Denně jí ubývá 25 ha, v roce 2017 to bylo dokonce 50 ha denně. Zároveň se snižuje i její kvalita, a to z důvodu poklesu organického hnojení. Půda je základním přírodním bohatstvím naší země, které je nenahraditelným výrobním prostředkem a je neodělitelnou součástí životního prostředí.

Celkový počet opuštěných zemědělských areálů dosahuje k částce dvou tisíc. Další místa – opuštěné továrny, průmyslové zóny zejí prázdnotou a čas se postaral o to, že je nyní označujeme za tzv.bronwfieldy. Potenciál, který představují pro záchranu záběru nové zemědělské půdy zatím nebyl dostatečně využit a stále se vyplatí postavit na zelené louce.

I proto bojujeme právě za to, aby se zemědělské areály, které jsou alespoň částečně využívány „doprivatizovali“. Ano, je tomu skutečně tak, privatizační projekty z 90-tých letech 20. století nejsou stále v mnoha případech „doprivatizovány“. Zároveň stát do obnovy nemovitostí neinvestuje a zemědělci mají písemně zakázáno investovat do majetku nad rámecá běžné údržby.

zdroj: ČT

Svaz informoval o závažnosti ministra Babiše, ministra Pilného i ministrini Shillerovou. Stále budeme apelovat o urychlení „administace“ privatizačních projektů ze strany státu. Ptáte se zda nebude ekonomicky výhodnější potřebné budovy a stavby postavit zcela nové „na zelené louce“? Dle našeho názoru nebude. Paradoxně tím zastavíme to nejcennější – půdu, zároveň státu zůstanou nevyužité zastraralé zemědělské areály ve většině případů určené maximálně tak k demoloci. Je až s podivem, že zemědělci zatím vydrželi. Jak dlouho jim ale právě tento přístup „selského rozumu“ může vydržet?