční hodnota 0,3) a zatravnění podniku (hraniční hodnota 50%).

3) Dotaz/návrh: Členění FS „do kříže“ orná, TTP, ŽV, RV. Souhlas s testováním využití obou kritérií pro klasifikaci faremního systému. Komentář: zatížení do a nad 0,3. Krácení u OP na trávu až 25%. Opora ve využití u jiných států?

Reakce: Nelze jednoduše převzít hraniční hodnoty jiných států, podmínky ČR jsou místy značně odlišné, nesrovnatelné. Je potřeba analyzovat parametry našich farem a specifických podmínek hospodaření a nastavit odpovídající hraniční hodnoty pro ČR.

4) Dotaz: Rozdíl mezi farma/firma? Týká se příjem podpor IČ nebo majitele/vlastníka?

Odpověď: z hlediska adresování podpor záleží na uživateli zemědělské půdy, ten je příjemcem podpory.

5) Dotaz: Role faremních systémů v LFA H?

Odpověd: Faremní systémy budou využity ve všech kategoriích LFA, předpokládá se od roku 2018

6) Dotaz: V rámci redefinice se řeší LFA O a LFA S. LFA H se řešit nebudou?

Doplnění/vysvětlení: Původně na území ČR vymezeny 2 skupiny v LFA H, a to HA a HB. Nyní je skupin 5 => H1-H5. Většina podniků zařazena v H3 (skupina se sníženou sazbou podpor, ačkoli byla dříve většina v HA). Proč propad většiny z nejvyšší míry ohrožení HA do „průměrně ohrožených podmínek H3“

Odpověď: Dříve se řešila obec jako celek – nadmořská výška a svažitost. V novém období řešeno vymezení LFA-H na úrovni katastru. Využita jsou shodná kritéria, ale katastrální území je menší územní celek, defacto podjednotkou obce (v ČR přibližně 13 000 k.ú. a 6 000 obcí). Hodnocení na úrovni katastrů mohlo způsobit změnu zařazení částí některých obcí (více k.ú. v jedné obci). V ČR jsou některé obce s velmi nesourodými podmínkami z hlediska topografie.

Doplňující dotaz: Do roku 2014 se tedy LFA-H hodnotily jako průměr území obce, zatímco po roce 2014 podrobněji podle k.ú.?

Reakce: ano, ke změně ve způsobu diferenciace LFA-H došlo v roce 2014, metodika vymezení se však nezměnila, zůstávají kritéria nadmořská výška a svažitost, nedošlo ke změně hraničních hodnot.

7) Poznámka: Podmínky pro nastavení sazeb H1 až H5 jsou pravděpodobně špatně nastaveny, nesmyslná výše sazeb, nedostatečná kompenzace újmy. Z LFA jsou takto druhé SAPSy, které jsou na orné půdě nevázané k produkci, zatímco na TTP jsou vázané na dobytčí jednotky. Další komentáře: +Na LFA dopadla degrese, snížení sazby o 19%. Došlo k rozšíření LFA při relativně stejné výši prostředků na podpory, tj. očekává se méně prostředků v přepočtu na jednotku plochy. Požadavek na nápravu do ledna 2018?

Reakce: Platby LFA lze dle nařízení EU poskytovat výhradně na zemědělskou půdu, není možné nadále cílit na TTP. Přidělené peníze nelze v rámci společné zemědělské politiky zaručit dlouhodobě, přinejmenším lze očekávat změny objemu financí a tím i stanovení sazeb v 7 letém cyklu vždy se zahájením nového programovacího období.

Poznámka externí: Objem finančních prostředků je v pořádku, kritika se týká především jejich způsobu přerozdělení. Např. možnost cíleně podpořit ŽV.

Poznámka externí: Z vlastních výpočtů (provedených zástupci ČMSZP na příkladu čtyř okresů) vyplývá (v rozporu s propočty UZEI) nedostatečná kompenzace za újmu vyplývající z přírodních znevýhodnění.

8) Dotaz: Do systému LPIS se v současnosti eviduje celý osevní postup, proč nezařadit též evidenci víceletých pícnin?

Odpověď: Opakovaně byla tato možnost konzultována na pracovní skupině MZe, k dispozici jsou však pouze data za rok 2015, z hlediska použitelnosti by ale bylo třeba získat další časové řady, nelze pracovat s údaji za jeden rok. Řešení problematiky by mělo být zohledněno využitím křížového schématu OPxTTP, ŽVxRV, faremní systém by měl být odpovídající reakcí.

Poznámka externí: Řešení křížovým schématem ok. Další krok by bylo vhodné učinit až po vyhodnocení výsledků tohoto modelu.

9) Připomínka: Nutné porovnání velikostní struktury farem Rakousko vs. Česko, nelze použít jejich hraniční hodnoty.

Reakce: Řečeno v prezentaci, podmínky jsou skutečně nesrovnatelné např. s Rakouskem, v případě ČR se vyskytují velké farmy, obvykle se smíšenou výrobou, tj. nelze jednoznačně určit zaměření

10) Připomínka: Velké firmy se automaticky spojují s jedním nejmenovaným podnikem v ČR. Není řešen skutečný rozsah tohoto podniku v porovnání s ostatními PO.

Reakce: Tímto se nelze zabývat v rámci analýz UZEI, možno řešit například ve spolupráci se SZIF

11) Připomínka: Nejedná se pouze o dotace, ve hře je i trvalé udržení úrodnosti půdy. Návrh: Proč nezrušit omezení horní hranice zatížení VDJ?

Reakce: V novém období byla již pro LFA max. hranice zatížení odstraněna, horní hranice zatížení VDJ se využívá pouze v rámci agroenvi opatření např. při ochraně biotopu, které by mohly být vysokým zatížením VDJ poškozeny apod.

 

Zapsal: H. Hruška, K. Čámská ÚZEI (korekce před zveřejněním JN)

 

Prezentace přednášejících pouze pro účastníky jednání.