Evropské zemědělství vstupuje do závěru léta s řadou nových výzev. Vedle dopadů sucha, vysokých teplot a požárů se producenti musí připravovat na nové povinnosti spojené s evropským nařízením proti odlesňování EUDR. Do zemědělského obchodu zároveň výrazně promlouvají Brazílie a Ukrajina, které usilují o zachování či rozšíření přístupu na evropský trh. Mění se také spotřebitelské trendy, mimo jiné v souvislosti s rozšířením léků typu GLP-1.

EUDR: Evropská komise obnovila školení

Evropská komise po opětovném spuštění informačního systému EUDR obnovila virtuální školení pro hospodářské subjekty. Školení se zaměřují především na praktické používání systému a předkládání prohlášení o náležité péči.

Termíny pro hospodářské subjekty jsou naplánovány na 3., 8., 10. a 15. září 2026, vždy od 14:00. Samostatné školení pro malé a mikropodniky a malé primární hospodářské subjekty proběhne 17. září.

Nařízení EUDR se má začít uplatňovat od 30. prosince 2026. Pro zemědělský sektor je proto důležité, aby se podniky i další subjekty v dodavatelských řetězcích s fungováním informačního systému včas seznámily.

Brazílie chce, aby EU uznávala její data o odlesňování

Významnou součástí debaty o EUDR je také Brazílie. Ta vyzvala Evropskou unii, aby při posuzování rizika odlesňování uznávala technická a vědecká data brazilského Národního institutu pro kosmický výzkum (INPE).

Brazilská vláda připravuje systémy, které mají evropským dovozcům umožnit ověřovat riziko odlesňování až na úrovni jednotlivých zemědělských podniků. Podle brazilských údajů více než 98 % zemědělských podniků v posledních letech odlesňování nevykázalo.

Brazílie zároveň upozorňuje na pokles odlesňování v Amazonii. Podle jejích údajů se mezi lety 2022 a 2025 snížilo o polovinu. Pro zemi je otázka EUDR zásadní zejména kvůli vývozu skotu, sóji a kávy do Evropské unie.

Sucho a požáry zvyšují tlak na evropské zemědělce

Vedle regulatorních změn zůstává bezprostředním problémem počasí. Evropská koordinace Via Campesina upozornila na ztráty způsobené suchem, vlnami veder a lesními požáry.

Problémy se týkají nejen rostlinné produkce, ale také hospodářských zvířat, sadů a pastvin. Požáry zasahují například Francii, Španělsko, Portugalsko, Itálii a Řecko. Nedostatek srážek a vysoké teploty však komplikují situaci i v severnějších částech Evropy.

Podle organizace už zemědělci v Belgii a Nizozemsku v polovině srpna spotřebovávali zásoby krmiv původně určené na zimu. Ve východním Rakousku pak jeden z místních zemědělců uváděl letošní srážky kolem 100 milimetrů oproti obvyklým přibližně 300 milimetrům.

Via Campesina požaduje mimořádnou pomoc pro postižené podniky a zároveň dlouhodobější změny hospodaření s krajinou.

Soud v Barceloně: Kampaň proti masu byla klamavá

Pozornost přitáhlo také rozhodnutí španělského soudu týkající se potravinářské reklamy. Krajský soud v Barceloně označil kampaň s tvrzením „Masový hamburger znečišťuje více než vaše auto“ za klamavou reklamu a nekalou soutěž.

Soud nařídil ukončení kampaně, odstranění dosud dostupných materiálů ze sociálních sítí a zakázal její budoucí opakování. Rozhodnutí podle španělského Fóra pro chov hospodářských zvířat a maso potvrzuje význam pravdivosti obchodní komunikace a nutnost podkládat environmentální tvrzení odpovídajícími údaji a vědeckými důkazy.

Potravinářství reaguje na rozšíření léků GLP-1

Další změnu na trhu může přinést rozšiřování léků typu GLP-1, například Ozempicu, Wegovy nebo Mounjara. Potravinářská společnost Nestlé připravuje produkty určené právě uživatelům těchto přípravků.

Vývoj se zaměřuje na problémy, které mohou doprovázet rychlejší úbytek hmotnosti, například ztrátu svalové hmoty, nedostatek některých živin, dehydrataci nebo únavu. Nestlé při vývoji využívá také umělou inteligenci, která pomáhá analyzovat klinické studie a hledat vhodné kombinace živin.

Rozšíření GLP-1 léčby může mít širší dopad na potravinářský trh. Lidé užívající tyto přípravky podle dostupných údajů obecně konzumují menší množství potravin a méně svačí. Mění se tak význam jednotlivých kategorií výrobků a roste zájem například o potraviny s vyšším obsahem bílkovin, vlákniny a mikroživin.

Brazílie bojuje o další vývoz masa do EU

Napjatá situace se týká také dovozu brazilského masa. Brazílie čeká na rozhodnutí Evropské komise, zda bude moci po 3. září 2026 pokračovat ve vývozu hovězího a drůbežího masa do EU.

Důvodem jsou evropská pravidla týkající se používání antimikrobiálních látek u hospodářských zvířat. Brazílie předložila Evropské komisi technickou dokumentaci, která má prokazovat fungování kontrol, sledovatelnosti, monitoringu a certifikace.

Případné omezení brazilských dodávek by mohlo mít dopad i na evropské spotřebitele. Podle analýzy Rabobank zajišťuje Brazílie přibližně čtvrtinu dovozu hovězího i drůbežího masa do EU. Výpadek by proto mohl snížit nabídku a zvýšit ceny. U hovězího by se dopad mohl projevit zejména u prémiových částí, u drůbeže především u prsního masa a zpracovaných výrobků.

Spor o sóju a biopaliva pokračuje

Brazílie zároveň kritizuje evropský přístup k biopalivům ze sóji. Evropská komise navrhovala zařadit sójový olej mezi suroviny s vysokým rizikem nepřímých změn ve využívání půdy (ILUC).

Evropský parlament však tento návrh v červenci 2026 vetoval. Jedním ze sporných bodů je metodika určování rizika a použití roku 2014 jako referenčního roku pro posuzování rozšiřování produkce sóji na půdu s vysokými zásobami uhlíku.

Brazílie požaduje, aby případný nový evropský návrh zohlednil její vlastní údaje o změnách využívání půdy a odlesňování. Podobné změny prosazuje také Argentina.

Ukrajina chce vyšší kvóty pro citlivé zemědělské produkty

Nová jednání se očekávají také mezi Ukrajinou a Evropskou komisí. Kyjev plánuje od září obnovit konzultace o možnosti navýšení bezcelních kvót pro citlivé zemědělské produkty.

Ukrajinská strana požaduje větší přístup na evropský trh mimo jiné pro cukr, škrob, melasu, alkohol a bioethanol. Současný režim již omezuje bezcelní dovoz některých citlivých komodit, mezi něž patří také vejce, drůbeží maso, med, pšenice a kukuřice.

Ukrajina argumentuje také problémy s vývozem způsobenými situací v černomořských přístavech a nízkou hladinou vody na dunajské trase. Evropská komise zatím zahájení jednání v září nepotvrdila.

Co to znamená pro zemědělce?

Vývoj posledních týdnů ukazuje, že evropské zemědělství ovlivňuje stále více faktorů současně. EUDR přináší nové administrativní požadavky, klimatické podmínky zvyšují výrobní rizika a obchodní jednání mohou měnit konkurenci na evropském trhu.

Zemědělci proto budou muset sledovat nejen domácí agrární politiku, ale také evropská pravidla, vývoj dovozních kvót, obchodní vztahy se třetími zeměmi a měnící se spotřebitelskou poptávku.

Evropské zemědělství řeší EUDR, sucho i obchodní napětí. Brazílie tlačí na EU, Ukrajina chce vyšší kvóty